Revitalizace kulturního domu ve Vodňanech - výběr neoceněných projektů

Publisher
Petr Šmídek
09.06.2012 09:45
Návrh č.35 - Martin Prokš, Marek Přikryl, Tomáš Kalhous

Dům – město, dům koncentrovaný, intenzivní, doslova narvaný, praskající ve švech - ale kruhový tvar nepovolí. Sjednocujeme požadované funkce do nabité aktivní jednotky. Hledáme míru nutnosti zásahu do stávající stavby. Cílem je dům živý po celý den, silný tvarem, zapamatovatelný, otevřený a šetrný k parku, do kterého se otevírá svým prstencem - lavicí po obvodu, a k cestám v něm, které zlehka tečuje.
Ponecháváme prostor velkého sálu, na který roubujeme současnou divadlení techniku. Portál (kukátko) s jevištěm je i přes vestavěný „black box“ zachován, jako dobrý a užitečný prvek s nádechem nostalgie. Podlaha je srovnaná a vyskládaná z variabilních praktikábklů. Stejně jako velký sál, i malý sál a knihovna se napojují na hlavní foyer, které je zároveň i kavárnou. Dětské centrum, klubovny, zkušebna, a také šatny a kanceláře v patře se napojují na menší, provozně oddělené foyer. Koncentrujeme zázemí pro co největší počet návštěvníků. Využíváme stávající technický suterén pro VZT. Kreslíme dům bezbariérový.




Návrh č.28 - Ing.arch. Marek Blank, Ing.arch. Petr Dolejší


Stávající a nové
Přínosem stávajícího objektu Městského kulturního střediska ve Vodňanech (kulturní dům) je jeho současné naplnění požadovanými funkcemi. Vůči svému okolí však stavba tento provoz nedává najevo. Objekt zcela postrádá parter a jeho fasády jsou nevyužité, slepé nebo esteticky nevýrazné. Předprostor domu tvoří bariéru směrem k městu, u přilehlé školy soupeří dětské hřiště s parkovištěm a prostorem pro naskladňování. Přes nesourodý hmotový objem stavby spatřujeme přínos v převýšeném objemu hlavního sálu. V základním přístupu k využití stávajících konstrukcí hledáme spojnici mezi jejich účelem a konečným výrazem odpovídajícím poslání objektu.
V návrhu je zachována příhradová střešní konstrukce, konstrukce hlavního sálu pod ní. Zachován je také objem suterénu, kde jsou umístěny technologické a servisní místnosti a objem severní jednopodlažní části. Jižní a západní přístavby jsou odstraněny. Objekt je poté spojen novou jednopodlažní přístavbou obepínající celý sál. Potřebný hmotový objem je nově vyvážen směrem k městu.

Dům a město
Obnova kulturního domu počítá s přirozenou kontinuitou na městské vazby. Při severní části objektu je protažena pěší komunikace probíhající podél stávající fronty domů na jižním okruhu města. Tato cesta ve styku s objektem tvoří rozšířený zpevněný předprostor, který svou hloubkou odpovídá výšce objektu a vytváří intimní prostor mezi domem a parkem.Díky snížené přístavbě zde vzniká přirozený městský parter. Zachovány jsou cesty tvořící spojení s náměstím Svobody a s autobusovým a vlakovým nádražím. Tyto komunikace jsou svým proporčním měřítkem pojaty dle historické podoby můstků přes vodoteč za hranicí města. Spojnice mezi jižní částí města za železničním tělesem a autobusovým nádražím je zachována. V jižní části je upraveno trasování cesty kolem aleje přirozeně doplněné městským mobiliářem.Upravujeme tak vyšlapanou a dokonce zpevněnou trasu vedoucí diagonálně na jih od objektu za účelem vytvoření otevřeného prostranství, které je možno propojit s hlavním sálem.

Dům a park
Kultrurní dům je situován v parku (Zeyerových sadech), který láká obyvatele a návštěvníky města ke krátkodobé relaxaci. Severní část objektu je věnována každodenním funkcím – kavárně a knihovně. Knihovna se vhodně uplatňuje i při vstupu do prostoru u sousedící školy, kde je navíc umístěno mateřské centrum a administrativní zázemí objektu. Tyto funkce pak společně se školou povyšují funkci meziprostoru na živou část města. Jižní fasádu objektu lze otevřít do zahrady. Západní je doplněna otvorem odpovídajícím dimenzi provozu sálu a tvoří další vstup do foyer. Jednotlivé funkce jsou tak lokalizovány kolem centrálního sálu. V prostoru zatravněné plochy v okolí jižní části kulturního centra je možné pořádat nejrůznější venkovní akce a mohou si zde hrát děti.

Provoz
Dimenze hlavního sálu pod příhradovou konstrukcí umožňuje umístění jeviště pro požadovaný počet diváků stejně tak jako pořádání plesů.Zejména pro plesové akce je pak možné sál otevřít do hlavního i vedlejšího foyer. Sál je doplněn ochozem s prostorem pro promítání a režii. Na sál navazuje prostor skladu. Jižní část umožňuje otevření do venkovního jeviště na fasádě, které se uplatní při pořádání venkovních akcí. Ve foyer je umístěna šatna pro návštěvníky, bar, odpočinkový mobiliář, vestavěné sezení a samostatné schodiště do suterénních toalet pro návštěvníky. Na foyer přímo navazuje prostor kavárny, jenž lze provozně oddělit. Čítárna a kavárna jsou orientovány do parku. Hlavní prostor knihovny je pak logicky orientován k přilehlé škole a umožňuje umístění dalšího vstupu či úniku. Mateřské centrum a kancelář jsou též orientovány do tohoto prostoru doplněného o dětské hřiště.V suterénu objektu jsou umístěny toalety, zkušebna, dílna, kotelna a strojovna vzduchotechniky. V přilehlém objektu bývalé váhy je umístěn samostatný klubový prostor.

Materiály a konstrukce
Hlavním výrazovým prvkem je oddělení objemu sálu od sousedících provozů. Tmavý povrch sálu se uplatňuje v jeho interiéru, na fasádě i ve foyer. Fasády jsou pak pojednány v neutrálním světlém odstínu. V hlavním prostoru sálu a přísálí je navržena klasická dřevěná podlaha.Obklad sálu tvoří obkladové desky v geometrickém rastru. Prosklení fasád je navrženo v hliníkových profilech s výškovou i šířkovou dimenzí prosklení odpovídající klasickému zpracování i výtěžnosti. V prostoru dvora má pak prosklení klasickou obytnou dimenzi.

Parkové a sadové úpravy
Rekonstruovaný objekt obklopuje ho dřevinná a bylinná vegetace značně kolísavé estetické hodnoty. Z vegetace jsou v návrhu odstraněny keře a záhony, zůstávají zde jen souvislé plochy trávníků a stromy. Na základě dostupného Pasportu veřejné zeleně pro správní území města Vodňany doporučujeme pokácení všech dřevin, které jsou z pohledu odboru životní prostředí Městského úřadu Vodňany vyhodnoceny jako bezkonfliktně odstranitelné. Žádoucí je zejména odstranění lípy nacházející se v těsné blízkosti vstupní části řešené stavby, přičemž je velmi pravděpodobné, že nakloněný a málo vitální jedinec zanedlouho ohrozí rekonstruovaný objekt i jeho návštěvníky.Odstraněné dřeviny by měly být nahrazeny osvědčenými taxony (například lípami, jasany, duby a jírovci). Alej za objektem je vhodné celou nově vysázet a postupně z ní vyřazovat dožívající a ne příliš atraktivní stromy.
Zpevněné plochy jsou navrženy v mírně upraveném trasování stávajících s důrazem na měřítko ploch přiléhajících k objektu. Finální vrstva ploch je provedena v přírodní dlažbě.
Stávající památníky jsou ponechány, přístup k nim je citlivě upraven mlatovým povrchem. V návrhu taktéž řešíme obměnu zastaralého mobiliáře (lavičky, veřejné osvětlení).

Technologie
Větrání hlavního sálu je nucené mírně podtlakové. Přívod vzduchu je řešen potrubím z neosluněné strany objektu, na kterém je osazen tlumič zvuku do strojovny vzduchotechniky. Zařízení je uvažováno jako nekuřácké a počítá se s 50 m3vzduchu na osobu za hodinu. Odvod vzduchu je vyústěn nad střechu objektu.
Odpadní teplo z odváděného vzduchu je využíváno pomocí rekuperační jednotky kapacity 10 000 m3vzduchu za  hodinu. Při nízkých venkovních teplotách, kdy odpadní teplo nebude dostačovat k ohřevu přiváděného vzduchu, bude jeho dohřev zajištěn pomocí dvou plynových kotlů o celkovém výkonu 75–80 kW. Obdobně je větrán a vytápěn i prostor předsálí.
Hlavní sál je vytápěn vzduchotechnicky, menší prostory dílčími teplovodními systémy, které umožní samostatný režim každé provozní jednotky. V přísálí se předpokládá kombinovaný systém.
Návrh je zpracován s důrazem na dosažení nízkých provozních nákladů objektu zejména v energetické oblasti. Zde se uvažuje zejména s tepelnými izolacemi pláště na úrovni doporučených nikoli jen normových hodnot, kvalitním systémem měření a regulace, který zajistí bezchybnou spolupráci vytápění a větrání, decentralizací teplovodního vytápění podle provozních úseků budovy, osazením rekuperační jednotky, která zajistí využití tepla odváděného vzduchu a úspornými světelnými zdroji.
Navržený celkový objem je 14 035 m³.




Návrh č.4 - Ing.arch. David Novák, Ing.arch.Matej Ruščák, Ing. Dušan Štětina, PhD.

a) Zásady řešení území v širších souvislostech,
Územní souvislosti jsou dány stavebním pozemkem a polohou budovy, včetně širších vazeb na okolí kulturního domu.
   Návrh dotváří hmotu budovy podle tohoto konceptu: Budova již nebude osamocenou „ztracenou“ hmotou, která není vidět, ale bude mít v tomto osamoceném postavení partnera, aneb jak se říká: „ve dvou se to lépe táhne“.
   A tak osamocená hmota ožije, neboť získá novou a velmi vzdělanou partnerku, kterou představuje přístavba knihovny. A aby se k sobě hodily, dostaly obě hmoty podobný slušivý kabát v podobě moderní fasády s motivem struktury rozvětvených stromů. Přesněji řečeno, navržené řešení v území i širších souvislostech podporuje polohu v parku, která by měla zeleně maximálně využít a k tomuto místu se navzájem více přiblížit. Příroda se tedy odráží v novém návrhu a vnáší kulturnímu domu novou jednoznačnou tvář.
   Zažité vazby místních obyvatel, jako jsou cesty a cestičky, chodníky a ulice zůstanou neporušeny. Obyvatel Vodňan není nucen učit se „jinak“ chodit…jen změněné prostředí lidi zaujme a přitáhne. Již by neměly chodit kolem neosobní budovy, ale kolem elegantního páru budov se silným společným základem, který je k sobě poutá. Pouto představuje podnož plnou překvapení a lákadel, jako je například nová kavárna, společné prostory a opět příroda v nově vzniklém atriu, které dovolilo přírodě – parku posunout se blíž až do nitra kulturního domu.

b) Stručné objasnění základních principů navrhovaného řešení, zejména funkční náplně a urbanistických vazeb, vztahu k územnímu plánu a naplnění soutěžních podmínek,
Hlavním principem je práce s hmotou. Jde o celkové přeřešení – doplnění a sjednocení (viz schéma – grafická část).  V podstatě jde o sjednocení výšky podnože po obvodě hmoty sálu, která je v jedné části protažena a zároveň doplněná o další hmotu, jakousi „partnerku“ hlavní hmoty sálu.
   Vzniklé dvojice hlavních hmot jsou i hlavní náplní kulturního domu – „blackbox“ jako největší hmota budovy a knihovna v podobě „partnerky“. Ostatní funkční program je zajištěn ve spojitém přízemním podlaží. Úpravou hmoty sálu a podnože vzniká příjemné atrium, které zabezpečí silnější vnímaní vztahu člověka a přírody. Tento vztah je umocněn i abstrakcí přírody v plášti hlavních hmot kulturního domu.
Funkční náplň tvoří:
1)     blackbox – využitelný jako co největší variabilní divadelní sál, kinosál i taneční sál na plesy, jehož součástí je foyer se šatnou a barem,
2)    knihovna (fondy a internet),
3)    klubovny (popř. zkušebny) pro společenskou činnost,
4)    samostatná kavárna,
5)    administrativní a technické zázemí.
Navrhované řešení urbanisticky vychází z daných vazeb. Základní osy zůstávají zachovány, stejně tak i výškové řešení. Vztah k územnímu plánu zůstává nezměněn. Budova je stále kulturním domem. Jedinou změnou je mírná modifikace hmoty budovy.

c) Zdůvodnění zvoleného urbanisticko-architektonického řešení,
Domníváme se, že kulturní dům není pouze seskupení několika funkcí v jakési budově. Chceme zdůraznit, že kulturní dům je navíc místem, kde jsou umocňovány kulturní hodnoty. Ať se jedná o kulturní zážitky vytvořené lidmi, tak hodnoty vytvořené přírodou. Vzájemná symbióza mezi lidskou bytostí a přírodou je hlavním motivem architektonického návrhu.
   Zároveň soužití lidských bytostí v partnerských svazcích je další skutečností, která nás vedla ke koncepci nové hmoty. Dvojice hmot spolu může komunikovat a vytvářet hodnoty, a tak by to mělo fungovat i v kulturním domě, kde se lidé setkávají, baví se, tedy i komunikují…mezi sebou i s přírodou.
   Hlavní vstup ve tvaru „nálevky“ se přímo otvírá lidem a přírodě. Nabízí maximum pro relaxaci, zábavu a smysluplné vyplnění volného času…chce se stát živoucím místem, místem setkávání. Park, ve kterém se nachází, by měl do budoucna podobně odpovědět na podnět nové budovy…navzájem se více propojit…využít symbióz, které nabízí urbanistické řešení…vytvořit kulturně přírodní místo.

d) Zhodnocení přínosu navrženého řešení,
Navržené řešení naplňuje předepsaný stavební program a doplňuje jej zejména o atrium, které mnohem lépe prosvětlí a provětrá společenské prostory v přízemí jako je kavárna, klubovny apod. Multifunkční „blackbox“ a knihovna, tvoří základní pilíře hmoty a nabízí zázemí pro širokou veřejnost. Moderní a svěží design má být nadčasový, bez přehnané extravagance. Umožní člověku příjemný harmonizující pobyt v kulturním přírodně-společenském prostředí, ve kterém si návštěvník silněji uvědomí sám sebe a veškeré životní hodnoty, které ve svém důsledku člověka kultivují a umocňují jeho pozitivní životní prožitky.




TING s.r.o – Dipl.-Ing. Claudia Schmidt, MgA. Štěpán Toman, Daniel Kolský, Ing.arch. Igor Hobza

Město a dům
Zelený pruh na bývalých hradbách, který lemuje starou část města a odděluje dopravu od parku v kterém dnes trošku zapomenut leží kulturní dům. Proto se přibližujeme k městu novým domem navazujícím na výrazně zjednodušenou hmotu současného domu. Obecně tento zelený pás nejen v našem návrhu respektujeme, ale snažíme se ho využít a dotvořit.
Hmotově vytváříme osobitou, jasnou a otevřenou budovu, které citlivě reaguje na okolí do kterého se otevírá a stává se tak přirozenou dominantou na hraně parku.

Dům
Současný neutěšený stav domu „bedna s řadou přístavků“ zjednodušujeme a návrhem vytváříme jasnou a přehlednou stavbu, která se snaží v nové části co nejvíce otevřít ven a trvale zvát okolí dovnitř. Dům je  přívětivý a v měřítku okolí suverénně a jasně působí jako přirozený cíl.

Doplněný hlavní sál se stává jasnou a kompaktní hmotou, které nabízí potřebné zázemí pro plánovaný provoz. Technicky je koncipován ve formě blackbox(u) s maximální variabilitou způsobu uspořádání i scénografických možností. Původní zázemí pro účinkující je doplněno a hmota budovy v této části zvýšena čímž se stávající hmota sálu neměla přístavky, ale byla kompaktnější.

Foyer
Starou a novou část propojuje víceúčelové foyer, které chápeme jako místo setkávání, kde se má přirozeně vytvářet prostor pro kontakty i nové vztahy.  Toto řešení zároveň poskytuje živou interakci mezi jednotlivými provozy s jistotou dostatečné zázemí pro naplnění potřeb každého jednotlivého z nich a snižuje množství původních nevyužitých, nebo těžko využitých ploch domu.

Nový dům
Nový dům v sobě soustředí požadované nové provozy. Je navržen na principu spirály, která vede po rampách, schodech, nebo zcela bezbariérově výtahem více a více do světa literatury. Čtenáři různého věku i zájmů mají řadu možností, jak si v knihovně číst, nebo studovat, meditovat a často si mohou s knihou „zalézt“ do některého z útulnějších zákoutí knihovny, kde nejsou rušeni a kde je čas uvolněn do klidnějšího rytmu. Knihovna je velkými okny propojena do parku a tak se život knihovny přenáší ven, kde procházející vidí průhledy do dění knihovny a jsou tak lákáni dovnitř.    
V suterénu domu je umístěn nový kinosál a technické zázemí.
Mateřské centrum i kavárna - bar je otevřená jak do prostoru foyer tak je i propojena s venkovním parkem a tak znovu podporuje ideu živého, otevřeného a viditelného domu, který nabízí mnoho možností využití.

Dům dovoluje využití exteriéru a v rámci jeho provoz by měla být snaha využít možnosti zázemí domu k expanzi do prostoru parku a tak své umístění v parku proměnit v zásadní výhodou.
Z hlediska materiálu nového domu uvažujeme o betonové monolitické konstrukci doplněné o výrazné skleněné plochy a dřevěné prvky. Dřevo navrhujeme i na fasádu původní budovy velkého sálu a na schodiště a rampy knihovny.

Park a hřiště
Spolu se změnami v budovy vnímáme jako nutnost zpřehlednit i vazby na okolí a vytvořit jasnou vazbu na rekonstruovaný kvalitní park.
Přímé propojení do parku je z foyer, mateřského centra a kavárny.
Na mateřské centrum navazuje venkovní hřiště.
Park funguje jako propojení mezi městem a nádražím a tuto funkci nelze ignorovat. Proto jsme se  rozhodli nečlenit ho na částečně uměle vytvořené části, které by byly ohraničeny cestičkami „od nikud nikam“, jen tvořící formální strukturu. Naopak park pojímáme jako městskou „louku“, která může fungovat jako výstavní plocha pod širým nebem, například pro případná sympozia, nebo venkovní výstavy soch apod. Cestičky parku necháváme vytvořit dle přirozených os pohybu a lehce je zdůrazňujeme zpevněním. Navrhujeme odstranit rozkládající se špatně fungující kašnu a některé keře. Místo těchto prvků budou v návaznosti na novou i stávající budovu doplněny stromy a provedeny další úprav parkových ploch.

Přínosy navrženého architektonického řešení
Zvolené řešení jasným způsobem řeší současný stav a navrhuje novou kvalitu, které umožňuje velice dobré fungování všech provozů. Zároveň naše řešení vytváří viditelnou, ale přitom respektující a do kontextu zasazenou dominantu. Ta dává městu nový potenciál nejen kulturního, ale díky své flexibilitě a otevřenosti našeho řešení umožňuje přesahy do řady dalších témat.




H3T Architekti - Vít Šimek

a) zásady řešení území v širších souvislostech
Stavba je umístěna v prostoru, který spojuje historické centrum Vodňan z jižní  zástavbou “za tratí”. Zeyerovy sady vnímáme jako významnou městskou relaxační “zelenou zónu”, ovšem s nejasnou artikulací. Samotné řešení jižní části “hraničního území” vnímáme jako nedílnou součást rekultivace okolí zrekonstruovaného Kulturního domu. Ve studii jej však konkrétně neřešíme.
b) stručné objasnění základních principů navrhovaného řešení, zejména funkční náplně a urbanistických vazeb, vztahu k územnímu plánu, naplněníní soutěžních podmínek

Koncepce rekonstrukce
Ústředním motivem rekonstrukce je otevřenost nového objektu a  způsob jeho užívání pouze v úrovni parteru. Umožňuje v případě potřeby maximálně propojit exteriér s interiérem. Dispoziční uspořádání akcentuje význam společné haly, která se stává společným ústředním  motivem všech zadaných programů.

Urbanistické řešení
Jistá nejasnost současného umístění KD v lokalitě vedla k potřebě vytvořit srozumitelný a jasně artikulovaný objekt, jenž se má stát ikonou místa. Prostorové možnosti umožňují částečné navýšení zastavěné plochy. Kruhový půdorys může být reminiscencí na podobný tvar historického centra a stává se i v měřítku mapového sledování jasným a lehce rozpoznatelným bodem.

Architektonické a dispoziční řešení
Kruhový prstenec oblokupující “blackbox” se má stát symbolem kulturního a společenského života. Stavba je navržena tak aby nebyla patrná její orientace. Lapidární architektonická kompozice nemá mít velké formální ambice. Dispoziční uspořádání má naopak ambice propojit prostorově veškerý program umístěný v objektu. Viz. Dispoziční schemata využívání výkres č.2.

Konstrukční řešení
Vzhledem k omezenému rozpočtu jsme se rozhodli zachovat objekt sálu a podzemní podlaží, kde jsou umístěné relativně nové technologie vzduchotechniky a kam také umísťujeme otopný systém budovy. Rekonstruovaný sál umožnuje ruzné vstupy a variabilitu polohovací podlahy a podia.  Prstenec je navržen jako montovaná dřevostavba. Zastřešení foyer je uvažováno z lehkých pneumatických polštářů na dřevěné nosné konstrukci. Tyto polštáře též obsahují stínění proti přehřívání interieru. 

Zeleň, parking
V našem návrhu počítáme s terénními úpravami stávající vyvýšené terasy, kde by měl měl terén pozvolna bezbariérově klesat v podobě dětského hřiště před mateřským centrem a volné plochy pro společenský život. Z tohoto důvodu také odstraňujeme místní památníky pro které se určitě ve Vodňanech najde vhodnější, důstojné místo.
Na druhé straně KD, u jižního průčelí vysazujeme stromy. Vznikne odpočinkové místo při otevření blackboxu při plesu či konferenci.
Parkovací plochy ponecháváme v jihovýchodním cípu Zeyerových sadů.





Návrh č.1 - +arch / Ing.arch. Boris Čepek, Ing.arch. Jan Pala, Ing.arch. Adéla Palová

Úvod:
Budova kulturního domu se nachází v zeleném pásu se snadnou dostupností z obou nádraží a blízkostí k centru města. Objekt bohužel nereaguje na park na východní straně. Hlavní fasáda se neotáčí přímo k městu a vztah k náměstí je nejasný. K původní budově jsou nalepeny přístavky a přístavby, celek působí nesourodým dojmem. Terasa před domem je nevyužitá, dispozice nevyhovující.

Architektura:
Architektura domu se netlačí do popředí, je střídmá, ale sebevědomá. Navrhujeme zrušit přístavky na východní fasádě, ubourat patro jižní nástavby nad mateřským centrem a zastavět část velké terasy směrem na sever. Vzniká tak klidný dům s přirozenějším měřítkem. Převažují horizontály doplněné o vertikálu schodiště a barevný válec kinosálku. Se svislicemi stromů obklopujících budovu vytvářejí zajímavou a při pohybu pozorovatele stále se měnící kompozici. Schodiště vystupující nad střechu, večer nasvícené, vytváří potřebný akcent. Kostel má svoji věž, kulturní dům tuto vertikálu. Jednoduché bílé kvádry vytvářejí rámec pro zvlněnou dřevěnou fasádu, která evokuje dojem rozestupující se opony. Zároveň změkčuje a zlidšťuje působení kulturního domu a přidává mu výtvarný prvek. Dřevěná předstěna je poloprůhledná a vrhá příjemné stíny přes prosklení do interiéru. Odpovídající pozornost je věnována interiéru, jedná se koneckonců o svého druhu ,,obytnou“ budovu. V dispozičním řešení vytváříme multifunkční sál (blackbox) s variabilním rozmístěním sedaček na šikmé či rovné podlaze. Použití je téměř neomezené. Jednotlivé další funkce kulturního domu, jako kavárna, knihovna a kinosál je možné různě propojovat při nejrůznějších akcích. Kavárna se v letních měsících rozšiřuje na terasu a dům se ještě více otevírá veřejnosti a navazuje na park.

Širší vztahy:
Chybí zde jasný vztah k centru města a k parku. Navrhujeme dobudovat ulici ČSLA jako pěší a prodloužit parkem až k terase před kulturním domem. Doporučujeme z pěší ulice vyloučit parkování, ponechat jenom průjezd od polikliniky a výhledově prověřit možnost dopravní obsluhy polikliniky z ulice Zeyerovy. Dále doporučujeme přemístit benzinovou pumpu na jižním okraji parku a rozšířit parkoviště.

Úpravy parku:
Navrhujeme uvolnit průhled v ose pěší ulice a přemístění Zeyerova pomníku. Vyžádá si to postupnou realizaci v souladu s celkovou revitalizací parku. Dále demolovat kašnu u parkoviště, zřídit malou kašničku – pítko v centrální části parku. Rozšířit výsadbu směrem jižním, vytvořit izolační pás zeleně kolem dětského hřiště. S úpravami parkoviště vysadit na něm také několik stromů.

Úpravy v budově:
Objekt dnes nereaguje na park na východní straně – kotelna, opuštěné garáže, elektrorozvodna. Navrhujeme kotelnu a elektrorozvodnu přemístit do suterénu do bývalé výměníkové stanice. Dostatečný přívod vzduchu, větrání a uvolnění přetlaku při případné havarii řešit přes dnešní montážní šachtu, kterou zachováváme, případně doplnit o přívodní kanál vzduchu. Potom je možno veškeré přístavky na východní straně demolovat a uvolnit místo pro nový trakt. Terasa na severní straně budovy je naddimenzovaná, nevyužitá. Navrhujeme pás v šíři cca 3m zastavět, použít k rozšíření budovy. Dále navrhujeme demolovat patro nad mateřským centrem.

Dispozice:
Zásadou řešení je využít všechny použitelné plochy a jenom minimálně zvětšovat stávající kubaturu budovy. Na maximum je využito stávajících prostor, ale vše nepotřebné je nemilosrdně odbouráno. Centrem je foyer se šatnou, na který navazuje hlavní sál, knihovna, kavárna, malý sál, kanceláře a výstavní prostor, přes který je přístup ke klubovnám, zkušebně hudeb a šatnám herců. Pro účinkující je zřízen na východní straně samostatný vstup. Šatny mohou využívat i žáci LŠU, případně další účinkující a uživatelé sálu. V případě potřeby je možno jako šatny nouzově využít i přilehlé klubovny. Zkušebna hudeb je doplněna o příruční sklad, který lze vybavit nahrávacím zařízením a v případě zájmu tak zřídit malé nahrávací studio. Zkoušet je možno i v sousední klubovně. Celý provoz s výjimkou strojoven v suterénu a obslužného bloku (promítárna, osvětlovač, zvukař) v patře je řešen v jednom podlaží. Budova tak může fungovat bez zvláštních úprav i pro vozíčkáře. Malé výškové rozdíly (40cm) jsou překonány rampami. Jediné schodiště v budově slouží pro zaměstnance. Navrhujeme stávající příkré a těžko schůdné schodiště demolovat a ve stejném místě zřídit nové. Umožňujeme bezkolizní přístup do suterénu, do patra v úrovni promítárny , dále do podlaží mezistropu nad sálem a na střechu, kterou využíváme pro instalaci zařízení využívajících slunečního záření pro ohřev vody, případně výrobu elektřiny.

Blackbox:
V tomto konkrétním případě chápeme jako sál, který lze snadno přeměnit ze sálu se stupňovitou podlahou (v podstatě tradiční kukátkový) na sál s podlahou rovnou. Pokud zajistíme pomocné sklady, osvětlení, ozvučení, může sloužit všem v programu vyjmenovaným aktivitám a ještě nějakým navíc. Záleží na tvůrčích schopnostech uživatelů. Řady sedadel navrhujeme (po sklopení opěradel) zasunovat do niky mezi sálem a šatnou. Používáme prefabrikovaný ,,stage system´´ původně vymyšlený pro školy. Výborně se hodí i pro náš účel. Stohovatelné stoly a židle lze skladovat v postranních kapsách v úrovni sálu, praktikábly v nepoužívaném suterénním prostoru pro orchestr. Pro manipulaci je navržen stolový výtah. Praktikáble doporučujeme používat pouze v odůvodněných případech (molo při módních přehlídkách, nebo uspořádání sedadel a scény při nějakém mimořádném představení). Sál, kde se pořádají plesy, koncerty, konference, komerční akce, by měl mít určitou noblesu. To je, bohužel, jedna z mála věcí, které klasický blackbox nezajistí. Proto navrhujeme interier sálu jako krabici, do které je vložena zaoblená konstrukce zlatavé barvy, nejlépe z jilmu, nebo některého z exotických dřev. Dřevo jednak pomůže akustice, jednak zlidští dojem. Strop upravit tak, aby shora z mezistropu (dobře přístupného z nově upraveného schodiště) byl přístup ke světlům a zařízením instalovaným ve stropě nebo pod ním. Tradiční jeviště ponecháváme pro potřeby kukátkových představení. Blackbox navrhujeme pouze v prostoru dnešního sálu. Svými rozměry vyhoví požadovaným aktivitám. Pro plesy navrhujeme využívat i foyer a obsluhu z kavárny.

Kavárna:
Kavárna je navržena tak, aby měla přímý kontakt s knihovnou, foyerem, ale aby mohla fungovat i samostatně.

Knihovna:
Knihovna je dělena na část pro děti a část pro dospělé. V části veřejně přístupné jsou knihy skladovány v běžných regálech – pro dospělé 6 polic, pro děti 5 polic na výšku regálu. V depositním skladu navrhujeme kompaktní posuvné regály, které výrazně šetří místo. Pro děti je vytvořena samostatná čítárna – herna, která má přímý vstup na dětské hřiště. Pro dospělé je čítárna – místnost pro internet s možností přístupu i z kavárny. Knihovna je navržena jednoduše, ale pro realizování případných dalších aktivit je možno využít foyer, kavárnu, malý sál, prostor pro výstavy vedle malého sálu. Proto není nutno budovat samostatné prostory přímo v knihovně, která s nimi i tak může tvořit komfortní, fungující celek.

Mateřské centrum:
Využívá bývalý služební byt a jednu místnost v patře. Je už zabydlené, s okny na jih a vybudovaným dětským hřištěm. Vazbu na kavárnu zmiňovanou v soutěžních podmínkách nepovažujeme za tak podstatnou (jedná se i o matky s velmi malými dětmi), aby bylo nutné kvůli ní budovat nové mateřské centrum v její blízkosti. Navrhujeme jej s malými úpravami ponechat tak jak je. Školící místnost přesunout z patra do přízemí k novému vstupu. Starý vstup z hospodářského dvora zrušit, nebo používat pouze pro zaměstnance. Celé horní patro demolovat. Je to neorganická a po přemístění šaten herců do úrovně jeviště i nepotřebná přístavba.

Kanceláře:
Navrhujeme tři kanceláře. Dvě pro styk s veřejností přístupné z foyer a jednu klidovou, přístupnou pouze zaměstnancům, v úrovni 2.NP.

Dílny:
Dílnu údržby typu elektro navrhujeme v 2.NP v úrovni kabin promítače, osvětlovače, zvukaře. Pokud se vyskytne potřeba dílny typu truhlář, zámečník, je možno vybudovat dílnu a sklad jako samostatný objekt z obslužného dvora.

Ekonomie:
Bourá se celkem cca 1600 m³, nové přístavby tvoří cca 2500m³. Výsledná kubatura, která ovlivňuje provozní náklady je oproti stávajícímu stavu o cca 900m³ větší, což považujeme za minimum. Je navrženo důkladné zateplení a využití solárních zařízení. Stávající vzduchotechnika je v podstatě ponechána, jen je nutné doplnit větrání malého sálu.




Návrh č.14 - Atelier AGM / Jiří Pošmourný, Vojtěch Pošmourný, Caterina Cappelli

a, zásady řešení území v širších souvislostech
Objekt Kulturního domu ve Vodňanech se nachází na významné spojnici historického jádra města s hlavní autobusovou zastávkou, vlakovým nádražím a pěším přechodem přes železniční trať na Nové město. Všechny tyto hlavní směry procházejí kolem východní strany objektu, která v současné době hostí podružné funkce a nemá k těmto komunikacím žádný vztah. Hlavní severní fasáda je za bariérou terénního převýšení a nachází se v odkloněné pozici ke komunikačním směrům.
Z těchto východisek vychází hlavní myšlenka projektu „natočit objetk“ k hlavnímu komunikačnímu uzlu a otevřít tak budovu směrek k východní fasádě a parku. Nejexponovanějším místem se tak stává severo-východní nároží, které je akcentováno hmotovým zvýrazněním. Značný význam má také postranní osa historického náměstí procházející přímo velkým sálem objektu, který je symbolickým srdcem celého kulturního komplexu.

b, stručné objasnění základních principů navrhovaného řešení, zejména funkční náplně a urbanistických vazeb, vztahu k územnímu plánu, naplnění soutěžních podmínek
Principem urbanistického řešení je vytvoření vztahu mezi parkem, hlavními komunikačními směry a objektem kultruního domu. Vnitřní uspořádání dispozice vytváří co největší variabilnost propojení prostor se zachováním jejich samostatnosti. Řešení vychází především z podmínek stavebního programu a v maximální míře maximálně jej naplňuje. Hmotová koncepce naskýtá v budoucnu možnost navýšení severo-východního nároží s možností využití teras nad foyerem a nad knihovnou. V jižní části se nabízí sjednocení výšky 2NP s úrovní knihovny. 
Hlavní nástup do objektu je tvořen vstupním foyerem, na který navazuje šatna a hygienické zázemí.  Z foyeru je pak umožněn přímý vstup do hlavního sálu. Dále je přes vstupní foyer přístupný kinosál a kavárna.
Multifunkční sál je rozšířen v maximální možné míře a po stranách je vybaven lávkami pro diváky přístupnými ze dvou schodišť. Pro možnost využití efektivní teleskopické tribuny, která nevyžaduje další skladovací prostory praktikáblů bylo upraveno schodiště do suterénu a na technickou lávku tak, aby nezasahovalo do prostoru sálu a zároveň do stávajících technických vedení a konstrukcí. V případě rozvinutí teleskopické tribuny nabízí sál 345+100 (445) míst k sezení včetně balkonů. Pod lávkami balkonů jsou navrženy zavěšené akustické panely umožňující modifikaci proporcí sálu od black-boxu po volný sál. Panely zároveň umožňují svým natáčením vytváření alternativních prostor a optimalizaci akustické pohody. Pro dosažení maximální variability sálu je navržena zdviž ve stávajícím orchestřišti, umožňující vyrovnávat rozdíl podlahy a podia. Při zasunutí teleskopické tribuny, maximálním rozevření akustických panelů a zapuštění zdviže nabízí sál 430m2 taneční plochy. Z akustických důvodů jsou stěny sálu dle výpočtu opatřeny absorbčními elementy a za zdviží je navržena konzertní mušle. Pro dosažení maximálního objemu sálu je sejmut podhled stávající příhradové konstrukce. Vzniklý prostor je doplněn zavěšenými absorbčními elementy a technickými lávkami. Do sálu jsou využity stávající přístupy z exterieru, včetně možnosti vjezdu vozidla. 
Prostory kinosálu jsou umístěny v odlehlé části stávajícího foyeru a přes společnou šatnu a hygienické zázemí navazují na předprostor multifunkčního sálu. Původně prosklená fasáda foyeru je v místě šatny a kinosálu uzavřena. Mezi velkým sálem a předprostorem kinosálu je umístěn bar umožňující obsluhovat oba prostory zároveň, i odděleně. Foyer volně navazuje na kavárnu situovanou v nárožní části objektu s dalším propojením do čítárny knihovny až do mateřského centra. Umístění kavárny zajišťuje kontakt s frekventovanou částí parku a její předprostor umožňuje umístění vnějšího sezení. Šatny účinkujících s klubovnami jsou situovány do prostor stávajícího mateřeského centra za jevištěm.
V patře objektu se nachází v rozšířené východní části prostor knihovny, přístupný opět z východní strany. Samostatná dětská část knihovny je zakončena hernou umístěnou nad mateřským centrem. Pro dosažení požadované kapacity depozitáře knihovny je navrženo jeho rozšíření do horní nevyužité části proscénia tak, aby nesnížil možnost využití provaziště. Z knihovny je navrženo únikové schodiště na severní straně, tvořící výrazný architektonický prvek. Přes jižní schodiště je přístupná administrativní část, ze které je možný přístup do celého objektu buďto přes knihovnu, nebo přes lávku vedoucí do multifunkčního sálu.
Suterén objektu je využit hudební zkušebnou a stávající vzduchodechnikou s dílnou. Pod prostor kavárny je umístěna kotelna. Pro její přemístění se uvažuje s využitím lehkého zastřešení suterénu v místě stávající jímky. Díky terénnímu zlomu je možné umístit výbuchovou stěnu a odvětrání kotelny přímo do exteriéru. Výdechy vzduchotechniky jsou odkloněny o 90° tak, aby umožnily prostorové propojení kavárny s foyerem.
Snahou projektu je minimalizování demoličních prací a využití stávajících konstrukcí. V místě kavárny, čítárny a vstupu do knihovny je zachován stávající objekt kotelny a průrazy je propojen do rozšířené části. Z důvodu sjednocení výškových úrovní východní části ustoupila část jižního objektu, který se s novou částí sektává v místě skladu knihovny. Díky tomuto řešení mohlo být zachováno stávající schodiště jižní části budovy. Obestavěný prostor je celkem navýšen o přibližně 1550m3. Opláštění budovy s provětrávanou tepelnou izolací a kompaktnost hmotového řešení přináší snížení energií na vytápění a větrání objektu.

c, zdůvodnění zvoleného urbanisticko-architektonického řešení
Rozšířením hmoty objektu na východní straně a zvýrazněním severo-východního nároží získává objekt propojení s frekventovanou částí parku a otevírá se tak více veřejnosti. Dříve upozaděné komerční prostory mají větší možnost svého využití. Toto urbanistické řešení dává také možnost parku stát se místem setkávání lidí a nebýt pouze bezcharakterním „průchozí zelení“.

d, zhodnocení přínosu navrženého řešení
- soudobé architektonické pojetí
- volná návaznost a propojitelnost prostor
- velká kapacita a variabilita sálu
- otevření vůči pakru a frekventované pěší komunikaci
- minimalizace nutných stavebních úprav
- energetická úspora

e, naplnění požadavků zadání
Stavební program byl důsledně dodržen, některé protorové vazby však nebylo možné z logických důvodů zajistit (návaznost herna-mateřské centrum-knihovna). Kapacita sálu byl záměrně oproti zadání navýšena. Multifunkční sál ve své divadelní a tanečně-zábavní podobě nabízí vysokou kvalitu a komfort, tudíž by snižování jeho kapacity bylo zbytečné a nevýhodné. Objemový nárůst dosahuje zhruba poloviny maximální požadované hodnoty. Urbanistický kontext byl zohledněn a návrh projektu mu byl podřízen.




Návrhu č.5 - Archcon atelier / Ing. Irena Truhlářová, Ing. Kateřina Výborná, Ing.arch. Jana Zíbarová

Zásady řešení území v souvislostech
Řešené území leží v centrální části města Vodňany. V blízkosti se nachází autobusové a vlakové nádraží, školy, dům pro seniory, nemocnice a další významná místa. Nejvýraznější přístup k hlavnímu vstupu do kulturního centra předpokládáme z východní strany od autobusového nádraží a domu pro seniory. Vytváříme zde velkorysý nástupní prostor, výškový rozdíl mezi okolním terénem a úrovní vstupu (až 1,65 m) členíme masivními stupni, které navrhujeme jako plochu pro sezení - do této plochy jsou zakomponovány vzrostlé stromy a vhodné slavnostní osvětlení. Jako další významný směr vnímáme přístup z náměstí – v tomto směru stoupáme na úroveň vstupu plynule po bezbariérové rampě. V jižní části objektu, v návaznosti na kavárnu a mateřské centrum, vytváříme rozsáhlou terasu s ideální orientací na jihozápad. Z terasy mohou rodiče dohlížet na děti hrající si na hřišti. Prostor je oživen kašnou se slunečními hodinami – typickým prvkem vodňanských mlýnů a připomínkou místní rybníkářské tradice. Organický systém cest pro pěší plynule navazuje na již používané hlavní tepny obyvatel. Příjezd ke kulturnímu domu je zajištěn ze severozápadního směru, kam jsme umístili parkovací stání pro zaměstnance. Pro ostatní návštěvníky bude sloužit stávající parkoviště.

Stručné objasnění základních principů navrhovaného řešení, zejména funkční náplně a urbanistických vazeb, vztah k územnímu plánu, naplnění soutěžních podmínek

Základní principy navrhovaného řešení
Cílem návrhu je vytvořit polyfunkční dům s novým reprezentativním centrálním prostorem a otevřenou dispozicí umožňující nepřerušované fungování objektu jako celku. S ohledem na požadavek nízkých provozních nákladů navrhujeme dům kompaktního tvaru, který se maximálně přibližuje pasivnímu standardu. Předběžný výpočet měrné spotřeby tepla na vytápění – 22 kWh/ m2.a (dle metodiky TNI) ukazuje na výrazné snížení spotřeby energie na vytápění oproti konvenční výstavbě až o 75 %. Našimi prostředky jsou úprava stávajících konstrukcí do pasivního standardu (zateplení) a návrh nových konstrukcí převážně jako dřevostavba v pasivním standardu. Dále uvažujeme s nočním předchlazováním, s čímž dosáhneme úsporu až 50% nákladů na strojní chlazení v letním období. Nezanedbáváme ochranu objektu před solárními zisky v letním období – navrhujeme pasivní stínění přesahem konstrukcí a aktivní stínění venkovními roletami.  Energetickou koncepci doplňujeme umístěním fotovoltaických panelů na střechu a jižní fasádu objektu pro  zásobování navrhovaného objektu, ale i externích odběratelů vlastní elektřinou.

Hmotové řešení, materiálové a barevné řešení:
Stávající nesourodou hmotu doplňujeme na jednoduchý a kompaktní dvoupodlažní kvádr uspořádaný kolem stávajícího sálu – black boxu (dále „BB“). Část stávající severní hmoty bouráme. Hmotu vstupu zvýrazňujeme antracitovým obkladem z velkoformátových cementovláknitých desek, s přiznaným detailem kotvení. Vstup zvýrazňujeme bílými podsvícenými plochami (sklo či plexisklo). Logo na boku domu řešíme materiálově stejně, jako zvýraznění vstupu. Přes den je vstup z dálky identifikovatelný, k večeru výrazně osvětlený. Na ostatních částech domu navrhujeme horizontální dřevěný obklad z thermowood či sibiřského modřínu - tento materiál nevyžaduje údržbu. Fasáda časem získá stříbrný nádech. Části s dřevěným obkladem jsou stíněny předsazenou konstrukcí nesenou subtilními sloupky. Na tuto konstrukci jsou kotveny exteriérové textilní rolety, které umožňují stínění objektu dle aktuálních potřeb jeho uživatelů. V severní části navrhujeme místo rolet panely pro umístění upoutávek na aktuální představení. Rolety vytvářejí barevný akcent fasády, v našem návrhu jsme zvolili elegantní nachovou barvu podtrhující význam objektu. Sokl domu pojednáváme kamenným obkladem. Hlavním motivem interiéru je black box, který pojímáme antracitovou barvou s nádechem fialové. K BB kontrastuje bílá velkoformátová dlažba a velké bílé popisy. Pohledové dřevěné konstrukce a obklady vnášejí do interiéru intimitu, pohodu a jistou neformálnost.

Konstrukční řešení
Stávající konstrukce upravujeme do pasivního standardu. Nové části budovy navrhujeme jako dřevostavbu z masivních křížem lepených panelů z důvodu rychlosti výstavby a nízké hmotnosti konstrukce – malé přitížení stávajících základů. Dalšími důvody je kvalita vnitřního prostředí a možnost využití pohledových konstrukcí. Předpokládáme úpravy stávajících konstrukcí a ubourání části severního traktu. Kopírujeme stávající výškové uspořádání domu a terénu – část objektu (severní, západní, východní trakt) má podlahu na úrovni +0,000, část jižní je na +0,400. Druhé podlaží je v jedné výškové úrovni +4,300.

Technické zařízení budov – energetický koncept
Pro vytápění uvažujeme s plynovou kotelnou přemístěnou do suterénu. Předpokládáme zmenšení kotelny. Zařízení vzduchotechniky bude rozšířeno tak, aby v celém objektu fungovalo řízené větrání s rekuperací tepla. Ohřev TUV řešíme lokálně elektrickými bojlery v místech odběru – spoříme tak náklady za cirkulaci TUV. Pro letní měsíce navrhujeme noční předchlazování objektu (pomocí komínového efektu a větracích žaluzií). Na fasádu a střechu umísťujeme fotovoltaiku. V objektu uvažujeme užití úsporných zdrojů osvětlení - LED světla, noční svícení LED. Proti nadbytečným solárním ziskům je navrženo účinné stínění – tím je snížena potřeba chladit objekt. V zimních měsících uvažujeme s většími zisky přes prosklenou stěnu a střechu foyer, která není stíněna listnatými stromy –snížíme tak nároky na vytápění.

Funkční náplň
Základem návrhu je nový centrálního prostor –foyer– dostatečně reprezentativní pro navrhovaný typ stavby. Funkcí foyer je vzájemně provázat všechny provozy v objektu. Ihned u vstupu je umístěn recepční pult. Z foyer je přístupná kavárna a její zázemí, mateřské centrum (dále „MC“), prostorná šatna, hygienické zázemí a dvě klubovny. Mezi kavárnou a MC umisťujeme dětský koutek. Kavárna bude sloužit při večerních akcích jako bar. Kavárna a MC mají společnou terasu, na kterou navazuje dětské hřiště.  Foyer v přízemí vytváří předsálí Black Boxu (dále „BB“) a prostor pro internetový koutek, který může být v případě konání větších akcí přesunut.  BB s kapacitou 315 – 432 míst je přístupný pro diváky ze dvou stran (východ, sever), přístup pro účinkující je ze západu. Pro vytvoření hlediště předpokládáme systém praktikáblů, pro které je vyhrazen přilehlý sklad. Pro větší propojení BB a zbytku domu navrhujeme ve 2NP otevřít část stěny směrem do galerie prosklenými otvory. Během představení otvory budou uzavřeny zatemňujícími roletami. Zóna účinkujících se šatnami a hygienickým zázemím je umístěna v západní části dispozice, z této strany je také přístupný BB pro vjezd automobilu. V případě potřeby mohou  účinkující vstupovat do objektu samostatným  vchodem. Pro větší soubory je možné využít přilehlé klubovny jako šatny. 1PP a 2NP jsou přístupné veřejnosti z foyer po otevřeném schodišti s výtahem. Zkušebnu kapel umísťujeme do suterénu – nikoho zde nebude rušit a vznikne zde potřebné „undergroundové“ tvůrčí prostředí. V suterénu se nachází kotelna, dílna, strojovna VZT a sklady. Do 2NP jsme umístili knihovnu. Díky stávající pozici BB jsme provoz vyřešili tak, že každé oddělení má svůj vlastní vstup – knihovna dospělých z galerie foyer, knihovna dětí z prostoru za kinosálem. Knihovny jsou propojeny v servisní části přes depozitáře. V prostoru před oběma knihovnami jsou připraveny skříňky pro návštěvníky. Před knihovnu dospělých umísťujeme prostor pro dočasné výstavy, pro které je možné využít celou galerii foyer. Mimo výstavy tento prostor poslouží jako čítárna. Vstup do knihovny dětí je osvětlen pomocí střešního světlíku s bočními větracími plochami, část podlahy je otevřená a světlo prosvětluje i prostory v 1NP. Toto řešení napomáhá i nočnímu větrání. Z galerie foyer je dále přístupný kinosál pro 56 osob, který navrhujeme tak, aby jej bylo možné použít také pro komorní hudební vystoupení nebo autorská čtení v rámci akce „Zeyerovo Vodňany“. Kinosál je otevřen směrem do parku pásovým oknem. Kanceláře zaměstnanců jsme umístili vedle knihovny dětí, jsou přístupné odděleně ze schodiště. Zaměstnanci mohou přicházet služebním vchodem. Technický můstek navazuje na západní část BB, má tak zajištěn vizuální kontakt se sálem. S ohledem na požárně bezpečnostní řešení navrhujeme v objektu dvě únikové cesty typu A.

Urbanistické vazby
Provoz v kulturním domě navazuje na provoz města. Čekání na autobus si zkrátíte v knihovně, senioři najdou rozptýlení v kinosálu, maminky pohodu v mateřském centru. Pro mladší školáky je připravena herna v knihovně a klubovny, pro starší mládež zkušebna kapel. Na vlastní objekt navazuje park s mnoha odpočinkovými plochami, park navrhujeme jako kontrast k vlastní budově v přírodním stylu s organickými tvary pěšin a ploch.




Autoři: Ján Studený, Maroš Bátora, Marián Pocuch

Širší vztahy
Kulturní dum je solitérem v parku. Je analogickou sestavou spojení veřejného prostranství /park/ s domem se společensko - občanskou funkci /kulturní dum/, stejně jako radnice, či kostel na historickém náměstí obce. Návrh se snaží podpořit tuto analogii – sošný dúm obklopen jasně artikulovaným veřejným prostorem – parkem a orientaci hlavní fasády s vstupem do budovy směrem k městu a náměstí.

Park
Návrh zachovává stromy a koncept anglického parku. Prospělo by mu ohraničení a dořešení jižní části směrem k železnici. V této části navrhujeme povrchový parking pro kulturní dům a dětské hřiště v návaznosti na mateřské centrum. V stávajícím parku budou přebudovány chodníky a ostatní pěší komunikace do nové geometrie, víc podporující ideu rovnocenného obvodu domu do tří stran – směrem k městu s rozvíjející se strukturou navazující na městské chodníky, směrem k železniční stanici přes navrhované parkoviště a jižním směrem k přechodu přes trať k obytné zástavbě - kolem dětského hřiště.

Kulturní dům
Stávající stavbu chápeme jako pozůstatek nedávné éry, ale obsahuje hodnotné prvky, které chceme  transformovat do nového objektu. Po radikálním přebudování sálu ještě zázemí i foyer vykazuje detaily /dřevěné obklady, betonové konstrukce, dlažby/, kterých atmosféru, společně se zabudováním současných technologických zařízení, navrhujeme zachovat, nebo se pokusit najít způsob jak je v novostavbě zpřítomnit. Odrazem původní zrostlince budov kolem sálu je i řešení fasád nového objektu. 

Koncept
Úsporný dum - pragmatické rozhodnutí zastavět co možná nejmenší, resp. nezastavět další část pozemku. Maximálně uchránit park a využít stávající konstrukce k nadstavbě /či přestavbě/. Kolem sálu rozvinout funkční dispozici podle programu, s časovou postupností užívání. Stavební konstrukce přizpůsobit ceně a uživatelské parametry efektivitě a nákladů na provoz. Vytvořit nadčasovou architekturu spojenou s regionálními prvky – sál, kolem se zázemím orientovaným do ulice.

Sál – bude proměněn ve funkční black box: 1. Podlaha sálu bude vyrovnána na úroveň současného hlediště. 2. Orchestřiště pod jevištěm dále funguje jako sklad. 3. Nad jevištěm vložený strop pro sklad praktikáblu obsluhovaný hydraulickou plošinou umístěnou směrem od zásobovacího dvoru. Pod stropem uloženo provaziště pro scénu divadla. 4. Nástupní prostory /šatna a nad ní můstek se samostatným schodištěm, vstupy do hlediště od foyer/ budou zachovány, v rohu je umístněn výtah pro obsluhu knihovny v 1. patře. Suterén: VZT s rozvody a zázemí účinkujících v zadním traktu zůstává zachováno.

Dispoziční řešení
Těžištěm stavby zůstává sál proměněn v black box. Kolem sálu ve tvaru písmena U umístěn program  v dvoupatrové dispozici: foyer, zázemí sálu, kavárna a kluby v přízemí,  knihovna, studovna v 1. patře.
Přízemí s úpravami – vstup do foyer navrácen před sál, vertikální propojení přes auditorium do knihovny /s režimem open vs. closed/ - pochozí rampa, hlediště pro společenské akce v přízemí, nebo uživatelné pro akce v knihovně. V čelní části razen požadovaný program: kinosálek s kapacitou 50 míst, klubovna, foyer sálu s auditoriem, kavárna - do parku, v zadním traktu do dvora zázemí: kancelář, toalety a sklad. Nárožní kavárna kulminuje společenský život uvnitř budovy - reflektuje nárožním umístěním  /navenek sezením na terase/. Ve východním traktu zachováváme stávající kotelnu, kterou alternativně navrhujeme přemístit do rohu v jižním traktu k zásobovacímu dvoru, čím by se propojilo s kavárnou. Uvědomujeme si nákladnost této operace, takže doporučujeme tuto vazbu vynechat – propojení zůstává přes dětskou knihovnu na poschodí. V zadním – jižním traktu je zázemí účinkujících: šatny, zkušebna a v suterénu sklad.

Knihovna - rozhodli jsme se vrátit ke klasickému uspořádání regálů kolem zdí. Otevřené  regály nabízejí prostor pro uvažovaný objem knižního fondu /45 tis. Ks/, v části nad mateřským centrem s dětskou knihovnou. Sklad je navíc umístněn v kompaktních regálech v přízemí. Uchováváme vnitřní prostor, který je využíván pro studovny, čítárnu i společenské aktivity /kluby za dělící příčkou/.

V přízemí je v čelní části řazen požadovaný program: kinosálek s kapacitou 50 míst, klubovna, foyer sálu s auditoriem, kavárna do parku, v zadním traktu zázemí: kancelář, toalety a sklad. Ve východním traktu zachováváme stávající kotelnu, kterou alternativně navrhujeme přemístit do rohu v jižním traktu k zásobovacímu dvoru, čím by se propojilo s kavárnou. Uvědomujeme si ale náročnost této operace, takže doporučujeme tuto vazbu vynechat – propojení zůstává přes dětskou knihovnu na poschodí. V zadním – jižním traktu je zázemí účinkujících: šatny, zkušebna a v suterénu sklad.

Konstrukce
Dostavba využívá v maximální míře stávajících konstrukcí – nadstavba jednotraktové konstrukce kolem black boxu je z jedné strany podepíraná jeho konstrukcí /na pilíře sálu/, nebo na druhé straně využívá původně zděné konstrukce. Bude použit lehký dřevěný panelový systém /Novatop/, nebo zděné konstrukce vložené do ocelovém skeletu v kombinaci s monolitickými betonovými stropy.

Fasády
Kontinuální regál po obvodu interiéru knihovny se odráží v jednotné fasádě domu. Je skladbou dvou vrstev: a) rytmické dělení na pevné a prosklené části po celé výšce 8 metrů rytmizuje dlouhé fasády, umožňuje optimální kontakt interiéru s exteriérem a prosvětlení, b) vložené segmenty jsou přesným odrazem otvorů původních fasád. Střecha je podobně  rytmizována pásovými světlíky.

0 comments
add comment

Related articles