(Sebe)projekce: Michal Poláš – Manuál k architektovi
V cyklu představování mladých umělců a tvůrců z Opavy a okolí nazvaném (Sebe)projekce, zprostředkuje veřejnosti vhled do své tvorby opavský rodák Michal Poláš.
V roce 2009 začal studovat na fakultě architektury v Brně, při čemž zároveň realizoval první projekty menších staveb. Mezi lety 2013-15 se učil u česko-švýcarského architekta, profesora Ivana Kolečka.
Po absolutoriu následovala pětiletá spolupráce s Michalem Palaščákem v „dílně“ a část pracovního nasazení začíná směřovat také do vlastních projektů. Zároveň se dynamicky rozvíjela spolupráce s výtvarnou skupinou ArtConsultancy, kde funguje dodnes a doplňuje tým různorodých umělců, se zaměřením na výstavnictví a expozice.
Mimo to se snaží být aktivní ve veřejné diskuzi o zlepšení prostředí města a přinášet nové pohledy do světa stereotypů. Neboť co je pro nás normální, se i bez ohledu na přežitost a nefunkčnost může stát samozřejmým a akceptovaným. V projektu OPAVA_Secondhandizace prostoru volně vstupuje do společenské diskuze na téma veřejného prostoru a jeho proměn v návaznosti na vylidňování centra města Opavy.
V rámci (Sebe)projekce se pokusí o navázání společného dialogu mezi architektem a uživatelem architektury za pomoci několika otázek: Proč jsou názory na dnešní architekturu tak rozporuplné a kde je náš společný základ jejího vnímání? Kde se uživatel a architekt hledají, přestože výsledné dílo je souhrou obou těchto složek?
V roce 2009 začal studovat na fakultě architektury v Brně, při čemž zároveň realizoval první projekty menších staveb. Mezi lety 2013-15 se učil u česko-švýcarského architekta, profesora Ivana Kolečka.
Po absolutoriu následovala pětiletá spolupráce s Michalem Palaščákem v „dílně“ a část pracovního nasazení začíná směřovat také do vlastních projektů. Zároveň se dynamicky rozvíjela spolupráce s výtvarnou skupinou ArtConsultancy, kde funguje dodnes a doplňuje tým různorodých umělců, se zaměřením na výstavnictví a expozice.
Mimo to se snaží být aktivní ve veřejné diskuzi o zlepšení prostředí města a přinášet nové pohledy do světa stereotypů. Neboť co je pro nás normální, se i bez ohledu na přežitost a nefunkčnost může stát samozřejmým a akceptovaným. V projektu OPAVA_Secondhandizace prostoru volně vstupuje do společenské diskuze na téma veřejného prostoru a jeho proměn v návaznosti na vylidňování centra města Opavy.
V rámci (Sebe)projekce se pokusí o navázání společného dialogu mezi architektem a uživatelem architektury za pomoci několika otázek: Proč jsou názory na dnešní architekturu tak rozporuplné a kde je náš společný základ jejího vnímání? Kde se uživatel a architekt hledají, přestože výsledné dílo je souhrou obou těchto složek?
0 comments
add comment
