Tělocvična San Clemente
Pabellón Polideportivo de San Clemente
Santiago de Compostela není jen cílem mnoha poutníků, ale také městem, které nechce být muzeem pro hordy turistů. Aby se tu nezastavil běžný život, přispívá také sportovní hala střední školy IES Rosalía de Castro.
Za projektem z počátku 90. let stojí Kleihuesova kancelář, kde byl tehdy vedoucím projektantem Mirko Baum, jehož konstrukční um lze obdivovat především na ocelových vaznících vynášejících zastření tělocvičny. Josef Paul Kleihues zakázku převzal od města v době, kdy již byla podstatná část parkoviště dokončena. Neboť ve spodní stavbě již nešlo provést mnoho změn, soustředili se v Kleihuesově ateliéru především na nadzemní halu a její zastřešení, které je podle Mirko Bauma “na hranici proveditelnosti“. Mírnou sedlovou střechu podpíranou jedenácti filigránskými vazníky zakončuje hřebenový světlík, takže se sluneční paprsky dostávají do haly i jinou cestou než celoskleněnými stěnami za východní a západní tribunou.
Konstrukčně odvážný návrh přitom leží v historickém centru pouhých sto metrů od vstupu do katedrály sv. Jakuba. Objekt se nachází ve školním areálu na zadním hospodářském dvoře, kde rovněž parkují automobily místní policejní stanice, která je součástí rozlehlého městského bloku. Do školy se vstupuje z jižní strany od městského parku. Tělocvična je s historickou školní budovou propojena podzemní chodbou prosvětlovanou seříznutým čočkovitým světlíkem. Vjezd do podzemních garáží je ze severní ulice Calle de San Clemente, kde bylo rovněž nutné vypořádat s výškovým rozdílem dvou podlaží. Severní průčelí obrácené do komorního náměstí Traverse de Fonseca nese nejviditelnější stopy Kleihuesovy racionální postmoderny založené na přísném čtvercovém rastru. Severní fasáda parkovacího domu citlivě dotváří historické náměstí. Krytá sloupová kolonáda nabízí pronajímatelné obchodní jednotky. Kónické schodiště napůl vystupující z hmoty domu vedle vjezdu do parkoviště lze přirovnat ke středověkým obranným věžím.
Na obklad parkovacího soklu a obou plných stěn horní tělocvičny je použitá narůžovělá žula, kterou lze spatřit u všech okolních budov, což jistě napomohlo k okamžitému přijetí moderního zásahu do historickém prostředí.
Za projektem z počátku 90. let stojí Kleihuesova kancelář, kde byl tehdy vedoucím projektantem Mirko Baum, jehož konstrukční um lze obdivovat především na ocelových vaznících vynášejících zastření tělocvičny. Josef Paul Kleihues zakázku převzal od města v době, kdy již byla podstatná část parkoviště dokončena. Neboť ve spodní stavbě již nešlo provést mnoho změn, soustředili se v Kleihuesově ateliéru především na nadzemní halu a její zastřešení, které je podle Mirko Bauma “na hranici proveditelnosti“. Mírnou sedlovou střechu podpíranou jedenácti filigránskými vazníky zakončuje hřebenový světlík, takže se sluneční paprsky dostávají do haly i jinou cestou než celoskleněnými stěnami za východní a západní tribunou.
Konstrukčně odvážný návrh přitom leží v historickém centru pouhých sto metrů od vstupu do katedrály sv. Jakuba. Objekt se nachází ve školním areálu na zadním hospodářském dvoře, kde rovněž parkují automobily místní policejní stanice, která je součástí rozlehlého městského bloku. Do školy se vstupuje z jižní strany od městského parku. Tělocvična je s historickou školní budovou propojena podzemní chodbou prosvětlovanou seříznutým čočkovitým světlíkem. Vjezd do podzemních garáží je ze severní ulice Calle de San Clemente, kde bylo rovněž nutné vypořádat s výškovým rozdílem dvou podlaží. Severní průčelí obrácené do komorního náměstí Traverse de Fonseca nese nejviditelnější stopy Kleihuesovy racionální postmoderny založené na přísném čtvercovém rastru. Severní fasáda parkovacího domu citlivě dotváří historické náměstí. Krytá sloupová kolonáda nabízí pronajímatelné obchodní jednotky. Kónické schodiště napůl vystupující z hmoty domu vedle vjezdu do parkoviště lze přirovnat ke středověkým obranným věžím.
Na obklad parkovacího soklu a obou plných stěn horní tělocvičny je použitá narůžovělá žula, kterou lze spatřit u všech okolních budov, což jistě napomohlo k okamžitému přijetí moderního zásahu do historickém prostředí.
0 komentářů
přidat komentář
