Spoluautor: Martin Karlík
Investor:Olomoucký kraj
Projekt:2015-16
Realizace:2017-20
Užitná plocha:1340 m2
Zastavěná plocha:1370 m2
Náklady:90 000 000 CZK


zpět na článek
20 komentářů
Znaky vaší doby?
Vích
| 02.12.20 11:13
Vypadá to na velké a bolestné téma současného památkářského provozu.
Vskutku je znakem vaší doby corten, beton a sklo?
Kontrastní rekonstrukce vnímám jako dát si kečup na jablečný štrůdl nebo jako zvuk cirkulárky do varhanní hudby. Osobně dávám celý život přednost harmonickým stavbám z poctivých tradičních materiálů, z cihel a kamene, s dřevěnými okny a tradiční střechou vztahující se k obloze. Kontextuální, zdravý a přirozený přístup, kdy se logicky tradičně navazuje na dílo předků, genius loci, v rytmu a melodii, kterou oni nasadili. Představu, že tradiční architektura skončila s první světovou, vnímám jako tragický omyl vedoucí k nepochopení, kdy se odkaz památky vymkne ze své podstaty. Corten s uměleckou kovařinou nemá nic společného.
... No,...
šakal
| 02.12.20 02:29
... já bych nebyl zase tak přísnej. Pravda je, že corten teda néjni materiál, kerej zve ke hlazení a objímání. Na tom schodišti se každej bude snažit jít co možno po výstupnicové čáře, aby neměl nepříjemný pocit, že se v pravo a nebo nalevo ušpiní.
Ale nemusíme asi dělat vestavby do zřícenin z plavenýho dříví, tesanejch trámů a ručně kovanejch kramlí... Né? Snáď ten corten nebude pouštět, abysme neměli do dvaceti let zříceninu v barvě švestkovýho průjmu (7;- ))
Ano!
Ivan
| 02.12.20 10:10
Helfštýn vnímám od první návštěvy jako drsnou zříceninu, která od návštěvníka vyžaduje velkou fantazii k vyvolání představy jednoho z největších hradních komplexů. Nedávný pokus o dostavbu jedné z věží na rozhlednu pomocí tesařských konstrukcí na mě působí dojmem nedůvěryhodné kulisy. Poslední realizace funkčně řeší další degradaci asi nejvýznamnější součásti komplexu. Nic nedostavuje, nefabuluje, neimituje, a přitom navíc pomáhá získat prostorovou představu o objektu, z nějž zbyly jen obvodové zdi. Provedení je stejně drsné a náznakové, jako to, co se z hradu zachovalo, a mohlo by být srovnatelně trvanlivé a víceméně bezúdržbové (klima, vandalismus). Použití klasických materiálů bylo vzhledem k zadání (torzální charakter... zastřešení nesmělo přesahovat úroveň obvodového zdiva) podle mě nemyslitelné. Už se těším na osobní návštěvu; vloni jsem viděl jen průběh realizace.
Za mě ... ano.
Josef Brofský
| 03.12.20 07:24
Povedené ... a obdivuji autory za to, že svoje řešení dokázali prosadit přes rigiditu zaměstnanců Národního památkového ústavu.
Áno, áno!
| 03.12.20 09:04
áno, Ivan to vystihol presne
Perfektní
Ivana
| 03.12.20 03:44
Perfektní a jsem moc ráda, že v našem kraji vznikla rekonstrukce na úrovni! Těším se na osobní návštěvu.
paráda
betonář
| 04.12.20 08:36
Moc pěkná práce, u v detailech, alespoň co se dá soudit z fotek, už se těším až shlédnu osobně. Na Helfštýně jsem strávil spoustu času, a corten mi tam náramně sedí.
Ano - ?
Vích
| 04.12.20 09:09
Koukám, že se svou kritikou moderních vstupů do památky jsem tu sám. Vnímám to ale jako důležité téma, tak to zkusím nasvětlit ještě z jiného konce.
Václav Girsa na svém blogu 2.12.2020 uveřejnil text "Mariánský sloup ještě jednou – tentokrát z pohledu památkové péče", kde obhajuje jeho vědeckou rekonstrukci a píše "Nedovedu si představit, že by na Karlově mostě po dožití originálů skvělých sochařských děl jejich místo zaujaly modernistické plastiky." Na FB se nad tím jeden diskutující pozastavil "Zvláštní názor, že si nelze představit modernistické sochy na Karlově mostě po jejich dožití, když současná výzdoba nebyla ve své době ničím jiným." Nevnímám dostavbou Helfštýna místo v kameni v cortenu a nahrazení tesařského krovu ocelí a sklem dobře. Ani vědecky a ani esteticky a umělecky. Nesouhlasím s vytěsněním toho málo, co o hradu víme a co bychom měli potomkům předat v původním materiálu a řemesle, ne v současné náhražce v jiném duchu a smyslu. Nejde zde jen o Helfštýn a uchování jeho středověké podoby, jde mi obecně o princip, který buď umožní obnovu barokních soch na Mariánském sloupu, navázání na Invalidovnu podle Dientzenhofera nebo na SEFO v rytmu a měřítku a materiálu jeho dochované části od Jaroslava Kováře, nebo se na ně budou lepit kontrastní hmoty z kontrastních materiálů bez oken a bez dveří, jak Nová scéna k Národnímu divadlu. Ta však, přestože je jak pěst na oko a popírá charakter okolní zástavby, tak si drží od historické budovy odstup. U výše zmiňovaných případů dochází k náhradě novotvary a o zapomenutí původní ideje, která je nahrazena jinou, a to ani ne nějak dvakrát novou. Kosmova kronika taky nebyla vytištěna na laserové tiskárně, Karel IV. nejezdil v mercedesu a nelétal letadlem, přestože pro něj jeho plnokrevník byl nejspíš tryskáčem. Paměť je paměť, nelze ji vymazat, je to naše historie.
velká památková prohra
Markéta Davidová
| 04.12.20 03:19
Ohavný rezavý korten na hrad nepatří.
Ano? - Ano.
Ivan
| 05.12.20 01:17
Myslím si, že v případě Helfštýna jde o něco jiného, než u uváděných případů. U Helfštýna šlo podle mě primárně o řešení technického problému. Kdyby se palác nerozpadal, k této intervenci by nedošlo. Mohlo to samozřejmě celé skončit levnějším řešením (třeba zastřešením torza vlnitým plechem). A nebo nedělat vůbec nic - proč a hlavně jak vlastně "pečovat o zříceninu"? Jak zasahovat do přirozeného životaběhu dávno odumřelé stavby?
Další prvky nově umožňují návštěvníkům zažít prostor paláce v úrovních někdejších podlaží a po staletích se znovu podívat do kraje stejně jako dávní obyvatelé hradu. Je to spíš vestavba současné expozice - podobně jako třeba vložené komunikace v podzemí Pražského hradu (Příběh pražského hradu).
A nakonec: novotvarem by v tomto kontextu bylo cokoli - bez ohledu na materiál.
opravdu prohra a šlo to mnohem lépe !
Alena Rydingerová
| 05.12.20 12:03
Nová vnitřní schodiště, podlahy a můstky šly udělat mnohem lépe ze dřeva, trámů a fošen.
Novotvar a novořeč
Vích
| 05.12.20 01:12
Nerad bych, aby to vyznělo nějak prvoplanove, na této rekonstrukci, tedy novostavbě ve starých kulisách je právě nejzajímavější, jestli se vůbec jedná o rekonstrukci? Podle mne ne. Helfštýn není mrtvý, žije svým novým životem památky s kulturním provozem. Když přijde požár nebo povodeň, je normální stavby znovu postavit. Když se někdo přestane o dům starat a ten se zřítí, proč když přijde nový majitel jej znovu nezvelebit k novému provozu. Já v tom problém nevidím, naopak, je to krásná výzva. Otázka je ale jak. U památky mi přijde vhodné držet jazyk a řeč a sloh a význam památky, což tu prostě nevidím. Slohová konfrontace mi přijde rušivá a rozbíjející genia loci. Mně ta novořeč nic neříká. Možná to někomu přijde sexy? Já to vnímám jako cizorodé znásilnění, jako kolonizaci hradu marťany, která se stává poslední dobou módou.
Novotvar a novořeč
Věžník
| 05.12.20 09:20
Docela by mne zajímalo, jak vnímáte, pane Víchu, Plečnikův přístup k Pražskému hradu. Podle mého názoru se jedná o velmi podobný princip. Jen materiály byly tehdy jiné.
Plečnik
Vích
| 05.12.20 11:42
Plečnik je skvělý příklad, ten řeči architektury rozuměl a jeho dílo výborně souzní s celým Hradem, o tom snad není žádných pochyb.
Ještě jednou ano ;o)
Ivan
| 06.12.20 04:44
Problémem je skutečně asi slovo rekonstrukce. Podle mě jde v první části o konzervaci zříceniny (sanace zdiva, zastřešení) a v druhé části o zpřístupnění torza paláce prohlídce ve větší míře, než tomu bylo dosud. Pokud jde o provedení, je současný přístup k památkám postaven na odlišitelnosti novodobých intervencí od původních staveb.
Výsledkem je v případě Helfštýna architektonicky pojednaná současná účelová konstrukce, která vedle diskutovaných výtvarných kvalit musí v první řadě splňovat technické, bezpečnostní a provozní požadavky. V principu mohla být zhotovena jednodušeji a levněji (standardizované pozinkované pororošty?), z tradičních, ale méně odolných materiálů (např. dřevo mj. hoří).
Konfrontace dvou srovnatelných kvalit není podle mě problém - často právě kontrast dvou prvků umožní vyniknout oběma.
skvely prispevok do diskusie
hdng
| 07.12.20 09:42
Táto realizácia je výborným príspevkom do diskusie - ako vidieť aj na tomto fóre. Osobne si myslím, že je to dobrý príklad možného prístupu ku konzervácii a prezentácii torzálnej architektúry. Ako spomína vyššie Ivan, toto dielo je skôr porovnateľné s krycími stavbami ruín, resp. s dizajnom expozícií - nie s rekonštrukciami v zmysle rehabilitácie, či reštaurovania architektúry (napr. práce prof. Girsu). Nie je to prístup pre každú pamiatku, každú ruinu, ale tu na Helfštýne sa mi to zdá principiálne ako dobré východisko.
ad Alena Rydingerová
betonář
| 07.12.20 10:52
Nejsem si jistý, že by schodiště, podlahy a můstky šly ze dřeva udělat "mnohem lépe". V čem lépe? Staticky jistě ne, co se odolávání povětrnosti týče taky ne, a "původní" by rovněž nebyly.
Plecnik ?
Dr.Lusciniol
| 07.12.20 11:35
Hrad zatim neznam a tak na to nemam jeste svuj nazor. Ale porovnani s praci Josipa Plecnika na Hradcanech, to uz ted se prici. Nebe a dudy.
hlavně nejmenovat
Stanislav Sochna
| 07.12.20 06:25
Architekt Plečnik byl "pan architekt", takoví už dnes nejsou, oproti ............... (zrezavělé plechy barvy švestkového průjmu, agresivní konstrukce vůči hradu jako pěst na oko,.).
Divím se, že pan betonáč tady nepropaguje betonové podlahy, betonová soudobá schodiště, ...
betonové podlahy
betonář
| 08.12.20 11:47
když už jsem byl tak mile osloven, nevím, proč bych měl v tomto případě propagovat betonové podlahy (ty tam mimochodem jsou a "betonová soudobá schodiště". Kov mi přijde mnohem více na místě, mimo jiné jsou tyto zásahy v podstatě vratné, demontovatelné.
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve vyjímečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.

Více staveb od ateliér-r