Phæno - vědecké centrum

Phæno - vědecké centrum
Adresa: Willy-Brandt-Platz 1, Wolfsburg, Německo
Projekt:2001-03
Realizace:03.2002 - 24.11.2005
Užitná plocha:12631 m2
Plocha pozemku:13000 m2




Wolfsburg patří počtem obyvatel mezi nevelká německá města, jehož obraz je pevně spojen s automobilismem. Roku 1938 ho z  průměrnosti vyzdvihla továrna VW. Na počátku 60. let se ve městě podepsali také Alvar Aalto svým kulturním domem a Hans Scharoun divadlem. Od poloviny 90. let se pod taktovkou prof. Günthera Henna rodil projekt Autostadt prezentující všechny značky sdružené v konsorciu Volkswagen (pavilon Škodovky navrhl Bořek Šípek). Čechům velmi známá značka VW ovládá dění celého Wolfsburgu dodnes.
Město navíc čeká zajímavá budoucnosti i na poli vědy. Tomu má napomáhat i nové vědecké muzeum od londýnské star Zaha Hadid, které je navíc součástí programu usilujícího o oživení severní části města. Nové muzeum leží v těsné blízkosti rychlostní komunikace a železniční tratě oddělující automobilku od města. Prostředí se hodně podobá jinému projektu Zahy Hadid - Spittelau Viadukt, který má být dokončen v prosinci tohoto roku. Obyvatelé Wolfsburgu už stačili muzeum pojmenovat jako odkrytou architektonickou fosílii. O cestě do pravěku však nemůže být ani řeč. Spíše naopak.
Ve Wolfsburgu provedli důkladnou analýzu komunikačních proudů železnice, automobilů a pěších. Křížící se kompozice cest se pak stala základem sedmimetrové podnože muzea, na níž muzeum spočinulo. Deset organických betonových noh společně s výhledovými osami a hlavními proudy cest vytvářejí pod muzeem novou umělou krajinu. Hlavní výstavní část v patře je kontinuálním pokračováním této krajiny, kde se 6000 čtverečních metrů výstavní plochy kráterovitě propadá nebo naopak vzdouvá. Phæno nemá svoje centrum, běžnou návštěvnickou trasu, ani cíl, což potvrzují hned čtyři vstupy do muzea. Podobně jako v přízemí si musí člověk najít i zde svou vlastní cestu. Prostorový účinek z vnitřku podtrhuje strop z ocelového roštu složeného z 4700 různě dlouhých tyčí. Rošt podporuje pět betonových trychtýřů připomínajících rozložité koruny stromů, do nichž architektka schovala obchodní a stravovací prostory, technická zázemí a další provozy.
I se svojí tíhou 27 000 kubíků betonu se muzeum snaží plnit architektčinu okřídlenou větu: „Chci stavět domy, které se budou vznášet”.
Petr Šmídek, 23.11.2005
1 komentář
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
jeskyně
asterix
20.02.10 11:53
zobrazit všechny komentáře

Více staveb od Zaha M. Hadid