Dům se šikmou fasádou
Jednopodlažní rodinný dům svým jednoduchým tvarem navazuje na historickou strukturu a urbanismus jihočeské vesnice. Projekt vznikl pro pár po šedesátce, jehož přáním bylo trávit čas jízdou na kole a žít v těsném sepětí s krajinou. Základní koncept stavby proto vychází z touhy investorů a architektů zprostředkovat co nejintenzivnější propojení mezi interiérem a exteriérem. Toho se podařilo dosáhnout s rozpočtem zhruba 5 milionů českých korun (bez DPH, bez přípojek).
Výsledná architektonická forma přímo reaguje na jedinečný kontext parcely. Zatímco jižní fasáda z tradičního zdiva se štukovou omítkou vizuálně reaguje na přiléhající zástavbu a přístupovou komunikaci, směrem k severu se dům zcela otevírá do klidného lesa s potokem. Tato severní stěna je v maximální možné míře prosklená. Stírá tak hranici mezi vnitřním prostorem a okolní přírodou a vtahuje proměny venkovního prostředí přímo do každodenního života obyvatel.
Architektonický koncept se propisuje také do hybridního konstrukčního systému. Obvodový plášť na jižní, západní a východní straně je vyzděn z tepelněizolačních keramických tvárnic, které domu zajišťují stabilní vnitřní klima a potřebné soukromí. Zděná obálka je zakončena monolitickým železobetonovým věncem. Výrazný kontrast k této masivní hmotě tvoří lehká severní fasáda. Ta je spolu s pultovou střechou vynesena přiznanou dřevěnou trámovou konstrukcí v jasném rytmu dvou metrů. Tuto konstrukci definují charakteristické šikmé sloupy, které dávají severní fasádě její specifický náklon.
Vnitřní dispozice domu je striktně podřízena tomuto dvoumetrovému modulu. Racionální rastr umožnil vytvořit harmonický a vysoce funkční interiér. Hlavní obytné prostory, jako jsou pokoje a ložnice, zaujímají velkorysejší trakt o šířce čtyř metrů (dva moduly) a otevírají se celoplošným prosklením směrem k lesu. Obytné zóny jsou pravidelně prokládány užšími dvoumetrovými trakty (jeden modul), do kterých je koncentrováno veškeré zázemí domu – vstupní chodba, toaleta, koupelna, technická místnost a integrované úložné prostory. Díky tomuto promyšlenému uspořádání mají všechny obytné místnosti i servisní zóny zajištěn přímý vizuální kontakt s okolní krajinou.
Výsledná architektonická forma přímo reaguje na jedinečný kontext parcely. Zatímco jižní fasáda z tradičního zdiva se štukovou omítkou vizuálně reaguje na přiléhající zástavbu a přístupovou komunikaci, směrem k severu se dům zcela otevírá do klidného lesa s potokem. Tato severní stěna je v maximální možné míře prosklená. Stírá tak hranici mezi vnitřním prostorem a okolní přírodou a vtahuje proměny venkovního prostředí přímo do každodenního života obyvatel.
Architektonický koncept se propisuje také do hybridního konstrukčního systému. Obvodový plášť na jižní, západní a východní straně je vyzděn z tepelněizolačních keramických tvárnic, které domu zajišťují stabilní vnitřní klima a potřebné soukromí. Zděná obálka je zakončena monolitickým železobetonovým věncem. Výrazný kontrast k této masivní hmotě tvoří lehká severní fasáda. Ta je spolu s pultovou střechou vynesena přiznanou dřevěnou trámovou konstrukcí v jasném rytmu dvou metrů. Tuto konstrukci definují charakteristické šikmé sloupy, které dávají severní fasádě její specifický náklon.
Vnitřní dispozice domu je striktně podřízena tomuto dvoumetrovému modulu. Racionální rastr umožnil vytvořit harmonický a vysoce funkční interiér. Hlavní obytné prostory, jako jsou pokoje a ložnice, zaujímají velkorysejší trakt o šířce čtyř metrů (dva moduly) a otevírají se celoplošným prosklením směrem k lesu. Obytné zóny jsou pravidelně prokládány užšími dvoumetrovými trakty (jeden modul), do kterých je koncentrováno veškeré zázemí domu – vstupní chodba, toaleta, koupelna, technická místnost a integrované úložné prostory. Díky tomuto promyšlenému uspořádání mají všechny obytné místnosti i servisní zóny zajištěn přímý vizuální kontakt s okolní krajinou.
autorská zpráva
0 komentářů
přidat komentář
