Červený zámek v Hradci nad Moravicí

Odstranění statických poruch a památková obnova zámku – 1. etapa

Červený zámek v Hradci nad Moravicí
Spolupráce:MARPO s.r.o. - Statika
Ing. Petr Matějek - Požární ochrana
Cond Klima - Technika prostředí staveb, vytápění a vzduchotechnika
Mava spol. s r.o. - Gastro
BESCOM s.r.o. - EPS
Tech. dozor - Daniel Ludín
Adresa: Městečko 2, Hradec nad Moravicí, Česká republika
Investor:Národní památkový ústav
Projekt:2015-17
Realizace:2017-19
Zastavěná plocha:4700 m2
Obestavěný prostor:16190 m3
Náklady:60 000 000 CZK


Na území Moravy (v jižní části Slezska), na ploché vrchovině Nízkého Jeseníku se rozprostírá zámecký areál v Hradci nad Moravicí. Spadá do něj řešený objekt tzv. Červeného zámku, starší Bílý zámek, Bílá věž a park. Jedná se o jeden z největších zámeckých areálů v České republice, který byl v roce 2001 prohlášen národní kulturní památkou.
Řešený objekt, Červený zámek, je společenským centrem. Konají se zde plesy, svatby, slavnostní akce města a také hudební akce jako Mezinárodní interpretační soutěž Beethovenův Hradec, festivaly Hradecký slunovrat a Hrady CZ.
V roce 2017-2019 byla provedena první etapa rekonstrukce a památkové obnovy, která řešila nejpalčivější problémy – zajistila staticky ohrožené části zdiva, kleneb, vyhlídky a krovů. Dále proběhla výměna střešní krytiny, vikýřů a úprava nádvoří.

Historie
Rozšíření zámeckého areálu, o komplex koníren (později pojmenován Červený zámek), inicioval kníže Karel Maria Lichnovský (majitel zámku v 19.stol). Výstavba proběhla v letech 1874-1881 podle plánů vratislavského architekta Alexise Langera, který navrhl romantické pseudogotické budovy po vzoru severoněmeckých gotických hradů (inspiračním zdrojem zde byl hrad Malbork v Polsku). V nových prostorách byla umístěna konírna pro anglické plnokrevníky, vozovna pro bryčky a kočáry s přilehlými provozními místnostmi. Komplex dále zahrnoval obytnou věž s hostinskými pokoji, kočárovnu/kovárnu na nádvoří, sklepy, hodinovou věž a hlavní vstupní bránu do celého zámeckého areálu.
K původnímu plánovanému účelu byl areál využíván do roku 1913, kdy se Lichnovští přestěhovali a Hradec začali využívat jen jako příležitostné místo pobytu. V roce 1914 získala areál armáda a prostory využila k ustájení koní. V roce 1917 je poprvé zmiňovaná tzv. sklepní stáj – dolní konírna, kde byla umístěna nemocnice pro raněné a nemocné koně východní fronty
1. světové války. Po opuštění vojskem v r. 1927 zůstal celý areál v podstatě bez využití a od poloviny 30. let Lichnovští několikrát usilovali dokonce o jeho zboření. Proti tomu se postavil starosta obce a památkový úřad zemského svazu cestovního ruchu – ublížilo by to velmi cestovnímu ruchu a poškodilo krajinný ráz celého městečka. V závěru 2. světové války byl zámek při bombardování poškozen a částečně vyhořel. Po válce bylo nutné vyřešit další osud objektu. V prvé řadě musel být objekt alespoň provizorně opraven, což se stalo v letech 1946-1947. Poté, co bylo zamítnuto umístění státního hřebčince, rozhodl tehdejší vlastník, Krajský národní výbor v Ostravě, adaptovat v letech 1954-59 konírny na restauraci s hotelem a společensko-kulturními prostorami. V roce 1967 došlo k rozšíření hotelu. V roce 1972 část objektu vyhořela a stav z rekonstrukce z roku 1975 je až na drobné dispoziční zásahy zachován dodnes.

Celkové urbanistické a architektonické řešení
Komplex tzv. Červeného zámku je hodnotným příkladem hospodářského zázemí panského sídla.
Areál tvoří uzavřený komplex s vnitřním nádvořím, sevřeným severním (bývalá vozovna) a východním (bývalá stáj) křídlem, západní hradební zdí s blokem bývalé kovárny a jižní hradební zdí se vstupní branou a hodinovou věží, s prostorem bývalých sklepů pod nádvořím se samostatným vstupem a s připojenou hmotou vstupní brány, na níž navazuje hradební zeď kolem zámeckého parku.
Koncepce půdorysu, kde jednotlivé budovy obklopují čtverhranný dvůr, vychází také z barokních francouzských zámků.

Nádvoří
Nádvoří Červeného zámku původně plnilo funkci hospodářského dvora s jednolitým mlatovým povrchem. V 70. letech minulého století došlo k realizaci dlážděné plochy s "bazénky" a trávníkem v centrální části. V současné době prostorové uspořádání nádvoří nevyhovuje požadavkům na konání kulturních akcí. Nádvoří bylo tedy opětovně sjednoceno celoplošným vydlážděním, vycházejícím z geometrie členění dvorních fasád. Veškeré zpevněné plochy nádvoří jsou záměrně navrženy v provedení z jednotného materiálu – žuly tak, aby výsledek nekonkuroval romantickému výrazu "Červeného zámku". Pro zlepšení mikroklimatických podmínek, zejména v letních měsících, je v prostoru nádvoří navržen vodní prvek – fontána v provedení tzv. skryté vody.

Dolní konírny
Tzv. "Dolní konírny" byly v počátku navrženy jako sklepní prostory, v 1.světové válce využívány jako koňská nemocnice a před rekonstrukcí jako sklady. Nutné bylo vyřešit problém zatékání dešťové vody z nádvoří a statiku kleneb a zdí. Tyto defekty jsou zmiňovány již od roku 1976.
Zásadní pro obnovení původní dispozice, bylo vybourání opěrné betonové stěny, která stála v zadní čtvrtině koníren a za ní byla 4 metrová vrstva násypu, který tvořil podlahu uhelny z doby poválečných úprav objektu. Při odkopu násypu byla náhodně objevena studna hluboká cca 15 m, o které se nevědělo.
Studna je kruhového půdorysu s průměrem 1,4 m, polovina hloubky je ve skále a polovina je zděná kamenem a cihlou.
V celém prostoru koníren byla provedena cihelná dlažba s kladením
Opravený monumentální klenutý dvoulodní prostoru bude využit pro výstavy, koncerty a jako glyptotéka (uložení původních soch a fragmentů ze střech a fasády objektu).

Oprava východní vyhlídky
Zámecká vyhlídka je umístěna na východní hradební zdi vedle bílého zámku. Konstrukce vyhlídky byla značně poškozena, proto byla rozebrána a zpětně vybudována z rekonstruovaných kamenných prvků, případně kopií.

Fasáda
Fasáda celého objektu je provedena v režném zdivu s prvky kamene z červeného pískovce a kamenného zdiva soklu. Na fasádě se vyskytují zdobné prvky, které jsou uměleckořemeslnými pracemi – erbovní a nápisové desky, chrliče, maskarony, rozety, zakončovací články, socha baziliška, komínová hlava a výplň zábradlí východní vyhlídky.
Fasáda byla celkově očištěna a v poškozených partiích opravena. Veškeré hodnotné nosné historické zdivo je v maximální míře zachováno. Jižní fasáda vstupní brány byla po letech doplněna ukončovacím článkem "Věžice".

Krovy, střešní krytina
Krovy jsou po válečném poškození a požárech objektu již opravené z let 1950 - 1972. Původní konstrukce krovů jsou jen nad hlavní vstupní bránou, v hodinové věži a krov kovárny na nádvoří, které unikly požárům.
V rámci úprav krovů došlo k realizaci nových vikýřů – dle historických podkladů (tj. do původního stavu). Jedná se o navrácení valbových vikýřů hotelových pokojů severního křídla a to v podobě a materiálovém řešení odpovídajícím vikýřům realizovaných v 50. letech minulého století, které byly zničeny požárem v roce 1972 a byly nahrazeny sedlovými. Valbové vikýře navrhl arch. Gajovský – dokumentace z roku 1967. Materiálové a barevné řešení vikýřů je provedeno v režném zdivu s prvky imitovanými do červeného pískovce.
Střešní krytina je provedena skládáním ze štípané břidlice s minimalizováním klempířských prvků - tzn. břidlicí vykryto také úžlabí, nároží, hřeben a okap.
Další vnitřní prostory Červeného zámku (restaurace a hotelová část) čekají na svou obnovu a opravu v další etapě.
0 komentářů
přidat komentář

Více staveb od ATELIER 38 s.r.o.