Budova Elektrických podniků hl. města Prahy

Budova Elektrických podniků hl. města Prahy
Autor: Adolf Benš
Spoluautor: Josef Kříž
Adresa: Bubenské nábřeží, Praha, Česká republika
Realizace:1927-1935


Situace a regulace: Původní návrh kruhového předmostí nevyhovuje svými rozměry ani dnešním komunikačním požadavkům, tím méně pak předpokládané intensitě dopravy příští severojižní transversály s Hlávkovým mostem a Bubenskou třídou ve styku se spojkou k Belcrediho třídě (hlavní tepna Letné a západovýchodní transversála) a s rušným nábřežím. Komunikační požadavky diktují uvolnění zmíněného styku a umožnění metodického usměrnění budoucí dopravy. V rámci daného prostoru bude možno kdykoliv zříditi karusel (byť stísněný) nebo křižovatku s podjezdy. Studie provozu byly podkladem řešení situačního.
Staveniště bylo původně určeno pro zastavení blokem činžovních domů. Ostrý roh do kruhového předmostí byl u budovy značných obchodních ambicí zásadní nevýhodou. Blok byl ve skutečnosti obrácen do třídy Bubenské a ne do živého předmostí. Přeorientovati budovu do tohoto veřejného prostranství bylo tudíž druhou úlohou regulační. Dosaženo toho zcela volnou disposicí, vyhovující provozně a soustřeďující hmoty ku středu.
Souměrnost budovy je výslednicí souměrného programu: oddělení energie a oddělení dráhové mají požadavky téměř stejné. Jejich dvorany i úřadovny jsou souměrně rozloženy po obou stranách centrálního hallu. Hlavní vchod je pro obě oddělení jež jsou do jisté míry na sobě vzájemně nezávislá) společný. Dva vchody vedlejší jsou přičleněny k vjezdům k zadním dvorům a zjednodušují tak vrátnou službu značně různorodého provozu.
Souterrain. Centrálně umístěný sál přednáškový a zároveň biograf jest určen v první řadě propagaci. Témuž účelu slouží veliké výstavní plochy pod dvoranou a okolními kancelářemi oddělení energie. Prostory tyto, jež budou částečně upraveny jako koje, souvisejí s přízemní částí krámu širokým schodištěm. Jinak je souterrain věnován potřebě vnitřního provozu (archivy, tresory, skladiště nálezů, lístků a tiskopisů, větrání a topení, atd.), skladištím materiálu pro instalace a části psychotechnického oddělení. Jediný dvůr v souterrainu je manipulačním prostorem s přilehlými denními garážemi provozních aut a s přístupem k oddělením, jež toho vyžadují. Auta jsou spouštěna výtahem. Lázně jsou určeny v první řadě pro zaměstnance a úřednictvo v kancelářích budovy zaměstnané.
Přízemí. Veliký vstupní hall, procházející čtyřmi hlavními patry, je komunikačním středem celé budovy. Schodiště je umístěno proti vchodu, dvorany pro styk s obecenstvem po jeho obou stranách. Touto jednoduchou osnovou je zaručena jasnost a provozní přehlednost. Krám je obrácen do předmostí a je, jak již řečeno, spojen se souterrainními výstavními místnostmi. Dvorany pro styk s obecenstvem jsou obklopeny úřadovnami spojenými s odpovídajícími místnostmi v souterrainu. Dvorana drah rozčleňuje jednu svou stěnu ve výdejny předplatních lístků, jichž hlavním požadavkem byl nepřetržitý proud obecenstva bez vracení a s východem co možná nejkratším. Oba postranní, zadní vchody jsou v první řadě určeny pro úřednictvo, mohou však v době návalu (koncem a začátkem měsíce) též odlehčiti hlavnímu vchodu. Tyto vedlejší vchody jsou, jak již bylo řečeno, pod dohledem vrátných. Vrátný severního vchodu kontroluje vedle přístupu k hlavní budově rovněž přístupy k nemocenské pokladně a k lázním. Vrátný jižního vchodu (k předmostí) má vedle hlavní budovy na starosti přístup k dílnám (dělnictvo), ke skladištím materiálu instalačního i elektroměrů, ke strážnici, zkušebně a laboratořím. Tímto vjezdem musí projeti veškerá auta k nákladnímu výtahu, spojujícímu úroveň ulice s úrovní dvora v souterrainu.
I. patro je do Bubenské třídy konsolovitě vyloženo. V těchto částech, převážně jednopatrových, jsou umístěny účtárny, jež tvoří veliké souvislé sály, pouze nízkými příčkami dělené. Jich rozložení na obvodu zastavené plochy jest spoluurčeno provozními souvislostmi s úřadovnami, rozloženými kolem dvoran v přízemí. Ostatní úřadovny v I. patře umístěné mají značný styk s obecenstvem. V tomto patře je též ústředna telefonní. Přímo s úřední budovou vlastně nesouvisejí první patra západní nízké části, obsahující elektrotechnické dílny a úřadovny magistrátu. Tyto mají dokonce zcela oddělený vchod v úrovni kostela, s níž jsou spojeny přemostěním. Vedle výhod disposičních přináší toto řešení další výhodu zveřejnění prostranství kolem kostela.
II, III. a IV. patro. Tato patra, jež jsou jádrem disposice, obsahují ostatní kanceláře Elektrických podniků. Systém vnitřních komunikací jest tu nejmarkantnější: hall ve středu, s oboustrannou galerií a hlavním schodištěm s přidruženými výtahy, vnitřní chodby sekundérně osvětlené a přímo větrané schodišti vedlejšími. Vedle elevátorů prostupují celou budovou čtyři šachty, soustřeďující stoupací vedení větrání (přívod a odsávání vzduchu) slaboproudné a silnoproudné kabely, ev. rourovou poštu a několik odpadů.
V. patro je pro nejbližší dobu reservou oddělením, jež se rychle vyvíjejí a jež teprve vznikají. Teras nad IV. patrem bude užíváno jako rekreačních prostor. Mohou tu býti malá hřiště a lehárny. V V. patře vyúsťují vzduchovodné kanály přívodně a odsávací.
VI. patro obsahuje místnosti pro osvěžení, a kuchyni s příslušenstvím.

Adolf Benš, Stavitel VIII, 1927, s. 85-87.
0 komentářů
přidat komentář

Více staveb od Adolf Benš