Vizitky sedmi nových divů světa

Zdroj
Kateřina Skůpová
Vložil
ČTK
08.07.2007 22:10
Praha

Vizitky sedmi nových divů světa (řazeno abecedně):
CHICHÉN ITZÁ (Mexiko) - Nejznámější chrámové město na mexickém Yucatánu sloužilo jako politické a ekonomické centrum civilizace Mayů a Toltéků. Kukulcánova pyramida, observatoř Caracol a další unikátní architektonická díla uprostřed džungle jsou stará přes tisíc let. Observatoř Caracol, v překladu Mušle, dostala své jméno podle tvaru vnitřního točitého schodiště a sloužila astronomickým účelům. Město je pojmenováno podle Posvátného cenotu, studny, která obyvatele zásobovala vodou, ale současně se do ní házely i  náboženské oběti.
KOLOSEUM (Itálie) - Amfiteátr Flaviovců dal v Římě postavit císař Vespasián, dokončen byl po osmi letech v roce 80 našeho letopočtu za vlády jeho syna Tita. Amfiteátr s půdorysem elipsy s dvojitým ochozem a otevřenými arkádami z kamene a mramoru byl vysoký 48 metrů, dlouhý 189 metrů a široký 156 metrů. Sloužil jako aréna pro hry, zápasy gladiátorů a zvířat i  divadelní přestavení. Mohl předvádět i námořní bitvy, pro které byla aréna napuštěna vodou. Hlediště pojalo až 50.000 diváků. Když byly hry v 5. století zakázány, Koloseum bylo opuštěno. V dalších stoletích ho poškodila řada zemětřesení i obyvatelé Říma, kteří z něj těžili kámen.
MACHU PICCHU (Peru) - Posvátné pevnosti Inků ukryté v Andách ve výšce 2360 metrů nad mořem dala název nedaleká Velká hora. Komplex s chrámy, paláci, terasami a zahradami postavený z kamenů bez použití pojiva vznikl okolo roku 1450 asi sto kilometrů od tehdejšího centra Incké říše Cuska. Nechal ho postavit vládce Pachacútec Yupanqui. Město bylo náhle opuštěno necelých sto let po svém vzniku. Teprve roku 1911 jej světu objevil americký archeolog Hiram Bingham. Jedna z  nejvýznamnějších a nejnavštěvovanějších turistických atrakcí v Peru, od roku 1983 zapsaná na seznamu světově chráněných památek UNESCO, zůstává velkou záhadou. Rozsáhlé archeologické práce dosud neodpověděly na otázku, k jakému účelu sloužila.
PETRA (Jordánsko) - Celé skalní město vytesali do růžového pískovce v jordánské poušti kočovní Nabatejci - obytné místnosti, hrobky, pokladnice, chrámy i lázně. Před 2000 lety dokázali z této zdánlivě nehostinné končiny učinit bohaté město, kde se zastavovaly kupecké karavany. Začátkem letopočtu Petru dobyli Římané a po křižáckých výpravách město tiše zmizelo západním civilizacím z očí. Jeho tajemství pak dlouhá staletí střežili beduíni, kteří ve skalních obydlích žili. Ze zapomnění Petru probudil roku 1812 Švýcar Johann Burckhardt, který se sem nechal dovést v přestrojení za muslimského poutníka. Petra znamená ve staré řečtině kámen. Na seznamu UNESCO je od roku 1985.
SOCHA KRISTA SPASITELE (Brazílie) - Socha z rukou francouzského sochaře Paula Landowského byla na vrchol hory Corcovado nad Riem de Janeiro umístěna v říjnu 1931. Navrhl ji Brazilec Heitor da Silva Costa, myšlenka postavit křesťanský památník na jednom z horských vrcholů okolo města pochází už z poloviny 19. století. Socha ve stylu art deco široce rozpřahující ruce je postavena ze železobetonu pokrytého mastkem. Včetně podstavce měří 38 metrů a váží více než 1100 tun, rozpětí paží Krista dosahuje 28 metrů. Její stavba trvala pět let. Dnes je Kristova socha shlížející na město ikonou Ria de Janeiro.
TÁDŽMAHAL (Indie) - Mauzoleum vysoké 75 metrů postavil v  indické Ágře u řeky Jamuny císař Šáhdžahán v roce 1648 na památku své milované manželky Mumtáz Mahal po její smrti při porodu čtrnáctého dítěte. Stavba hrobky na mramorovém podstavci uprostřed okrasných zahrad trvala 22 let a pracovalo na ní 20.000 dělníků. U každého rohu podstavce se tyčí minaret, stavbu ještě doplňují dvě pískovcové budovy. Bílý mramor putoval do Ágry z lomu vzdáleného 300 kilometrů. Povrch Tádžmahalu je zdobený polodrahokamy i drahokamy, kaligrafická výzdoba je z černého mramoru. Barva mauzolea se mění podle dopadajícího světla. Na seznam UNESCO byl zařazen v roce 1983.
VELKÁ ČÍNSKÁ ZEĎ (Čína) - Nejrozsáhlejší stavba na světě a prý jediná viditelná z  vesmíru se začala stavět ve 3. století před naším letopočtem v době vlády dynastie Čchin jako ochrana před mongolskými nájezdy. Dnešní podoba pochází z  15. až 17. století a Čínu křižuje z provincie Kan-su na západě až k  Liaotungskému zálivu na východě. V čínštině doslova "Dlouhá zeď" (Čchang čcheng) měří nejméně 5000 kilometrů a vysoká je místy až jedenáct metrů. Čínští vědci letos zahájili výzkum, který má do čtyř let zjistit přesnou délku zdi a zmapovat její trasu. UNESCO stavbu zařadilo na seznam světového dědictví v roce 1987.
0 komentářů
přidat komentář

Související články