Mnoho obyvatel Káhiry musí žít na střeše

Káhira - Podobně jako tisíce dalších Káhiřanů, bydlí Ašraf Ali celý život na střeše jednoho z domů v městském centru. Sedm pater nad špínou a hlukem káhirských ulic si užívá chladný vánek ve své prkenné boudě, v  níž žije společně se svou manželkou a dvěma dětmi, píše agentura Reuters.
    "V létě jíme, pijeme a spíme tady venku," říká a ukazuje na zaprášenou střechu. Měsíční nájem zde činí méně než jeden americký dolar. "Je to lepší než žít tam dole," dodává.
    Někteří obyvatelé káhirských střech využívají provizorní toalety, vodovodní potrubí, dokonce i vany. Jiní však nemají ani tekoucí vodu, ani ochranu před horkým letním sluncem nebo zimním deštěm. Někteří z obyvatel nižších společenských tříd se mohou spolehnout na vodu a toaletu svých šťastnějších sousedů z bytů pod nimi, kteří jsou ochotni poskytnout jim své pohostinství.
    "Nemáme peníze, abychom si mohli koupit byt. Kam jinam můžeme jít?" říká sedmdesátiletý Džaz Zídán Muhammad, který vyrostl, oženil se a vychoval tři děti na střeše jednoho z domů.
    Statisíce Egypťanů, kteří proudili do Káhiry během ekonomického růstu v 70. letech, nemají peníze na to, aby si vzali do nájmu byt. Místo toho si stavějí domky na střechách káhirských domů.
    Pro jejich děti je život na střechách připomínkou neschopnosti současného ekonomického rozvoje Egypta zlepšit životní úroveň chudých lidí. Někteří však tvrdí, že to není špatný život. Nájem je nízký, práce je poblíž a co je možná ze všeho nejdůležitější, jsou mimo ruch a davy lidí tam dole.
    "Život na střeše je úžasný díky vánku a slunci," říká Ibráhím Mahmúd, který vychoval tři děti 12 pater nad ulicí. Mahmúd se živí jako telefonní operátor ve společnosti vyrábějící plasty. Do Káhiry přišel před 35 lety. Na střeše se rozhodl žít, protože to je levnější. Nyní platí čtyři dolary měsíčně. Srovnatelný byt je až desetkrát dražší.
    Podle odborníků je bydlení na střeše přijatelným řešením káhirského problému s byty. Téměř polovina ze 14 milionů obyvatel Káhiry žije v místech, kde bydlení nebylo plánováno nebo není připojeno ke kanalizaci.
    "Nejvíce investic, ať už do výroby či služeb, míří do Káhiry. To je důvod, proč lidé ze zemědělských oblastí míří do tohoto velkého městského centra," říká Abúzid Radžíh z Národního výzkumného centra pro bydlení a výstavbu.
    Egyptská ekonomika loni rostla nejrychleji za poslední dvě desetiletí. To do Káhiry, kde žije 70.000 lidí na kilometr čtvereční, přilákalo další obyvatele. "Káhira roste nekontrolovatelným tempem," říká Máhida al-Saftj, profesor sociologie na káhirské Americké univerzitě. "Neoficiální bydlení může být pragmatickým řešením," dodává.
    Zalidnění však může vést k nepokojům. Demonstranti během léta několikrát zablokovali káhirské dálnice, když protestovali proti nedostatku pitné vody. "Vláda mluví o  problému neoficiálního bydlení, ale jen málo bylo ve skutečnosti uděláno," říká Abúzid. Pro některé je totiž lepší žít na střeše než spát na ulici.
    Nadía Avád Hisanaíová se do dřevěného střešního přístřešku přestěhovala před deseti lety. Spí zde, protože nemá práci ani jiný zdroj příjmů. "Když je opravdu horko, spím venku na střeše," říká.
    Na některých větších střechách mohou společenství rodin vybudovat prostředí, které je lepší než to pod nimi. Střešní společenství často komunikují jen mezi sebou.