Ambrosiánská knihovna v Miláně slouží veřejnosti 400 let

Milán - Jedna z nejslavnějších knihoven světa, Ambrosiánská knihovna v Miláně, slouží veřejnosti již 400 let. Knihovna pojmenovaná podle patrona města, svatého Ambrosia (Ambrože), se pyšní sbírkami rukopisů a knih, ale i kreseb z různých století. Po oxfordské Bodleyově knihovně (založena v roce 1602) je druhou nejstarší veřejnou knihovnou v Evropě - první čítárna zde byla otevřena 8. prosince 1609.
    Ambrosiánskou knihovnu (Biblioteca Ambrosiana) založil milánský arcibiskup Frederico Borromeo, které věnoval 30.000 svazků a 15.000 rukopisů. Po vzoru francouzského kardinála Richelieua pojal Borromeo knihovnu jako muzeum a obrazárnu. Stavba začala v roce 1603 a dokončena byla o šest let později.
    Borromeo vysílal po celé Evropě, ale též do Řecka či na Blízký východ řadu svých agentů, kteří se snažili do Milána přivézt vzácné tisky. Později zde byla otevřena i slavná obrazárna Pinakotéka a akademie.
    V knihovně je nyní na 400.000 svazků, z toho 30.000 rukopisů, 60.000 dopisů a dokumentů či 12.000 pergamenů v latině, řečtině, hebrejštině, arabštině či perštině. Je zde například fragment Homérovy Iliady, Codex Atlanticus Leonarda da Vinciho z 15. století, nejstarší vydání Dantovy Božské komedie, jakož i díla Petrarky, Ariosta, Boccaccia, Galilea Galileiho a dalších.
    Velkou sbírku orientálních a arabských rukopisů získal pro muzeum Achille Ratti, pozdější papež Pius XI. Mezi křesťanskými a arabskými rukopisy je kupříkladu jedinečná sbírka orientálních básní Díván z 11. století nebo nejstarší kopie Knihy o gramatice slavného arabského gramatika perského původu Síbavajhiho z osmého století. Je zde i tzv. Muratoriho fragment, což je latinský text z osmého století, který obsahuje seznam novozákonních knih. V Ambrosiánské knihovně jej v 18. století nalezl italský historik Ludovico Muratori.
    V knihovně jsou také díla o astronomii, lékařství či matematice - například dílo De divina proportione (O božském poměru) františkánského mnicha a matematika Luky Pacioliho z 15. století.
    Ve 24 sálech Pinakotéky je nyní na 12.000 obrazů a kreseb evropských malířů od 14. do 19. století, vedle děl Leonarda (například Portrét hudebníka) zde visí také díla Botticelliho, Tiziana, Raffaela, Veroneseho či nizozemských mistrů.
    Budova knihovny byla vážně poškozena během druhé světové války, obnovena byla v roce 1952. Nákladnou kompletní rekonstrukcí prošla knihovna v letech 1990-1997.