Hlína a sláma: INTRO vydává nové číslo

 
V devatenáctém čísle INTRA, které vyšlo před necelými čtyřmi lety, zaznělo v rozhovoru s představiteli ateliéru RCNKSK, že "v Čechách převládá názor, že hlína, sláma nebo konopí jsou pro ,etnolidi' a nedá se z toho stavět." INTRO v roce 2026 vám však představí stavby z hlíny a slámy všech měřítek, které vyrostly ať už v samém srdci Paříže, nebo mají podobu například dvanáctipatrového bytového domu, či dokonce logistického centra. Jsou tak důkazem toho, že tyto přírodní suroviny pomalu, ale jistě odhazují nálepku "experimentálních stavebních materiálů". Nové, devětadvacáté vydání s podtitulem HLÍNA + SLÁMA je již možné zakoupit na oficiálním e-shopu.

Podle slov Martina Žižky, kurátora tohoto čísla, jsou si hlína a sláma v mnoha ohledech překvapivě blízké - například kvalitou vnitřního prostředí, které vytvářejí, nebo tím, že prakticky nezanechávají uhlíkovou stopu. V současnosti z nich vznikají nejen rodinné domy, ale také školy, bytové domy, administrativní budovy, a dokonce logistická centra. Všechny tyto typologie na vás čekají v březnovém INTRU, v němž nechybějí ani takové skvosty, jako jsou například kampus římskokatolické arcidiecéze nebo realizace toho nejmenšího měřítka v podobě stolu z dusané hlíny. Hliněnou směs, kterou designérské studio JanskyDundera a mezioborová kreativní platforma kolemhlíny použily k jeho výrobě, tvoří převážně výkopová zemina pocházející ze stavby pražského metra, což je přístup, jímž tvůrci ukázali, jak lze stavební či výrobní materiál získávat udržitelnou cestou.


O této problematice hovoří i Stéphane Kirkland, představitel společnosti Terrio, která se specializuje na prefabrikaci hliněných stěnových prvků. V rozhovoru mimo jiné upozorňuje na to, že potenciál hlíny je dnes, minimálně ve Francii, bohužel stále promarňován. "Použití hlíny se stále omezuje téměř výhradně na participativní stavby nebo vysoce experimentální prototypové projekty. Typicky jde o zeminu vytěženou přímo v místě stavby, která se testuje a zpracovává způsobem, jenž se současnými potřebami výstavby a podnikání zkrátka není kompatibilní."

A právě o tom, jak lze hlínu a slámu posunout z roviny experimentu do průmyslově realizovatelného měřítka, pohovořil Martin Žižka s Jakobem Stromannem-Andersenem, ředitelem pro inovace a udržitelnost dánského ateliéru Henning Larsen, z jehož portfolia se na stránky INTRA dostala realizace školy ve Feldballe ze dřeva a slámy či projekt logistického centra pro firmu Bestseller v Nizozemsku, která se má stát největší dřevěnou stavbou svého druhu v Evropě.


Těšit se můžete i na rozhovor s Emmanuelle Déchelette, architektkou ze studia Déchelette Architecture, jež se domnívá, že návrat k přírodním systémům není regresí, ale radikálním přehodnocením současné praxe, a popisuje, jak se staví z hlíny v samém centru Paříže. Z tvorby jejího ateliéru nabídne INTRO hliněné domy Casa Franca nebo Quatre Cheminées.

Více o hlíně, slámě, technologii dusání, vázaném uhlíku nebo syndromu nezdravých budov najdete na stránkách 29. pravidelného vydání INTRA.