Paříž - Ve Francii se začíná oficiálně posuzovat obnova královského a později císařského paláce Tuileries, vypáleného během Pařížské komuny v roce 1871. Zvláštní komisi, která se tím bude zabývat, nyní zřídilo ministerstvo kultury. Obnova, kterou podporuje řada historiků i architektů, by stála v přepočtu asi devět miliard korun. V objektu by pak podle stoupenců jeho obnovy mělo být muzeum. Nový podnět k obnově dala před několika lety francouzská Akademie druhého císařství, která do debaty na toto téma zapojila i některé členy parlamentu. List Le Figaro, který zprávu o vytvoření ministerské komise tenti týden přinesl, však připomněl, že obnovu paláce už v minulosti slíbila řada představitelů republiky včetně prezidenta Charlese de Gaulla. Obnovený palác by znovu uzavřel velké nádvoří Louvru a navazující prostory směrem k zahradám Tuileries. Ve vnitřním prostoru by se opět ocitl i Vítězný oblouk Carrousel. Stoupenci obnovy chtějí, aby byly Tuileries obnoveny v původní podobě, jejíž plány se zachovaly. Zachován je i mobiliář a obrazy, které unikly plamenům. Myšlenka obnovy do původního stavu není ale přijímána jednoznačně. Vytvoření ministerské komise neznamená automaticky, že by byl stát v případě schválení projektu ochoten se na něm finančně podílet. Nedávno schválený projekt úprav Velkého Louvru se o obnově Tuileries nezmiňuje. Akademie druhého císařství už před více než dvěma lety vytvořila výbor pro obnovu paláce, jehož čestnou předsedkyní je kněžna Napoleonová z bývalého císařského rodu. Akademie tvrdí, že obnova by se zaplatila z darů mecenášů a ze sbírek ve Francii i v zahraničí. V ministerské komisi jsou mimo jiné člen Francouzské akademie Maurice Druon a francouzský velvyslanec při UNESCO Jean Guéguinou. Tuileries se začaly stavět v roce 1564 z příkazu královny Kateřiny Medicejské. Později v nich sídlili Napoleon, poslední francouzští králové a Napoleon III., za něhož bylo dokončeno spojení Tuileries s Louvrem. To, co z paláce zbylo požáru, bylo ještě v 19. století strženo.