No, rád bych uvedl jeden příklad "rekonstrukce" tady u nás olomouci:
V tomto případě se jednalo o velkou rekonstrukci relativně nevýznamného historického domu v centru památkové rezervace. Přesto nelze říct, že by byl zcela historicky i architektonicky bezvýznamný. Jeho největší hodnotou byla elegantní fasáda s kastlovými okny z 19. století, schodiště a světlík. V objektu se rovněž nacházely trámové podlahy s násypy. Investorem byl v tomto případě majitel hotelu, kterému již patřilo několik vedlejších budov. Pro investory, jako je tento, neznamenají historické objekty nic víc, než zděnou krabici na peníze. Krabici, kterou lze jakkoliv upravovat podle nejnovějších trendů moderního bydlení jako by to byl nějaký prefabrikát. Hodnota stáří pro tyto lidi znamená pouze jediné a to problém. Jejich snahou je objekt maximálně rychle (a nekvalitně) opravit podle svých představ a investované peníze opět znásobené rychle získat zpět. Přitom jsou schopni své necitlivé zásahy obhajovat minimální hodnotou objektu (někdy nestačí ani statut kulturní památky!!!) a snahou po prosazení kvalitní architektury. Projekt zahrnoval opravdu mimořádně „kvalitní“ zásahy: vybourání výtahové šachty vedle šachty světlíku včetně zboření dělící zdi, snižování podlahy suterénu, odstranění celého krovu a jeho nahrazení vyšší střešní konstrukcí s pásem oken do ulice a velkým proskleným oknem do zadní části, zřízení francouzských oken za na zadní fasádě, zastavění dvorku přízemní stavbou se zatravněnou střechou. Přestože bylo slibováno zachování a repasování oken do ulice, ukázalo se, že o ně investor v žádném případě nestojí a do finálního projektu propašoval jejich odstranění. Pro jejich náhradu si vymýšlel nejrůznější důvody od špatných izolačních vlastností přes hnilobu až po napadení červem. Tyto skutečnosti přitom nebyl schopen odborně prokázat. Při namátkové kontrole staveniště jsem zjistil, že byly odstraněny všechny trámové podlahy (kromě jediné) a nahrazeny ocelovými traverzami. Důvodem zničení historických podlah měla být opět – písemně neprokázaná – hniloba. Majitel se samozřejmě ani nenamáhal informovat o této skutečnosti odpovědné orgány památkové péče. Málem bych zapomněl na postoj výkonného orgánu památkové péče: zatímco NPÚ celý projekt odsoudila jako radikálně devastační a upozornila na možné následky v podobě vytvoření negativního precedensu, magistrát s něčím takovým problém neměl a celý projekt v podstatě schválil. Aby vůbec došlo k nějakému kompromisu mezi agresivním projektem a nároky památkové péče, navrhl blahosklonně magistrát zachování vnějších křídel kastlových oken v průčelí. Vnitřní křídla ovšem mohla být vyměněna za eurookenice. Výsledkem této kauzy pro mě bylo šokující zjištění, čeho všeho jsou investoři schopní, aby dosáhli svého a jak daleko je schopný se odchýlit výkonný orgán památkové péče od své profesní náplně! Skutečnost byla podle výsledku taková, že proti odbornému názoru památkového ústavu stál nejenom investor a jeho architekt, ale samotné oddělení památkové péče na magistrátu. Ale to už asi nikoho nepřekvapí...
To zase u nás se setkáváme s dosti neprofesionálními až blbými požadavky pracovníků NPÚ, které magistrát vždy bez uvažován posvětí. Proto mě fascinuje, že se najde někde úředník, který má odvahu odmítnout názor NPÚ (na což má ze zákona ostatně právo, protože ústav je pouze orgán poradní) a rozhodne jinak. Holt jiný kraj, jiný mrav. Asi bychom my potřebovali buď fundované olomoucké památkáře (pokud jsou) nebo ty vzpurné úředníky - výměnou bychom do olomouce poslali ty ostravské památkíře.
zajímalo by mě, co představuje neprofesionální až blbý požadavek podle vašeho pojetí. laskavě byste si mohl uvědomit, že práce památkáře je vysoce společensky zodpovědná práce. pokud památkář řekne ano, tak zmizí kus historie a historii můžete zručně kamuflovat jako Němci Frauenkirche v Drážďanech, ale už to nebude autentický kus historie. právě proto, že je to tak vysoce zodpovědná práce, vyžaduje také zodpovědné a fundované lidi. pokud si myslíte, že památkáři¨na olomouckém pracoviěti jsou blbí a neprofesionální, tak jste nepochybně jedním z těch, kterým právě chybí opravdovu hluboké pochopení pro celou problematiku památkové péče.
pokud si chcete stěžovat na odbornou nekompetenci úředníků památkové péče na NPÚ, tak také laskavě obraťte svou pozornost na příslušná oddělení magistrátů. ve většině případů tato místa zaujímají lidé, kteří nejsou odborně kompetentní, nestudovali příslušné obory a příslušnou atestaci si dodělali, aby nepřišli o místo.
jinak vás mohu ujistit, že magistrát často a rád u větších stavebních akcí nevyhoví nárokům NPÚ. v podstatě se příslušné oddělení magistrátu jako výkonný orgán památkové péče nechová.
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
V tomto případě se jednalo o velkou rekonstrukci relativně nevýznamného historického domu v centru památkové rezervace. Přesto nelze říct, že by byl zcela historicky i architektonicky bezvýznamný. Jeho největší hodnotou byla elegantní fasáda s kastlovými okny z 19. století, schodiště a světlík. V objektu se rovněž nacházely trámové podlahy s násypy. Investorem byl v tomto případě majitel hotelu, kterému již patřilo několik vedlejších budov. Pro investory, jako je tento, neznamenají historické objekty nic víc, než zděnou krabici na peníze. Krabici, kterou lze jakkoliv upravovat podle nejnovějších trendů moderního bydlení jako by to byl nějaký prefabrikát. Hodnota stáří pro tyto lidi znamená pouze jediné a to problém. Jejich snahou je objekt maximálně rychle (a nekvalitně) opravit podle svých představ a investované peníze opět znásobené rychle získat zpět. Přitom jsou schopni své necitlivé zásahy obhajovat minimální hodnotou objektu (někdy nestačí ani statut kulturní památky!!!) a snahou po prosazení kvalitní architektury. Projekt zahrnoval opravdu mimořádně „kvalitní“ zásahy: vybourání výtahové šachty vedle šachty světlíku včetně zboření dělící zdi, snižování podlahy suterénu, odstranění celého krovu a jeho nahrazení vyšší střešní konstrukcí s pásem oken do ulice a velkým proskleným oknem do zadní části, zřízení francouzských oken za na zadní fasádě, zastavění dvorku přízemní stavbou se zatravněnou střechou. Přestože bylo slibováno zachování a repasování oken do ulice, ukázalo se, že o ně investor v žádném případě nestojí a do finálního projektu propašoval jejich odstranění. Pro jejich náhradu si vymýšlel nejrůznější důvody od špatných izolačních vlastností přes hnilobu až po napadení červem. Tyto skutečnosti přitom nebyl schopen odborně prokázat. Při namátkové kontrole staveniště jsem zjistil, že byly odstraněny všechny trámové podlahy (kromě jediné) a nahrazeny ocelovými traverzami. Důvodem zničení historických podlah měla být opět – písemně neprokázaná – hniloba. Majitel se samozřejmě ani nenamáhal informovat o této skutečnosti odpovědné orgány památkové péče. Málem bych zapomněl na postoj výkonného orgánu památkové péče: zatímco NPÚ celý projekt odsoudila jako radikálně devastační a upozornila na možné následky v podobě vytvoření negativního precedensu, magistrát s něčím takovým problém neměl a celý projekt v podstatě schválil. Aby vůbec došlo k nějakému kompromisu mezi agresivním projektem a nároky památkové péče, navrhl blahosklonně magistrát zachování vnějších křídel kastlových oken v průčelí. Vnitřní křídla ovšem mohla být vyměněna za eurookenice. Výsledkem této kauzy pro mě bylo šokující zjištění, čeho všeho jsou investoři schopní, aby dosáhli svého a jak daleko je schopný se odchýlit výkonný orgán památkové péče od své profesní náplně! Skutečnost byla podle výsledku taková, že proti odbornému názoru památkového ústavu stál nejenom investor a jeho architekt, ale samotné oddělení památkové péče na magistrátu. Ale to už asi nikoho nepřekvapí...
pokud si chcete stěžovat na odbornou nekompetenci úředníků památkové péče na NPÚ, tak také laskavě obraťte svou pozornost na příslušná oddělení magistrátů. ve většině případů tato místa zaujímají lidé, kteří nejsou odborně kompetentní, nestudovali příslušné obory a příslušnou atestaci si dodělali, aby nepřišli o místo.
jinak vás mohu ujistit, že magistrát často a rád u větších stavebních akcí nevyhoví nárokům NPÚ. v podstatě se příslušné oddělení magistrátu jako výkonný orgán památkové péče nechová.