Nejstarší budovou na Sněžce je rotundová kaple svatého Vavřince

Praha - Nejvyšší česká hora, 1602 metrů vysoká Sněžka v  Krkonoších, je dlouhodobě oblíbeným cílem řady turistů. Především kvůli nim na jejím vrcholu již v minulosti vyrostlo několik staveb. V místech, kde stávala Česká bouda, která byla v roce 2004 kvůli špatnému stavu zdemolována, nyní stojí nová dominanta Sněžky - Česká poštovna. Moderní prosklená budova, jejíž vzhled je dílem kompromisů, dnes bude vysvěcena při příležitosti tradiční Svatovavřinecké pouti.
    Stavba poštovny začala po průtazích koncem letošního května. První práce ale začaly již v létě 2006, a to úpravou základů České boudy, ve kterých bude zázemí pro obsluhu poštovny. Podobu nové dominanty vrcholu navrhli architekti Martin Rajniš a Patrik Hoffman. Stavbu tvoří dřevěné díly zpevněné ocelovými táhly se skleněnými tabulemi, bude možné je zakrýt dřevěnými okenicemi. Poštovna se jakoby vznáší nad zemí, k níž ji poutá pouze několik patek.
    Česká poštovna na Sněžce opatřila první dopisy a pohlednice kulatým razítkem již v září 1899. V roce 1938 po obsazení Sudet německou armádou se ale poštovna uzavřela a její provoz nepokračoval ani po válce. Služby na Sněžce obnovila až v roce 1995 bývalá poštmistrová z Velké Úpy Jaroslava Skrbková. Ta pro poštovnu opravila malý domek, v němž ve 30. letech minulého století byl kiosek s občerstvením. Právě Skrbková je i investorkou stavby nové budovy.
    Nová poštovna stojí v místech, kde byla dříve Česká bouda. Její zchátralý objekt byl ale od roku 1990 kvůli vypouštění znečištěných odpadních vod uzavřen, a v roce 2004 byla provedena demolice. Boudu postavil v  roce 1868 hospodský Herman Blaschke z Malé Úpy na Trutnovsku. Původně měla sloužit pouze v letní sezoně. V letech 1884, 1900 a 1949 byl objekt postupně obestavěn dalšími přístavky a proslul svými tanečními zábavami. Česká bouda ale poskytovala také ubytování.
    Nejstarší budovou na Sněžce je rotundová kaple svatého Vavřince, jejíž výstavbu zahájil slezský šlechtic Kryštof Leopold Schaffgotsch. Vysvěcena byla v roce 1681. Po zrušení klášterů v Prusku sloužila jako hostinec a noclehárna až do roku 1850, kdy nájemce kaple Friedrich Sommer ze slezských Teplic postavil na severní straně vrcholové plošiny první Pruskou boudu, která po sedmi letech vyhořela, stejně tak jako druhá Pruská bouda, kterou zapálil blesk v roce 1862. Teprve třetí bouda na stejném místě sloužila až do roku 1967.
    V roce 1824 kapli svatého Vavřince doplnil i základní trigonometrický bod, o jehož přesné zaměření se postaral tehdejší Císařský a královský vojenský zeměpisný ústav ve Vídni. Po nákladných astronomických a geodetických měřeních se kamenná mohyla na vrcholu hory Sněžky stala jedním ze základních bodů sítě, která už bezmála 200 let slouží jak pro účely mapovací, tak i pro zjišťování pohybu zemské kůry.
    Krátce před rokem 1900 přibyla k oběma boudám i meteorologická stanice s 18 metrů vysokou dřevěnou věží, která se stala výrazným objektem na Sněžce. V roce 1976 se meteorologové přestěhovali do nové Polské boudy na místě původní Pruské boudy tvořené třemi spojenými objekty připomínajícími létající talíře. Dřevěnou stavbu původní stanice tak bylo možné v 90. letech rozebrat a snést dolů do údolí.
    Mezníkem v  historii Sněžky se stalo i zpřístupnění vrcholu méně zdatným turistům. Až do poloviny 20. století museli lidé nahoru pěšky. Stavba lanové dráhy byla rozdělena do dvou částí: z Pece pod Sněžkou na Růžovou horu se cestující poprvé svezli v lednu 1949, úsek na vrchol byl zprovozněn v listopadu téhož roku. Ačkoli původní zařízení je již notně zastaralé, o podobě nové lanovky (kam až by měla vést a jak by měly stanice vypadat), se vedou neúspěšné diskuse již od roku 1990.