Národní knihovna dva roky po soutěži přijde o Kaplického projekt

Praha - Před dvěma lety se české veřejnosti poprvé představil architekt Jan Kaplický, který se proslavil v Británii. Zvítězil v mezinárodní soutěži na stavbu nové budovy Národní knihovny (NK) a jeho návrh rozdělil českou společnost na nadšené příznivce a tvrdé odpůrce. Od vyhlášení výsledků uplynou 2. března dva roky. Prvotní nadšení členů poroty z vítězného návrhu zcela otočily politické souvislosti, knihovna podle Kaplického asi stát nebude a architekt je mrtev.
    V regulích soutěže byla podmínka, že se do dvou let od vyhlášení výsledků musí začít připravovat projektová dokumentace. V opačném případě projekt přechází zpět do rukou autora a tomu náleží ještě jedno vyplacení sumy, která se pojila s prvním místem. Kaplického Studio Future Systems by mělo od NK, respektive od státu dostat 160.000 eur (nyní asi 4,6 milionu korun). NK již nebude majitelem návrhu, podle něhož by mohla stavět.
    Kdyby autor návrh i po uplynutí dvouleté lhůty knihovně ponechal, mohla by jednání o stavbě pokračovat. Podle informací ČTK to tak Kaplický zamýšlel. Z příslušných míst, která mají o stavbě rozhodnout, však žádná nová stanoviska, jež by stavbu podpořila, nezazněla. Knihovna především nedostala od města pozemek.
    Kdo přesně se stane majitelem návrhu a dostane zmíněné peníze, zatím ale není zřejmé. NK nyní z právního hlediska posuzuje situaci, která ve studiu nastala po smrti Jana Kaplického, řekl ČTK ředitel NK Pavel Hazuka.
    Již loni se Kaplický dohodl se svou bývalou manželkou Amandou Leveteovou na rozdělení ateliéru, který do té doby vlastnili spolu. Každý z nich si údajně nechá projekty, na kterých nezávisle na sobě pracovali. Značka Future Systems patří vdově po architektovi Elišce, ale architekty, kteří pracovali pro Kaplického, tedy i na projektu Národní knihovny, Leveteová po Kaplického náhlé smrti propustila.
    Leveteová v Kaplického projektech pokračovat nechce, vznikly poté, co se rozešli i profesně. Proto oslovila klienty, kterým projekty patřily, a nabídla jim je. Dokumentaci k Národní knihovně však ve chvíli, kdy v Česku není vůle knihovnu stavět, nemá kdo převzít.
    Soutěž na knihovnu, která byla podle vyhlašovatele první architektonickou soutěží v ČR pořádanou podle pravidel Mezinárodní unie architektů, provázely od vyhlášení výsledků spory o její regulérnost. Na ně se pak odvolávali nejen odborníci, ale i politici, kteří v nich hledali argumenty pro svá odmítavá stanoviska.
    Národní knihovna ale nadále upozorňuje na své nedostačující prostory - především proto chtěla stavět novou budovu. Věnuje se rozšíření depozitáře v Hostivaři a revitalizaci Klementina. "Depozitář budeme muset rozšiřovat více, než jsme plánovali. Ale především kvůli většímu prostoru pro digitalizaci dokumentů, která souvisí s našimi závazky vůči Evropské digitální knihovně," řekl ČTK Hazuka.
    Hostivař podle něj neřeší služby, které musí být přístupné veřejnosti - jak tomu je v Klementinu a jak to NK plánovala v nové budově na Letné. A depozitář by se dostavoval, i kdyby se stavěla nová budova, říká Hazuka.
    Podle vlády je prioritou v případě řešení situace NK oprava Klementina, dosud ale platí i usnesení bývalé vlády Jiřího Paroubka z roku 2006 o výstavbě nové budovy NK. Zda se současný ředitel NK, který tehdy působil na ministerstvu kultury, rozhodne hledat cestu k nové budově, není zřejmé. Jeho předchůdce Vlastimila Ježka stála údajně špatně připravená soutěž místo.