Sdílené město: Německy mluvící architektura - přednáška v Semlerově rezidenci
Čtyřdílný přednáškový cyklus, který plzeňský spolek věnuje „německy mluvící architektuře“, bude pokračovat druhou částí v pondělí 3. listopadu 2025 od 18 hodin v Semlerově rezidenci v Plzni. Po úvodní části zaměřené na architekturu českých Němců v období 1848–1918 a prvorepublikovou architekturu německy mluvících architektů v Praze se aktuální díle série soustředí na meziválečnou stavební produkci v území přibližně vytyčeném Karlovými Vary, Plzní, Prahou a Ústím nad Labem.
Právě v severočeském Ústí, kde se bezprostředně stýkala česká a německá kultura, se odehrál jeden z nejpozoruhodnějších příběhů československé architektury v éře mezi oběma světovými válkami. Jak ve svém příspěvku nazvaném Německá sociálně demokratická architektura v Ústí nad Labem 1918–1938 podrobněji představí architekt Pavel Prouza, díky vedení města v čele se starostou Leopoldem Pölzlem a díky architektovi Franzi Josefu Arnoldovi z městského stavebního úřadu se podařilo vybudovat jedinečný soubor sociálního bydlení s experimentálními pavlačovými domy.
Ve druhé části večera představí historik Michael Rund, ředitel Muzea Sokolov, architekty Rudolfa Welse a Karla Ernstbergera. Život a dílo rodáků z Plzeňského kraje svědčí jak o dynamickém vývoji středoevropské architektury v prvních dekádách 20. století, tak o bezprostředním vlivu převratných společenských změn na osudy německojazyčných tvůrců v českých zemích. Oba architekti prošli školením ve Vídni – zatímco Wels studoval na prestižní vídeňské akademii u Friedricha Ohmanna, Karl Ernstberger získal architektonické vzdělání pod vedením Otto Wagnera. Ačkoliv se osudy obou architektů výrazně lišily, spojilo je pozdější působení na Karlovarsku, v dalším z regionů se silným německojazyčným milieu. Ernstberger byl předtím aktivní na Plzeňsku, Wels pracoval i v Praze, stal se také filmovým architektem a navrhoval sklo pro firmu Moser.
Vstupné na akci, připravenou ve spolupráci se Západočeskou galerií v Plzni, činí 60 Kč. Vstupenky budou k dispozici na místě a v předprodeji na plzenskavstupenka.cz.
Ing. arch. Pavel Prouza, Ph.D., vystudoval architekturu na University of Applied Sciences ve Frankfurtu nad Mohanem a na Fakultě architektury ČVUT v Praze; doktorát získal na Ústavu pro dějiny umění FF UK v Praze. Pracovní zkušenosti sbíral ve Frankfurtu nad Mohanem, spolupracoval s ateliérem Masák & Partner a od roku 2003 působil na volné noze. Společně se svou ženou Janou vede ateliér Riofrio Architects. Manželé Prouzovi také během více než patnácti let revitalizovali pivovar v Lobči a získali cenu federace Europa Nostra. Pavel Prouza rovněž stojí za iniciativou Mělnické vily, jejímž cílem je záchrana a obnova souboru tří secesních staveb od Bohumila Hübschmanna v Mělníku.
Ing. Michael Rund absolvoval strojní fakultu Západočeské univerzity v Plzni. Od listopadu 2009 pracuje jako ředitel Muzea Sokolov, p. o. Karlovarského kraje, které se orientuje na historii okresu Sokolov a na hornictví. Michael Rund je autorem nebo spoluautorem těchto knih: Po stopách Rudolfa Welse (Život a dílo žáka a spolupracovníka Adolfa Loose), Slavné vily Plzeňského a Karlovarského kraje, Umění v Sokolově, Malíř David Friedmann – svědek holocaustu, Architekt Karl Ernstberger – Život a dílo zapomenutého Wagnerova žáka či Hornický dům v Sokolově.
Právě v severočeském Ústí, kde se bezprostředně stýkala česká a německá kultura, se odehrál jeden z nejpozoruhodnějších příběhů československé architektury v éře mezi oběma světovými válkami. Jak ve svém příspěvku nazvaném Německá sociálně demokratická architektura v Ústí nad Labem 1918–1938 podrobněji představí architekt Pavel Prouza, díky vedení města v čele se starostou Leopoldem Pölzlem a díky architektovi Franzi Josefu Arnoldovi z městského stavebního úřadu se podařilo vybudovat jedinečný soubor sociálního bydlení s experimentálními pavlačovými domy.
Ve druhé části večera představí historik Michael Rund, ředitel Muzea Sokolov, architekty Rudolfa Welse a Karla Ernstbergera. Život a dílo rodáků z Plzeňského kraje svědčí jak o dynamickém vývoji středoevropské architektury v prvních dekádách 20. století, tak o bezprostředním vlivu převratných společenských změn na osudy německojazyčných tvůrců v českých zemích. Oba architekti prošli školením ve Vídni – zatímco Wels studoval na prestižní vídeňské akademii u Friedricha Ohmanna, Karl Ernstberger získal architektonické vzdělání pod vedením Otto Wagnera. Ačkoliv se osudy obou architektů výrazně lišily, spojilo je pozdější působení na Karlovarsku, v dalším z regionů se silným německojazyčným milieu. Ernstberger byl předtím aktivní na Plzeňsku, Wels pracoval i v Praze, stal se také filmovým architektem a navrhoval sklo pro firmu Moser.
Vstupné na akci, připravenou ve spolupráci se Západočeskou galerií v Plzni, činí 60 Kč. Vstupenky budou k dispozici na místě a v předprodeji na plzenskavstupenka.cz.
Ing. arch. Pavel Prouza, Ph.D., vystudoval architekturu na University of Applied Sciences ve Frankfurtu nad Mohanem a na Fakultě architektury ČVUT v Praze; doktorát získal na Ústavu pro dějiny umění FF UK v Praze. Pracovní zkušenosti sbíral ve Frankfurtu nad Mohanem, spolupracoval s ateliérem Masák & Partner a od roku 2003 působil na volné noze. Společně se svou ženou Janou vede ateliér Riofrio Architects. Manželé Prouzovi také během více než patnácti let revitalizovali pivovar v Lobči a získali cenu federace Europa Nostra. Pavel Prouza rovněž stojí za iniciativou Mělnické vily, jejímž cílem je záchrana a obnova souboru tří secesních staveb od Bohumila Hübschmanna v Mělníku.
Ing. Michael Rund absolvoval strojní fakultu Západočeské univerzity v Plzni. Od listopadu 2009 pracuje jako ředitel Muzea Sokolov, p. o. Karlovarského kraje, které se orientuje na historii okresu Sokolov a na hornictví. Michael Rund je autorem nebo spoluautorem těchto knih: Po stopách Rudolfa Welse (Život a dílo žáka a spolupracovníka Adolfa Loose), Slavné vily Plzeňského a Karlovarského kraje, Umění v Sokolově, Malíř David Friedmann – svědek holocaustu, Architekt Karl Ernstberger – Život a dílo zapomenutého Wagnerova žáka či Hornický dům v Sokolově.
0 komentářů
přidat komentář
