Asi 20 vlastníků v Brně chce zrušit památkovou ochranu svých domů

Zdroj
Filip Vrána
Vložil
ČTK
09. 01. 17. 11:20


foto: www.nockostelu.cz

Brno - Problém s pozdě zapsanými památkami na konci 80. let minulého století se jen v Brně stále týká více než tisícovky objektů. O vydání rozhodnutí, že stavba není památkou, zatím požádala pouze zhruba dvacítka vlastníků. Postupně se ale přidávají další, řekl ČTK Aleš Homola z brněnského pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ).


Problém vznikl na přelomu let 1987 a 1988. Příslušné komise sice o prohlášení objektů památkou rozhodly včas, úředníci je ale vkládali často do registrů až v roce 1988, kdy už platil současný památkový zákon. Památkáři se dlouho domnívali, že právní vada tohoto procesu není taková, aby objekty už nebyly památkami, toto stanovisko už ale neplatí.

V praxi to znamená, že pokud nyní vlastník požádá o odstranění památkové ochrany, musí mu stát vyhovět. "My to pak dostaneme od ministerstva kuktury na vědomí a následně u většiny věcí podáváme návrh na nové prohlášení za kulturní památku," uvedl Homola. Mezitím ale vlastník může s objektem volně disponovat. "Hlavní riziko spočívá v tom, že se destabilizuje systém, který funguje po desetiletí. Památková péče díky tomu může ztratit autoritu a respekt," myslí si Homola.

Podle něj aktuálně žádají o odstranění památkové ochrany majitelé skoro všech secesních domů v centru Brna. Často jde o developery. Jinou kapitolou jsou žádosti majitelů sakrálních staveb, což se týká například kostela Sv. Augustina v Masarykově čtvrti nebo pravoslavného kostela na úpatí Špilberku. "Farnosti o to žádají kvůli právní nejistotě. Chtějí čerpat dotace, souhlasí s tím, že obratem se objekty zpamátní správně," uvedl Homola.

Doplnil, že žádosti jednotlivých subjektů zatím nejsou "masovou záležitostí". Informace o procesu si ale mezi sebou předávají advokáti a počet žádostí o odstranění památkové ochrany roste. Ohrožených právní nejistotou je aktuálně asi 1045 objektů v Brně a další desítky jinde na jižní Moravě. O problému se vědělo roky, řešit se ale začal až nyní.

Pro památky mělo být stanoveno desetileté přechodné období, ve kterém mělo ministerstvo určit, zda jim označení v souvislosti s pozdním zápisem zůstane, či nikoliv. "Řešení nepodpořily územní samosprávné celky, a dokonce bylo kritizované památkovou obcí do té míry, že návrh ani neprojednala vláda. Je tedy s podivem, že po několika letech, co se ministerstvo snažilo historické chyby v památkové péči napravit a bylo za tuto snahu kritizované, je nyní vyzýváno k nalezení zázračného postupu v téže věci," uvedla už dříve mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková.

Památky bylo možné zapisovat do seznamu do roku 1988, kdy začal platit nový zákon o památkové péči, jehož součástí je Ústřední seznam kulturních památek. Od té doby může o kulturní památce rozhodovat jen ministerstvo. Některé objekty se do seznamu zapsaly později jako například tišnovská nemocnice nebo pasáž Jalta v Brně. Ačkoliv byly považované za kulturní památky, ministerstvo to neuznalo.
0 komentářů
přidat komentář

Související články