Alena Šrámková oslaví v sobotu osmdesátiny

Zdroj
Markéta Veselá
Vložil
ČTK
18.06.2009 12:30
Praha

Alena Šrámková

Praha - V minimalistických stavbách špičkové české architektky Aleny Šrámkové promlouvají hlavně střídmost, pravdivost a pokora. Od 70. let minulého století zrealizovala řadu zajímavých počinů, mezi nejznámější z nich patří slavná postmoderní budova ČKD v Praze na Můstku či odbavovací hala Hlavního nádraží. Šrámková, která v sobotu oslaví 80. narozeniny, svojí tvorbou i nevšední osobností ovlivnila v architektuře mnoho následovníků.
    Soupis jejích děl je obsáhlý a charakter návrhů velmi rozmanitý. Typologicky se dá říci, že od chemického závodu k hotelovému interiéru, místně pak od Václavského náměstí přes prázdný kopec nad Chebem (meteorologická stanice) k téměř lesní samotě. Rukopis však vždy zůstává čitelný. Šrámková tvrdí, že dům má své povinnosti vůči člověku obecně - nesmí ho lekat, šokovat, nesmí ho ani oslňovat, musí být poctivý, dostatečně silný, aby člověka ovlivnil.
    Architektka se řadí mezi představitele takzvané české přísnosti, jak historik architektury Rostislav Švácha charakterizoval skupinu tvůrců, kteří se vyznačují sklonem k  minimalistickým tendencím.
    Sídlo ČKD na Václavském náměstí (1983), které Šrámková navrhla společně s manželem Janem, reagovalo na tehdejší dění v  zahraniční architektuře. V zastydlém normalizačním prostoru se pak budova stala jakýmsi symbolem oblevy. Postmoderní "zjevení" s velkými hodinami lehce vsazené do centra ale vzbuzovalo diskuse ještě dlouho po dokončení. ČKD budova sloužila do konce 90. let, Šrámková se posléze podílela i na rekonstrukci chráněného objektu.
    Mezi její další práce (zrealizované či projekty) kromě pražské nádražní haly (1977), kterou navrhovala se třemi kolegy, patří kulturní centrum Lužiny (s Ladislavem Lábusem), drobná věž pro vědeckého pracovníka na Košíku, meteorologická stanice Šerák, Hypobanka na náměstí Republiky, lávka v  Holešovicích, dům s pečovatelskou službou v Horažďovicích, nový Tyršův most v  Přerově, sladovna v Olomouci či budova Fakulty architektury ČVUT v Dejvicích.
    Šrámková se narodila 20. června 1929 v Praze. Vystudovala Vysokou školu technickou v Bratislavě a pražskou Akademii výtvarných umění v ateliéru Jaroslava Fragnera. Poté prošla několika projektovými kancelářemi, koncem 80. let pracovala v ateliéru SIAL, který pod vedením Karla Hubáčka představoval od 60. let jeden z mála výrazných a osobitých proudů tehdejší české architektury.
    V roce 1992 založila Šrámková ateliér vlastní (Šrámková architekti), kde nyní pracuje spolu se dvěma kolegy. V posledních letech se ateliér zúčastnil řady soutěží, často zvítězil či byl oceněn, některé jeho stavby však bohužel zůstaly pouze na papíře. Šrámková totiž nikdy neměla potřebu poměřovat se s  trendem, který právě "letí".
    Jistá "neschůdnost" či radikalita jejího myšlení je přitažlivá i pro její mladší kolegy, kterým se od roku 1991 pedagogicky věnuje na Českém vysokém učení technickém v Praze (jako profesorka působí od roku 1999). Šrámková byla první přesedkyní rady Obce architektů po roce 1989; organizace jí v roce 1994 udělila Cenu osobnosti české architektury. Loni obdržela medaili Za zásluhy a Poctu České komory architektů za rok 2007 za svůj přínos moderní české architektuře.
3 komentáře
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
...No, kde by?...
šakal
22.06.09 01:23
Děkuji "šakale"
Dr. Lusciniol
23.06.09 11:32
zobrazit všechny komentáře