Italští vědci pátrají ve Florencii po slavné da Vinciho fresce

FLORENCIE - Radnice severoitalské Florencie se obrátila na znalce umění s žádostí o pomoc při luštění záhady kolem proslulé fresky Bitva u Anghiari, kterou před staletími namaloval renesanční umělec Leonardo da Vinci. Jako skvostné dílo popisovali tuto největší Leonardovu nástěnnou malbu už jeho současníci a její existence byla známa jen z několika náčrtů a kopií. Sochař Benvenuto Cellini ji označil za skutečnou uměleckou "školu světa". Nyní byla při průzkumu florentského Starého paláce objevena "tajná" zeď, jež možná tuto fresku ukrývá, píše agentura ANSA.
Zeď se podařilo v takzvaném Salonu 16. století paláce lokalizovat loni v létě a tento objev okamžitě oživil naděje, že by proslulá freska označovaná už ve své době za vrchol umění přece jen mohla existovat. Teď má nové poznatky posoudit expertní komise a kromě opětného důkladného probádání konkrétních archivních dokumentů dojde i na sondáže ve zdi.
Naději na znovuobjevení Leonardova díla ovšem provázejí obvyklé rozporné názory.
Zatímco objevitel "tajné" zdi Maurizio Seracini je přesvědčen, že právě za touto zdí by mohly být odkryty "významné" části fresky, ředitel kulturního odboru radnice Antonio Paolucci si myslí, že za zdí je "málo, či spíš nic".
Seraciniho podporuje i světově uznávaný leonardovský specialista Carlo Pedretti, podle něhož záznamy renesančních autorů naznačují, že "freska může být pouze za touto zdí". "Naprosto tomu věřím," prohlašuje.
Pedretti také odmítá hypotézu, že další umělec Giorgio Vasari mohl Leonardovu fresku zakrýt, když byl o to požádán.
Vasari totiž skutečně dostal obdobnou zakázku, která se týkala zakrytí děl dalších dvou umělců, Giotta a Masaccia, ve dvou florentských kostelech. Jak ale ukázaly moderní průzkumy, obě fresky zůstaly pod jeho zásahem nepoškozené.
"Vasari tato dvě díla nezničil, proč by to měl udělat s Leonardovou freskou?" ptá se Pedretti.
Bývalý ministr kultury Paolucci ale tolik optimismu ohledně případného znovuobjevení Leonardova díla plně nesdílí. Přesto však neodmítá sestavení mezinárodní komise, která má pomoci při hledání pravdy, kam se vlastně Leonardova freska poděla.
Zatím se celé generace badatelů domnívaly, že dílo podlehlo zubu času. Jednoduše proto, že k jeho provedení přistoupil umělec neortodoxně a zavrhl tradiční metodu fresky, tedy malování na vrstvu vlhké omítky, a kladl olejové barvy přímo na suchý podklad. Malba ale začala záhy oprýskávat a umělec to prý vzdal a odjel do Milána.
Ačkoli povědomí o této monumentální fresce ustoupilo do pozadí, její zrod je zachycen v dokumentech a ví se, že první tahy štětcem provedl Leonardo za asistence zástupu obdivovatelů 6. června 1505.
Leonardo da Vinci (1452 až 1519) byl univerzální génius renesance -malíř, sochař, architekt, hudebník, básník a vědec. Narodil se v toskánském městečku Vinci, pracoval ve Florencii, Miláně a dlouho žil také ve Francii. Současníci považovali za jeho vrcholné dílo právě později pohřešovanou fresku ve Starém paláci.
Bitva u Anghiari nebyla ani mimořádně velká, ani mimořádně krvavá záležitost, proč tedy Leonardo toto téma zpracovával? Prostě proto, že právě tato bitva zajistila Florencii nadvládu nad celým Toskánskem, které se pokusil získat milánský vévoda Visconti, ale prohrál. Jak o ní píše Machiavelli, Milánští o moc nepřišli, zato Florencie získala mnoho.