ÚSTR za pochybení minulého vedení při rekonstrukci sídla splatil 47,2 milionu Kč

Praha - Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) musel loni zaplatit 47,2 milionu korun za pochybení bývalého vedení při nezdařené rekonstrukci někdejšího sídla instituce v Praze na Žižkově. Ve výroční zprávě o činnosti ústavu a Archivu bezpečnostních složek, kterou se bude zabývat Senát, to uvedli předsedkyně rady ústavu Monika MacDonagh‑Pajerová a ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna. Celkové výdaje ústavu se tak minulý rok vyšplhaly na 253,6 milionu korun.

Přesto byl podle předsedkyně rady a ředitele ústavu loňský rok pro instituci úspěšný mimo jiné i tím, že se jí povedlo sestěhovat do pražského Paláce Archa po osmi letech působení v různých prostorách. Za sedmiletý pronájem čtyř pater paláce zaplatí celkem 113,1 milionu korun. Díky přesunutí do Paláce Archa ústav opět otevřel Knihovnu Jána Langoše a Centrum pro československé válečné deníky a dopisy.

Z bývalého sídla ÚSTR na Žižkově zůstalo po nepovedené rekonstrukci torzo, které nyní spravuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Objekt by chtělo získat hlavní město, aby po jeho demolici mohlo v místě vybudovat zázemí stadionu Viktorie Žižkov a nájemní byty. Záměr, aby se ÚSTR přemístil do Petschkova paláce na nároží ulic Politických vězňů a Washingtonova, se nezdařil. Palác, kde za druhé světové války sídlila nacistická tajná policie, využívá ministerstvo průmyslu a obchodu.

Vedle své základní činnosti ústav uskutečnil detailní a rozsáhlý archivní výzkum, díky němuž mohl vystavit seznam prominentů komunistického režimu, "čímž zásadně přispěl ke snížení jejich důchodů", uvádí se ve zprávě. ÚSTR rovněž obdržel oprávnění podávat návrhy na přiznání postavení účastníka odboje a odporu proti komunismu.

Ústav podle výroční zprávy rovněž přispěl ke stažení učebnic dějepisu, které podle jeho vedení relativizovaly zločinnost komunistického režimu a zamlčovaly či znevažovaly historická fakta a osobnosti. Ministerstvo školství učebnici Soudobé dějiny pro 9. třídy a víceletá gymnázia schválilo, nakladatelství Fraus ji ale po kritice z ÚSTR loni stáhlo z trhu, aby předešlo potenciálním soudním sporům. Nakladatelství tehdy uvedlo, že jinak považuje publikaci za kvalitní výukový materiál k použití takzvané badatelské metody.

Navzdory značným investicím za bývalého vedení ústavu do edukativních nástrojů typu HistoryLab v minulých letech se podle současného vedení nepodařilo zabránit závažnému prohloubení neznalosti moderních dějin u mnohých žáků a studentů. Loni se to podle ústavu dařilo napravovat pouze částečně. Kromě 24 publikací včetně čtyřdílné monografie o 232 popravených komunistickým režimem z politických důvodů ústav uspořádal desítky konferencí, přednášek a seminářů. Digitalizoval na 107.000 souborů.

ÚSTR začal fungovat 1. února 2008. Je organizační složkou státu a do jeho činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona. Úkolem ústavu je podle zákona zkoumání a nestranné hodnocení doby nesvobody (1938 až 1945) a komunistické totalitní moci (1948 až 1989).