Starostové kritizují, že se jedná o vládní čtvrti bez nich

Praha - Starostové dotčených městských částí jsou rozčarováni z toho, že o záměru výstavby vládní čtvrti v pražských Letňanech se jedná bez nich. Příští pondělí se kvůli tomu chtějí sejít, budou mluvit o možných dopadech na severovýchodní část Prahy. ČTK to sdělili starosta Letňan Zdeněk Kučera (ANO), starostové sousední Prahy 9 Jan Jarolím, Kbel Pavel Žďárský (za Kbely náš domov) a Čakovic Jiří Vintiška (ODS).

"Zásadně nesouhlasíme s tím, že se jedná o nás bez nás a že za našimi zády dochází k dohodám, které ovlivní život a budoucnost více než 20.000 občanů naší městské části," uvedl starosta Prahy 18 Kučera. Dodal, že s dalšími starosty chtějí získat přístup na jednání o výstavbě. Stejně to vidí i Žďárský a Vintiška, podle kterých informace z jednání získávají pouze z médií.

"Skutečně si připadáme jako vazalové velké Prahy, která o nás naprosto nedemokraticky rozhoduje," uvedl Kučera. Na městských částech pak podle něho bude, aby řešily problémy související s výstavbou vládní čtvrti, nemocnice nebo bytů.

"V Čakovicích má vzniknout 1000 bytů, pan Hřib si naplánoval 1300 bytů tady, hned v sousedství je dalších 800 bytů a nám se může stát, že Kbely, Satalice, Vinoř a potažmo i Čakovice budou úplně odříznuté od hlavního města Prahy, protože se na příjezdech všechno ucpe. A to nikdy nepřipustíme. A jestli si někdo myslí, že to prorazí silou moci v kombinaci se silou peněz, tak to se šeredně plete," řekl ČTK Žďárský.

Pokud by byly městské části přizvány k jednáním, mohly by podle Vintišky prezentovat skutečné potřeby místních obyvatel, s nimiž se při dlouhodobém působení na radnici setkávají. Podle Jarolíma by se Praha měla rozvíjet s ohledem na zájmy obyvatel. "Nechceme, aby se stala předmětem podivných dohod, o nichž nic nevíme," uvedl Jarolím.

Starostové očekávají negativní dopad případné stavby areálu na dopravu. Už teď je podle Vintišky doprava v severní části města v nevyhovujícím stavu. Za umožnění výstavby vládní čtvrti chce město po státu zaplatit dostavbu pražského okruhu. To je ale podle Žďárského podmínka, kterou je nutné upřesnit, protože městská část potřebuje záruky a plán rozvoje dopravy.

Podle starosty Prahy 9 je jedno, zda se na pozemcích postaví vládní čtvrť nebo nemocnice. "Nejdříve je třeba vyřešit problém dopravy v této části Prahy. A to, že vedení hlavního města bude podporovat dostavbu pražského okruhu na severu Prahy jsme zatím neslyšeli a v plánu nemá ani brzkou dostavbu Vysočanské radiály," sdělil ČTK Jarolím.

Kladně se k výstavbě areálu naopak postavil místostarosta Letňan Pavel Sehnal (ODA/Krásné Letňany). Podle něho je záměr pro městskou část výhodný, ale je třeba vyřešit řadu otázek, jako je doprava, parkování a vliv na místní obyvatele. Sehnal mimo jiné vlastní i letňanské výstaviště, které s dotčenými městskými pozemky sousedí.

Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) se ve středu sešel s Babišem ohledně dalšího využití městských pozemků v Letňanech, stavbu úřednického areálu dosud odmítal. Po schůzce oba politici uvedli, že budou dále jednat. Město požaduje vznik multifunkční čtvrti, kde by nicméně mohl být i areál pro úředníky. Magistrát si však klade podmínky, za pozemky požaduje po státu zaplacení dokončení městského okruhu za 60 miliard korun. Chce také od státu získat karlínské kasárny a zbytek areálu Nemocnice na Bulovce. Do kasáren by se podle Hřiba po roce 2028 mohli přesunout úředníci ze Škodova paláce, na pozemcích nemocnice by mohly vzniknout městské byty.

Využití pozemků o rozloze více než 30 hektarů u stanice metra město řeší delší dobu. Nyní je na nich pole, v minulosti chtěl například tehdejší primátor Pavel Bém na parcelách vybudovat areál pro olympijské hry.