Stanovisko k chystané demolici budovy Chemapolu-Investy v Praze-Vršovicích

Zdroj
Rostislav Švácha, místopředseda Klubu Za starou Prahu
Vložil
Tisková zpráva
18.10.2021 21:30
Praha

Vršovice

Zdenka Marie Nováková
Dagmar Šestáková

Klub Za starou Prahu vyjadřuje velké znepokojení a nesouhlas se záměrem zdemolovat budovu někdejšího podniku zahraničního obchodu Chemapol-Investa, dnes Kodaňská Office Center s. r. o., v Praze-Vršovicích, Kodaňské ulici 1441/46.
Tato budova, dílo architektek Zdeny Novákové a Dagmar Šestákové z let 1967–1970, patří k nejdůležitějším příkladům československé architektury z období „zlatých šedesátých“ let 20. století. Její autorky získaly možnost realizovat svůj projekt po vítězství v architektonické soutěži v roce 1966. Pojaly svou práci v duchu poválečných amerických staveb Ludwiga Miese van der Rohe a dosáhly při tom výrazu, jaký se ve srovnání s jinými obdobnými díly na československém území – například s budovou Strojimportu v Praze - Vinohradech z let 1961–1967 od týmu Zdeňka Kuny – Miesovým stavbám nejvíce podobá, a to jak svou formální vybroušeností, tak i vynikající úpravou okolí novostavby včetně dodnes zachovaného vodního prvku s plastikou Karla Kronycha.
Takovým sbližováním architektonického výrazu domácích staveb se vzory z demokratického Západu dávali přední českoslovenští architekti a architektky šedesátých let najevo nesouhlas s chimérou specifické „socialistické“ architektury a snažili se tak vyjádřit příslušnost tehdejší naší architektonické tvorby k západnímu kulturnímu okruhu, což se architektkám Novákové a Šestákové v pojetí budovy Chemapolu výborně podařilo. Budova je tak hodnocena i v naší uměleckohistorické literatuře, například v Dějinách českého výtvarného umění VI, 1958–2000 (Praha 2007, s. 56) nebo v knize editorů Oldřicha Ševčíka a Ondřeje Beneše Architektura 60. let: „Zlatá šedesátá léta“ v české architektuře 20. století (Praha 2009, s. 60). K úspěšnému řešení Chemapolu nepochybně přispěla i technologie skleněného průčelí od italské firmy Feal, umělecká výzdoba budovy od předních osobností tehdejší domácí umělecké scény a její promyšlené urbanistické řešení, které se dokázalo vyrovnat s neuspořádanou a nekompaktní zástavbou okolí a vneslo do ní srozumitelný řád.
Budovu, pravda, poškodil barevný nátěr od francouzského umělce Yaacova Agama z let 2003–2004, který je však odstranitelný a neznehodnotil v povážlivé míře její architektonické i urbanistické řešení. Pokud se doposud budova Chemapolu nestala předmětem zájmu památkové péče, bylo to tak nepochybně proto, že nikoho z památkářských a architektonických kruhů ani nenapadlo, že by se tak významné architektonické dílo mělo demolovat. Klub Za starou Prahu s touto demolicí zásadně nesouhlasí a vyzývá každého z adresátů tohoto stanoviska, aby se v rámci svých možností zasadil o její odvrácení.

Prof. PhDr. Rostislav Švácha, CSc., v. r. místopředseda Klubu Za starou Prahu
Doc. PhDr. Richard Biegel, Ph.D., v. r. předseda Klubu Za starou Prahu
24 komentářů
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
nebourat
Raval
04.07.22 10:29
bourat, pryč s tou nepatřičnou stavbou
Eva Svítková
06.07.22 08:45
"... srozumitelný řád"
Vích
07.07.22 01:08
řád
robert
07.07.22 03:35
panelák a řád
Raval
07.07.22 07:30
zobrazit všechny komentáře

Související články