Praha – Sdružení historických sídel má obavy z dopadů projednávané novely stavebního zákona a s ní souvisejících změn v památkové péči. Podle sdružení mohou změny dosud fungující systém památkové péče oslabit. Jako příklad uvádí slabší rozsah závaznosti stanovisek orgánů památkové péče nebo zúžení ochrany památkových rezervací a zón jako celků. Stojí to ve stanovisku, které ČTK poskytl předseda sdružení Libor Honzárek. Rozsáhlou stavební novelu od představitelů vládní koalice má příští týden schvalovat Senát. Už tři výbory mu doporučily, aby ji zamítl.
Novela stavebního zákona má zrychlit a zjednodušit stavební řízení. Zavádí centralizovanou státní stavební správu pod jedním státním stavebním úřadem. "Navrhovaná novela však podle našeho názoru jde daleko nad rámec proponovaného cíle změn stavební legislativy, protože právě do oblasti památkové péče přináší změny, které mohou dosud fungující systém oslabit," uvedlo sdružení.
Jako další příklad sporné novinky uvádí ohrožení ochrany kulturních památek i urbanistického dědictví tím, že během dvou let zanikne většina dosud vyhlášených ochranných pásem. Jejich nové vyhlášení v účelném rozsahu je podle sdružení navrženou změnou prakticky vyloučeno z důvodů termínových nebo obsahových. "Tyto a další navržené změny, pokud budou schváleny, bezesporu povedou v praxi k postupnému snižování úrovně ochrany historických sídel a k narušení jejich charakteru," uvedlo sdružení.
Také centralizaci úřadů považuje sdružení za problematickou. Povede podle něj k omezení významu místní znalosti a souvislostí při rozhodování.
Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska vzniklo z iniciativy měst v roce 1990. Jeho účelem je hlavně přispívat k vytváření podmínek a nástrojů pro zachování kulturního dědictví, regeneraci území historických sídel a cílit na uchování, ochranu a trvalou využitelnost kulturního dědictví. Členy sdružení je zhruba 200 měst a obcí dohromady s téměř třemi miliony obyvatel.