byla vybrána v nešťastném soutěžním dialogu bez řešení okolních návazností a celkové regulace Palmovky, stejně jako se to teď chystá s Florencí pod patronací Penty, aniž by se řešil celý úsek brownfieldu mezi Vltavskou a Muzeem. Na tyto situace jsou nejlepší otevřené ideové urbanistické soutěže, kdy se získá desítky možností řešení a vybere ta nejlepší. Pět vyzvaných týmů na omezené území nikdy nebude schopno řešit komplexně území jako celek s návazností na Nové spojení II, Masaryčku, Těšnov, autobusové nádraží, které by bylo fajn na Hlavním nádraží, a nutné parky, které v tomto smogovém epicentru jsou zásadní věc.
Dobrý večer pane Víchu,
prosím, pokud buďte tak laskavý, vysvětlete mně laikovi, jak dříve za první republiky, za rakouska-uherska a případně ještě hlouběji do historie stavěli lidé ve městech domy, budovy, úřady, pošty, obchody, kostely, nádraží, radnice, ulice, náměstí, mosty, .......
Mám za to, že když se panu domácímu líbil nějaký barák, třeba u nás v Kolíně v ulici Na hradbách, tak si od toho architekta nechal pak nakreslit barák pro sebe, a pan ředitel spořitelny si od něj nechal nakreslit budovu Spořitelny. A ono to fungovalo. Kolín do první republiky je jednička.
Dnes vidím, že vše, co je postaveno cca před 1945, je celkem hezké, malebné, každý dům je jiný, je mnoho domů z těch dob pěkně zdobených a oku lahodících.
Jak to tak dokázali postavit? když určitě nedělali urbanistické soutěže, když asi mnohdy nedělali vůbec žádné soutěže.
Uzavíraly tehdá nějaké radnice memoranda? a s kým?
Děkuji
Josef Bašta
Promiňte mi, že tomu nerozumím, ale nějak se mi to zdá dnes hodně zbytečně složité a výsledky jsou dnes obvykle velmi slabé.
Pane Bašto, asi byste se divil, ale za první republiky byly soutěže, jak architektonické, tak urbanistické, běžným nástrojem. A v Kolíně, jak vidím, měli dokonce několik regulačních plánů.
Škůdce neškůdce (co vy vše nedokážete zjistit z přezdívky ), to co jsem napsal, jsou fakta. Nu, nechám tedy na kolegovi Víchovi, pokud zareaguje, aby vám vysvětlil, že soutěže a regulace nejsou žádný výmysl poslední doby.
Ano, ono se soutěžilo i před válkou a geometři vytyčovali ulice a čtvrtě už ve středověku a dříve. Jen se zprůmyslněným stavebnictvím lidé ztratili smysl pro měřítko, proporce a umělecké řemeslo se zapomnělo.
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
prosím, pokud buďte tak laskavý, vysvětlete mně laikovi, jak dříve za první republiky, za rakouska-uherska a případně ještě hlouběji do historie stavěli lidé ve městech domy, budovy, úřady, pošty, obchody, kostely, nádraží, radnice, ulice, náměstí, mosty, .......
Mám za to, že když se panu domácímu líbil nějaký barák, třeba u nás v Kolíně v ulici Na hradbách, tak si od toho architekta nechal pak nakreslit barák pro sebe, a pan ředitel spořitelny si od něj nechal nakreslit budovu Spořitelny. A ono to fungovalo. Kolín do první republiky je jednička.
Dnes vidím, že vše, co je postaveno cca před 1945, je celkem hezké, malebné, každý dům je jiný, je mnoho domů z těch dob pěkně zdobených a oku lahodících.
Jak to tak dokázali postavit? když určitě nedělali urbanistické soutěže, když asi mnohdy nedělali vůbec žádné soutěže.
Uzavíraly tehdá nějaké radnice memoranda? a s kým?
Děkuji
Josef Bašta
Promiňte mi, že tomu nerozumím, ale nějak se mi to zdá dnes hodně zbytečně složité a výsledky jsou dnes obvykle velmi slabé.