Lázně Karlova Studánka vypověděly smlouvu k chystanému Domu přírody Jeseníků

Karlova Studánka - Státní Horské lázně Karlova Studánka na Bruntálsku vypověděly smlouvu o spolupráci při přípravě a výstavbě Domu přírody Jeseníků. Důvodem je podle vedení lázní narušení komunikace při přípravě záměru a zároveň obavy o ochranu přírodních léčivých zdrojů. ČTK to dnes sdělila mediální zástupkyně lázní Lucie Špačková. Trojstrannou smlouvu před dvěma lety uzavřely lázně, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) a Moravskoslezský kraj. Jejich vyjádření ČTK zjišťuje.

Chystaný Dům přírody Jeseníků má návštěvníkům přiblížit jesenické hory. Nabídne interaktivní expozici i výchovné programy, tematické přednášky, výstavy, projekce či tvůrčí dílny. Projekt má vzniknout na státním pozemku, investorem má být AOPK a provozovatelem lázně.

Ředitel lázní Martin Voženílek uvedl, že záměr v přípravné fázi neprošel dostatečným projednáním, přestože lázně spravují území a odpovídají za ochranu léčivých zdrojů. "Ze strany Agentury ochrany přírody a krajiny ČR došlo k selhání v komunikaci a koordinaci. Při přípravě projektu jsme neobdrželi důležité dokumenty a také jsme nebyli vždy zařazeni do klíčových momentů celého procesu," uvedl Voženílek.

Lázeňský balneotechnik Tomáš Kocman uvedl, že navrhované řešení počítá se zásahem do hloubky až čtyř metrů. "To přímo ohrožuje vzácné přírodní léčivé zdroje. A s tím jako držitel odborné způsobilosti k ochraně přírodních léčivých zdrojů nemohu souhlasit. Projekt v současné podobě zasahuje do ochranného pásma pramenů uhličitých vod a ložiska rašeliny. Tyto léčebné zdroje přímo tvoří významnou součást lázeňských procedur v Karlově Studánce," uvedl Kocman.

Zástupci lázní zdůraznili, že se nebrání odborné diskusi o Domu přírody Jeseníky ani hledání vhodného řešení. "Pokud by záměr vznikl v lokalitě nebo podobě, která nebude ohrožovat přírodní léčivé zdroje a lázeňské místo, jsme připraveni o takovém řešení jednat," uvedl Voženílek.

Horské lázně Karlova Studánka v Jeseníkách jsou nejvýše položenými lázněmi v Česku. Léčí se tam lidé s nemocemi dýchacího, pohybového a oběhového ústrojí, pacienti po onkologické léčbě, pacienti s kožními nemocemi, nemocemi nervovými a také s duševními poruchami. Ročně lázně léčí více než 3000 pacientů, kteří mají k dispozici 464 lůžek.