Hrad Karlštejn se otevřel po rozsáhlé rekonstrukci, vznikly i nové expozice

Karlštejn - Hrad Karlštejn na Berounsku se dnes slavnostně otevřel po rozsáhlé rekonstrukci. Dělníci obnovili suterén Císařského paláce či gotická sklepení purkrabství, přibyly nové expozice a moderní návštěvnické centrum. Stavební akce za 164 milionů korun začala v roce 2020, památka zůstala při opravách přístupná. Obnova hradu však dneškem nekončí, do budoucna je potřeba ještě opravit střechy, vydláždit nádvoří nebo zrestaurovat sakrální prostory, řekla novinářům ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková (NPÚ).

Hlavní motivací bylo podle Goryczkové vybudování moderního krytého návštěvnického centra, které hradu dosud chybělo. Vzniklo z dřívější obřadní síně a reprezentačních prostor hradu, spolu s prodejnou suvenýrů a občerstvením se mají veřejnosti naplno otevřít v úterý.

Rekonstrukce, na niž přispěla i EU, nakonec vyšla dráž, než se čekalo. Podle původních plánů měly být náklady kolem 80 milionů Kč. Komplikace však přinesl nárůst cen stavebních prací a materiálů. Řemeslníci se zároveň potýkali s problémy, o nichž nemohli dopředu vědět, protože stavební vývoj hradu není podrobně zmapován. Odhalili však díky tomu řadu cenných historických struktur.

Do návštěvnického centra měla například vést šikmá rampa, aby bylo bezbariérové. Dostala se však do kolize s gotickým zdivem, což vedlo k výrazné změně projektu. Handicapovaní tak do centra nemají ideální přístup, dělí je od něj několik schodů. "Bohužel ne všechny památky mohou být zpřístupněny veřejnosti a vždycky je to dilema, čemu dát přednost," podotkla šéfka NPÚ.

Podle kastelána Lukáše Kunsta se při rekonstrukci dbalo na to, aby se jakýkoliv návštěvnický prvek vždy přizpůsobil památce, a ne naopak památka návštěvnickému provozu. Každý detail byl proto pečlivě konzultován s odborníky. Radost má kastelán hlavně z toho, že se podařilo opravit historické části, které byly dlouhou dobu zanedbávány nebo využívány k jinému účelu.

V suterénu si nyní mohou zájemci prohlédnout novou expozici o vzniku hradu a jeho minulých obnovách a také výstavu o historii vinařství na Karlštejně. Další expozice pod nádvořím je věnovaná kamenickým prvkům. Dělníci obnovili také užitkové zahrady na parkánu a vybudovali nové sociální zařízení. V suterénu Císařského paláce vznikl multifunkční sál se zázemím a stálá expozice tesařských prvků. Obnovy se dočkalo i technické zázemí a část inženýrských sítí hradu.

Ministr kultury Martin Baxa (ODS) před slavnostním přestřižením pásky uvedl, že Karlštejn není běžnou památkou, ale místem, kde se spojila pozemská sféra se sférou nebeskou. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ocenil dlouhodobou práci památkářů a vyjádřil přesvědčení, že vynaložené peníze byly použity správně. Dnešní akce na hradě se zúčastnil i ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), který připomněl, že doba postcovidová byla oříškem pro řadu stavebních projektů. Je proto rád, že se opravu Karlštejna podařilo úspěšně dokončit.

Goryczková podotkla, že práce na obnově památky nejsou stále u konce. Je nutné opravit střechy, nádvoří a zrestaurovat sakrální prostory. "V kapli svatého Kříže potřebujeme obnovit vzduchotechniku tak, aby odpovídala současným moderním formám. Jsme v kontaktu s vatikánskými muzei, která mají velmi dobrou zkušenost s řešením klimatizace v Sixtinské kapli," dodala.

Gotický hrad Karlštejn založil Karel IV. v roce 1348. Byl vybudován jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. Patří k nejnavštěvovanějším památkám v zemi.