České stavebnictví si mezi zeměmi EU polepšilo o čtyři místa

Praha – České stavebnictví bylo v letošním prvním pololetí s meziročním poklesem o 4,6 procenta mezi 26 zeměmi Evropské unie na 13. místě, údaje z Itálie a Kypru nejsou k dispozici. Meziročně si Česko polepšilo o čtyři místa, v porovnání s koncem prvního čtvrtletí na tom bylo stejně. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. V zemích EU stavebnictví v prvním pololetí kleslo v průměru o 8,5 procenta.

"Odvětví stavebnictví v Evropě se v prvním pololetí ocitlo ve specifické situaci kvůli opatřením proti šíření koronaviru. O výkonech odvětví tak mnohdy nerozhodovala poptávka, ale různá omezení z nabídkové strany, zejména dostupnost pracovní síly a materiálů kvůli omezené prostupnosti hranic," sdělil ČTK analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Propad v českém stavebnictví nebyl podle něj dramatický, přesto je ale trochu zklamáním. "Do odvětví se vkládaly naděje, že aspoň částečně nahradí průmysl v pozici tahouna ekonomiky, ale to se nepotvrdilo. Meziroční propad výkonů stavebnictví se navíc v průběhu prvního pololetí prohluboval," doplnil Sobíšek.

Nejvíce, téměř o pětinu, se v prvním pololetí zvýšila stavební výroba v Rumunsku. Následovaly Malta s růstem o 5,6 procenta a Lotyšsko kde stavebnictví stouplo o 5,5 procenta. Nad unijním průměrem bylo 19 zemí. Česko bylo s poklesem o 4,6 procenta nad průměrem. Pokles zaznamenalo 17 zemí unie. Ve Francii stavebnictví meziročně kleslo o 23,5 procenta, ve Velké Británii o 19,5 procenta a v Řecku o 17,8 procenta.

"Stavebnictví patří mezi cyklická odvětví, která se v krizi dostávají do vážných problémů. To je patrné u většiny zemí Evropské unie. V České republice zatím dobíhají rozdělané projekty a rovněž jsou realizovány inženýrské stavby. Díky tomu české stavebnictví utrpělo mírnější pokles, než činil průměr Evropské unie v prvním pololetí letošního roku," uvedl analytik BH Securities Štěpán Křeček.

Podle analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy by zejména do infrastrukturních projektů v Česku měly nyní proudit citelně navýšené objemy veřejných peněz, aby proticyklicky tlumily propad celé ekonomiky a tím pádem i propad samotného stavebnictví. "Není ovšem připravený dostatečný počet projektů, které by se mohly začít rychle stavět. Zásadní překážkou v tomto ohledu je nepružný stavební zákon, který neumožňuje v oblasti stavitelství dostatečně rychle reagovat na nastalou situaci. Celkovým důsledkem jsou pak značné škody pro celou ekonomiku," dodal Kovanda.

Meziroční změna výkonu stavebnictví v zemích EU v 1. pololetí 2020:

Země	Index (v procentech)
Rumunsko	19,7
Malta	5,6
Lotyšsko	5,5
Německo	3,6
Finsko	3,2
Chorvatsko	3,1
Dánsko	1,3
Nizozemsko	0,4
Polsko	0,1
Švédsko	-0,4
Litva	-0,8
Estonsko	-1,8
Česko	-4,6
Portugalsko	-4,9
Rakousko	-4,9
Slovinsko	-5,6
Slovensko	-7,2
Maďarsko	-7,4
Bulharsko	-7,4
Belgie	-11,1
Irsko	-12,8
Lucembursko	-13,3
Španělsko	-16,0
Řecko	-17,8
Velká Británie	-19,5
Francie	-23,5
Průměr EU	-8,5

Zdroj: Eurostat