České stavebnictví je letos v rámci EU šesté nejhorší

Praha - Výkon českého stavebnictví byl v prvních třech čtvrtletích letošního roku ze 28 zemí Evropské unie šestý nejhorší. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. Podle nich české stavebnictví ke konci září meziročně kleslo o 8,9 %.

Nejvíce se dařilo Řecku, kde stavebnictví meziročně vzrostlo o více než pětinu. Následovaly Irsko a Švédsko. Nejhůře na tom byly Slovinsko, Maďarsko a Lotyšsko se zhruba pětinovým meziročním propadem.

"Důvodem poklesu stavebnictví v Česku je v první řadě nedostatek zakázek, především ze strany veřejného sektoru. Loňský boom čerpání peněz z evropských fondů je dávno pryč a nové projekty se rozjíždějí jen velmi pomalu," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.

Podle údajů Českého statistického úřadu české stavebnictví v devíti měsících letošního roku meziročně kleslo o 9,8 %. Inženýrské stavitelství, tvořené hlavně stavbami dopravní infrastruktury, propadlo o 15,9 %.

Osm zemí s největším meziročním poklesem patří do bývalého východního bloku. Prakticky všechny jsou významnými příjemci evropských dotací. "Problémem, který tyto země trápí, je vysoká srovnávací základna v oblasti inženýrského stavitelství z minulého roku. Tehdy dočerpávaly peníze z evropských fondů z minulého programového období a dokončovaly velké rozpracované investice. Samozřejmě existují i další limity růstu, které jsou ale pro každou zemi spíše specifické," doplnil ředitel analytické společnosti CEEC Research Jiří Vacek.

Podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Václava Matyáše v příštím roce nelze v českém stavitelství očekávat posun k lepšímu. "Kromě výsledků stavební výroby známe už také tituly a objemy zadaných veřejných zakázek. K tomu je možno již dnes předpovědět, že bude velkým překvapením, když nebude příští rok ještě dramatičtější. Dosud je jejich objem nižší o 15 procent v pozemním stavitelství a o 37 % v inženýrském stavitelství," uvedl.

Vývoj stavebnictví v zemích EU do konce září

Země	Index
Řecko	21,5%
Irsko	17,9%
Švédsko	13,3%
Kypr	9,1%
Nizozemsko	6,9%
Finsko	6,1%
Španělsko	5,5%
Dánsko	5,2%
Rumunsko	3,4%
Lucembursko	3,3%
Estonsko	2,7%
Chorvatsko	1,9%
Velká Británie	1,8%
Německo	1,2%
Rakousko	0,8%
Itálie	0,1%
Malta	-0,3%
Belgie	-0,5%
Francie	-1,3%
Portugalsko	-4,0%
Slovensko	-6,9%
Bulharsko	-8,8%
Česká republika	-8,9%
Litva	-13,8%
Polsko	-13,8%
Lotyšsko	-19,7%
Maďarsko	-20,5%
Slovinsko	-22,1%

Zdroj: Eurostat