Výsledky urbanistické soutěže Plzeň - Jižní město

Vyzvaná jednokolová urbanistická soutěž na zpracování návrhu urbanistického řešení území Plzeň – Jižní město

„Město Plzeň deklaruje potřebu vzniku nové urbanisticky hodnotné městské části s pestrou skladbou funkčního využití území. Útvar koncepce a rozvoje města Plzně proto vypsal urbanistickou soutěže na zpracování návrhu řešení území Plzeň – Jižní město.“

Editorial
Na první pohled se zdá záměr města logický a zadání soutěže jednoznačné. Je třeba využít podnikatelsky přitažlivé území mezi dálnicí a stávajícím městem a nahradit nepříliš vábnou plochu polí kvalitní urbanistickou strukturou. Po bližším prostudování však téma prostupují otázky. Má Plzeň na tak velký rozvoj energii? Není lepší tuto energii věnovat vnitřnímu městu? Neskončí nakonec kvalitní myšlenka jako banální, neřku-li nevábný fragment? Je momentální záměr několika developerů tím pravým impulsem k rozsáhlé zástavbě otevřené krajiny? Je vůbec možné Jižní město vytvořit jako plnohodnotné „město“? Z těchto pohledů se záměr města až tak logický nezdá a zadání soutěže až tak jednoznačné není. Proto byli vyzváni opravdu špičkoví profesionálové, aby tyto i jiné otázky zodpověděli. Mám radost, že se záměr povedl. Je skvělé, že všichni víceméně vnímali výše uvedené otázky jako zásadní. Je skvělé, že většina z nich předvedla mnohem více než rutinu, jakkoliv by byla kvalitně provedená. Je skvělé, že soutěžící velmi vážně prověřovali možnosti tohoto území v rámci celého města i regionu. Je skvělé, že hledali kromě obsahu i formu plánu vhodnou pro tento projekt. Proč? Protože výsledný plán by měl vytvořit podmínky pro hodnotné využití území v každé fázi jeho rozvoje a současně zabránit nekvalitním projevům tohoto rozvoje. A to standardní formy územně plánovacích dokumentací při vší úctě neumí. Soutěž byla výborně zorganizovaná a její výsledky jsou mimořádné v kontextu zadání, v kontextu Plzně i v kontextu současného hledání přístupu k územnímu plánování v Česku. Jediný mráček na takto jasném nebi vidím: zatím se nedaří výše uvedené otázky sdílet s vedením města. Proto přeji městu Plzeň nejen kvalitní plán „Jižního města“, ale, a to hlavně, nalezení energie a společného jazyka odborníků, politiků a obyvatel k dorozumívání se o takto významných tématech.

Účel soutěže - nalézt nejvhodnější urbanistické řešení území Plzeň – Jižní město a vhodného partnera pro zadání následné zakázky (studie využitelnosti území a studie proveditelnosti).

Území - se nachází v jihozápadní okrajové části města Plzně – na správním území městského obvodu Plzeň 3, Plzeň 6 a částečně na správním území obce Útušice (katastrální území Litice, Radobyčice a Útušice).
- je vymezeno z jihu trasou dálnice D5, z východu silnicí Útušice–Radobyčice–Tyršův most (Bory), ze severu jižní hranicí rekreačních lokalit na Výsluní, ze západu okrajem stávající zástavby Litic a silnicí I/27 Plzeň–Klatovy (prodloužení Klatovské ulice).
- v současné době je převážná většina využívána jako zemědělská půda
- rozloha: cca 650 ha

Základní fakta o soutěži
- k účasti v soutěži bylo vyzváno deset architektonických týmů
- účast nepotvrdily dva soutěžní týmy, jeden tým návrh neodevzdal
- porota hodnotila práci sedmi týmů
- za nejlepší vybrala porota urbanistické řešení z dílny RKAW s. r. o. doc. Ing. arch. Radka Kolaříka
- na druhém místě se umístil návrh společnosti Roman Koucký architektonická kancelář, s. r. o.
- třetí místo obdržel Ing. arch. Michal Bartošek a kolektiv

Data
8. září 2006 – ustavující zasedání poroty
20. září 2006 – vyhlášení soutěže
20. října 2006 – zasedání poroty se soutěžícími k zodpovězení dotazů
22. ledna 2007 – odevzdání soutěžních návrhů
1. a 2. února 2007 – hodnotící zasedání poroty
9. března 2007 – workshop ve sněmovním sále plzeňské radnice
26. dubna až 15. května 2007 – výstava soutěžních návrhů v galerii Bílé nároží v Plzni

Soutěžní porota
Členové poroty závislí
Ing. arch. Irena Králová, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně
RNDr. Milan Svoboda, ředitel Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně
Členové poroty nezávislí
Ing. arch. Jan Jehlík, předseda poroty, Jan Jehlík Architektonická Kancelář
prof. Ing. arch. Karel Maier, CSc., profesor na Fakultě architektury ČVUT v Praze, Ústav urbanismu
Ing. arch. Zdeňka Táborská, vedoucí odboru územního plánování a stavebního řádu Magistrátu města Teplice
Náhradnící poroty závislí
Ing. arch. Irena Langová, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně
Ing. Irena Vostracká, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně
Náhradníci poroty nezávislí
Ing. Radim Gill, ředitel DHV CR, spol. s r.o.
Ing. arch. Ludvík Grym, architektonická kancelář P.A.W. Grym & škrabal
JUDr. PhDr. Jiří Plos, sekretář České komory architektů
Zmocněný zástupce vyhlašovatele
Ing. Jiří Mařík, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně
Přezkušovatel soutěžních návrhů
Hana Mendřecová, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně
Sekretář soutěže
Ing. Eva Brejchová, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně

Vyjádření poroty k soutěži
Porota konstatovala, že do soutěže byly přihlášeny mimořádně kvalitní návrhy, které mají některé společné rysy. Většina návrhů doporučuje v současné době celé území nezastavovat a soustředit se na dostavbu a přestavbu urbanisticky problémových lokalit v zastavěném území města. Většina soutěžících ve svých návrzích doporučuje zástavbu spojit se zachováním popřípadě s dotvořením volné krajiny rekreačními a hospodářskými funkcemi. Většina návrhů neuvažuje s intenzivním zastavěním pozemků podél dálnice. Všichni soutěžící navrhují základní funkce v území zahrnující bydlení, logistiku, vybavenost nadměstského významu a rekreaci. Vazba na jádrové město je zajišťována především silnicí I/27, což při větším rozsahu zástavby může představovat určité riziko, z hlediska dopravní zátěže.

---

1. místo – Návrh č. 7 – RKAW s.r.o., doc. Ing. arch. Radek Kolařík

Z autorské zprávy – Smyslem soutěžního návrhu je vytvoření srozumitelného návodu pro rozvoj území tak, aby byl předložený názor dobrým základem pro vypracování účinného nástroje, který by posloužil k upřesnění a případným změnám územního plánu. V rámci vymezeného území jsou určeny plochy k zastavění. Při jejich lokalizaci jsou použity tři principy uplatňující identickou strategii: soulad zástavby (urbanizace) s krajinou a potřebami. Zastavitelné, homogenní území je situováno podél komunikace I/27 v pásu, který se v jižní části rozšiřuje. Prakticky středem tohoto území prochází nově navržená radiála, která tvoří významný kompoziční prvek. Z východní strany je zastavitelné území vymezeno systémem ekologické stability. Celé území nově navržené městské části je rozděleno do pěti sektorů, jejichž rozvoj je podmíněn vybudováním infrastruktury podél páteřní komunikace, využívající stávajících vjezdů do území. Sektory představují základní funkční a prostorové rozdělení území určeného k zastavění. Jejich hranice vymezují hlavní veřejné prostory uvnitř území. Velikost sektorů je různá v závislosti na převažujícím funkčním využití. Sektory jsou dále rozděleny na zóny, které jsou samostatnými celky. Popis jednotlivých sektorů: Sektor 01 DOPLŇKOVÉ FUNKCE - pouze malá část zasahuje do řešeného území; je zároveň nejmenší, identický se zónou; jeho vývoj je prakticky na ostatních sektorech nezávislý; služby sloužící nejbližšímu okolí. Sektor 02 OBYTNÁ ČTVRŤ S OBČANSKOU VYBAVENOSTÍ - přechodový článek mezi stávající strukturou transformující se zahrádkářské kolonie v residenční čtvrť; zástavba rodinnými domy v jedné zóně přechází do otevřené zástavby obytných domů s objekty občanské vybavenosti. Sektor 03 SMÍŠENÉ ÚZEMÍ - uzavřená zástavba na straně přivaděče přechází ve střídání uzavřené a otevřené zástavby podél hlavní ulice nové městské části, rušný parter, příležitost pro práci, bydlení, kulturu, krátkodobou rekreaci. Sektor 04 PARK – AREÁL VOLNÉHO ČASU, VZDĚLÁNÍ, VELETRHU A KONGRESU - velkoryse koncipované veřejné prostranství při ústí do území, volně vymezené stavbami regionálního významu; jednotlivé zóny jsou připraveny pro výstavbu solitérních komplexů v kontextu centrálního městského parku. Sektor 05 LOGISTIKA, VÝROBA - členění území veřejnými nezastavitelnými plochami umožňuje realizaci velkých objektů; rozvoj území začíná ve střední části; v případě změny poptávky je možno funkci nahradit (postupně v západní části, následně ve východní). Pro dopravní napojení území je využívána stávající komunikační síť, významným novým prvkem je nově vložená mimoúrovňová křižovatka dopravně napojující sektor D5 na komunikaci I/27. Veřejná doprava bude zajišťována autobusovými linkami.
Hodnocení poroty – Autoři správně identifikují smysl soutěže jako analýzu potencialit území a kritického rozboru rozvojové vize zadavatele. Vzhledem k zadání soutěže nabízejí autoři z hlediska metodologického a pojmového poněkud netradiční přístup k regulaci území. Pomocí grafických značek popisují intenzitu, funkční a prostorové uspořádání území nápaditým a uživatelsky přívětivým způsobem. Nevytváří nové struktury, nýbrž stanovují určité základní parametry rozhodování o vstupních investicích, rozsahu a rozmístění těchto investic. Významná, byť ne zcela důsledně propracovaná, je vazba zastavěné části území na krajinu. řešení krajiny se v pojetí autorů v podstatě omezuje na prvky územního systému ekologické stability. Hodnotou je návrh urbánní radiály paralelní se silnicí I/27, bohužel s nejasným napojením na jádrové město, a využití jejího křížení se spojnicí Litice–Radobyčice pro „střed“ rozvojového pásu. Lineární model rozvoje je propracován ve variantách, což výrazně posiluje flexibilitu konceptu v čase. Plocha věnovaná výrobním a logistickým funkcím je předimenzovaná.

---

2. místo – Návrh č. 6 – Roman Koucký architektonická kancelář, s.r.o.

Z autorské zprávy – Využití území je navrženo pomocí nových intenzivních „clusterů“, které se aditivně skládají k sobě a vytvářejí síť nových vztahů v krajině i společnosti. Clustery, které jsou propojeny nejnovějšími technologiemi, jsou přesto živoucími organismy uprostřed kulturní krajiny. Cluster jako soliterní flexibilní buňka nabízí kdekoli rozšířené možnosti a globální „metapotenciál“, který by měl být téměř bez omezení. Je navržena nová dominanta regionu, nikoli jen města. Dominanta v krajině, která má vztah k cestě nadregionálního významu (D5 = E50) i k místnímu horizontu. Je navržen globální bod – MÍSTO. Základní vlastností celého návrhu je otevřenost. řešení je možné shrnout do této teze: v parkově upraveném území jsou cesty, které mají různou hierarchii. Tyto cesty napojují konečný počet víceméně tématicky zaměřených clusterů. Tvary a způsob zastavění clusterů jsou pouze naznačeny, definitivní podobu přinesou konkrétní projekty. Celá kompozice je na severním okraji území doplněna individuální zástavbou, která navazuje na současnou strukturu zastavění. Charakteristika jednotlivých clusterů: Cluster log/11 - Areál skladů a případné drobné výroby napojený přímo na I/27 s výraznou reklamní fasádou (ve tvaru čárového kódu) otočenou k tomuto dálničnímu přivaděči. Cluster exp/14 - Areál výstaviště „EX Plzeň 2014“ je přímo napojen na město i dálnici a v případě potřeby má možnost dalšího růstu. Je ideálně napojen na universální Cluster 21. Cluster fit/20 - Sportovní areál uprostřed rozlehlého krajinného parku, který svojí polohou a napojením na dálnici i město splňuje i případné požadavky na dílčí sportoviště olympijských her. Cluster uni/21 - Univerzální „městská“ struktura, která může být naplněna v podstatě libovolnou funkcí v rámci navržených objektů. Případně ubytovací a konferenční části mohou dokonale spolupracovat s Clustery 14 a 20. Základním kritériem úspěšného využití území musí být co nejkratší komunikace a účelné připojení na inženýrské sítě. Důležitá je nejmenší zastavěná plocha a nulové plochy „zbytkové“. Veškeré „zelené“ aktivity proto musí být koncentrovány do širšího okolí zastavěné struktury v ucelených blocích.
Hodnocení poroty - výrazně individuální koncept, založený na přesvědčení, že dlouhodobý potenciál vnitřního města Plzně v jeho dosavadních hranicích je nevyužitý. Proto navrhují autoři důsledné ohraničení stávající urbánní struktury města. Konstatují, že rozsah řešeného území je nadměrný pro celoplošnou zástavbu, která hrozí odčerpat „energii“ města Plzně. Autoři proto navrhují doplnění vnitřních struktur města dle jeho potenciálu a v řešeném území vytvořit volnou krajinu s jednotlivými ojedinělými ostře ohraničenými celky („clustery“) vícevrstevnaté intenzivní a vysoce koncentrované zástavby. Toto pojetí považují autoři za ekologičtější a ekonomičtější. Rozmístění „clusterů“ se snaží respektovat morfologii krajiny a vhodně doplňovat stávající struktury osídlení. Jednotlivé „clustery“ jsou až na „Uni/21“ monofunkční a nekomunikují spolu. Myšlenkově silný koncept „clusterů“ je zpochybněn nejasnou představou budoucí realizace.

---

3. místo – Návrh č. 5 – Ing. arch. Michal Bartošek

Z autorské zprávy – V návrhu je charakter řešeného území chápán jako satelitní, vyžadující vnitřní svébytnou kompozici tvořenou komponenty vyplývajícími z analýz celoměstských potřeb. Jedná se zejména o bydlení, vysoké školství, vědu a výzkum, sociální služby, sport, rekreaci, volnočasové aktivity, výstavnictví, administrativu a lehkou výrobu. Aktivity umísťované do území by neměly podléhat komerčním tlakům vyplývajícím z potenciálu dálničního systému. řešení území by mělo být městem, nikoli servisním územím dálnice. Hlavní urbanistické zásady návrhu jsou následující: • intenzivní využívání zastavitelných území ve prospěch kulturní krajiny, • rozvojová křivka vytváří svébytnou kompoziční osu sjednocující nosné typologické druhy, • nosné typologické druhy vznikají jako soběstačná sídla s jasnými centrálními prostory, • univerzitní kampus prorůstá do městské struktury, • soustředění regionálních sportovních zařízení zaručuje souvislý provozní režim, • převážně komerčně využívané území vytváří hlukovou bariéru a je výkladní skříní podél příjezdu do Plzně, • základní obslužná komunikace odpovídá komplexně na požadavky provozní integrace celého souboru a umožňuje výraznou nezávislost přenosu indukované dopravy směrem k silnici I/27 bez negativních vlivů na stávající obslužnou síť. Návrh definuje jednotlivé typy zastavitelných území a popisuje jejich polohu a základní charakteristiku. Ve vztahu osídlení a krajiny přijímá návrh zásadu, že krajina svými přírodními prvky má prolínat zástavbou a trvale oddělovat jednotlivé komunity. Z hlediska dopravního řešení návrh respektuje stávající komunikační osnovu, nově je vložená obslužná komunikace, která propojuje nově navrhované soubory. Městská hromadná doprava je navržena na bázi autobusu, alternativně je možné prodloužení tramvajové tratě, buď pouze ke sledovanému souboru Jižního města nebo případně až do areálu fotbalového stadionu a sportu v jižní části území.
Hodnocení poroty – Jeden z ucelených návrhů řešeného území, vystavěný na koncepci napětí krajiny a urbanizovaných prvků, uspořádaných na vlásečnici základní komunikace v podobě menších osídlení venkovského typu blízkého již existujícím obcím Radobyčice a Litice, s centrálním jádrovým urbanizovaným celkem. Prostorové uspořádání vychází z morfologie krajiny a krajině přiznává velmi významné postavení v organizaci území. Tato koncepce je samostatným celkem bez výrazněj- ších kompozičních vazeb na město Plzeň. Přijatelné měřítko jednotlivých obytných útvarů by bylo zřejmě atraktivní pro obyvatele. Jejich uspořádání kolem centrálních prostranství náměstí (návsí) je příznivé, ale poloha těchto prostor není podporována křížením komunikačního systému. Variantní napojení řešeného území tramvajovou tratí paradoxně končí na okraji zástavby, a tudíž pro dosažení obytných částí vyžaduje přestup. Kvalita výsledku je závislá na míře naplnění navrženého konceptu.

---

Návrh č. 1 - A69 – architekti s.r.o.

Z autorské zprávy – Návrh neprezentuje cíl, ale cestu rozvoje. Nenabízí jasnou vizi cíle, nabízí strategii této cesty. Je otevřený, připravený růst. Jeho cílem je posílit autentické body (existující osídlení a infrastrukturu území). Navrhované řešení se opírá o dílčí návrhy, z nichž mezi důležité patří: • definování existujících sídel jako ohnisek rozvoje, • obnovení vazeb přerušených přivaděčem I/27, • konverze charakteru zemědělsky využívaných ploch v krajinu s charakterem rekreačním, krajinotvorným a ekologickým, • konverze zahrádkářských kolonií v regulovanou urbanistickou strukturu. Základním navrženým prostorově organizačním prvkem je rastr, který je jednotícím nástrojem návrhu. Rastr je odvozený z analýzy existujících měřítek intravilánu Plzně. Jednotlivá políčka rastru jsou definována převažující funkcí (zeleň, rezidenční bydlení, logistika) a je pro ně určena míra využití. Návrh považuje tvorbu krajiny v daném území za zásadní pro jeho další harmonický vývoj. Nosným principem řešení je propojení zeleně toků Radbuzy a Úhlavy a rozšíření stávajícího přírodního parku. Součástí tohoto principu je ekomost nad přivaděčem od dálnice, který výrazně přispívá k propustnosti území mezi oběma řekami. Řešené území je z komunikace I/27 napojené prostřednictvím dvou mimoúrovňových křižovatek. Severní napojovací bod využívá stávající křižovatku s tím, že ji doplňuje a upravuje. Jižní napojovací bod je situován do nové polohy mezi dálnici a stávající mimoúrovňovou křižovatku, ze které zůstává využito pouze mimoúrovňové křížení, rampy jsou zrušeny. Městská hromadná doprava je navržena jako síť autobusových linek v kontextu celoměstské MHD. Námětově je rovněž uvažována možnost prodloužení stávající tramvajové trati až do řešeného území.
Hodnocení poroty – Autoři zdařile a velmi výstižně identifikují urbánní a krajinné deficity území a dovozují oprávněně, že by urbanizační úsilí mělo být zaměřeno k dostavbě vnitřního území města Plzně. Z této analýzy však nedovozují konsekventně způsob řešení. Zvolený rastr je formálním estetizujícím konstruktem, vyvozeným bez věrohodného odůvodnění. Jeho orientace (sever-jih, východ-západ) je v rozporu s dosavadním vývojem osídlení a morfologií krajiny. Koncept řešení krajiny je velmi povrchní a vystačuje v podstatě s územním systémem ekologické stability, izolační zelení a obecnými odkazy na hodnotnou krajinnou zeleň. Obdobně povrchně je vyřešena doprava, která ani krajinnému ani urbanizovanému prostoru nepomáhá definovat jejich tvar.

---

Návrh č. 2 – S.P.S., architekti, s.r.o.

Z autorské zprávy – Návrh vychází z existující struktury převážné většiny sídel v okolí Plzně, která má centrický charakter, a samotné struktury města utvořeného ze svébytných historických čtvrtí. V této souvislosti hodnotí rozlohu území Jižního města jako příliš velkou pro jednu sídelní jednotku. Jsou tedy navrženy tři navzájem se doplňující celky, tvořící dohromady vyšší celek Plzně – Jižního města. Tyto celky kooperují jednak mezi sebou, ale každý z těchto celků kooperuje také s ostatními částmi Plzně, a to sobě vlastním způsobem. Jedná se o tyto tři celky: Litice – návrh respektuje oddělení území Litic od ostatního území již vybudovaným přivaděčem; další rozvoj na plochách v okolí Litic jako rozvoj samotných Litic; Severovýchodní celek – tento celek ležící východně od komunikace I/27 je navržen jako rozsáhlý, převážně obytný útvar, jehož rozvojová a kompoziční osa míří jihovýchodním směrem přibližně do středu celé východní části území. Jihovýchodní celek – tento celek ležící rovněž na východ od komunikace I/27 je navržen převážně pro komerční využití; jeho rozvojová osa vede paralelně s rozvojovou osou útvaru obytného. Kromě rozvojových os jednotlivých částí dochází v pomyslné (kompoziční) ose sever–jih ke střetávání funkcí obytných a komerčních a zde je vlastní centrum nového vyššího celku. Návrh tak řeší problém slučitelnosti typologicky velmi rozdílných objektů, obytných a komerčních, a to od úplného oddělení na severu a jihu území až po jejich střetávání v tomto centru. Druhou kompoziční osu celku Plzeň – Jižní město tvoří osa východ–západ spojující historická sídla Litice a Radobyčice. Mohli bychom ji nazvat také zelenou osou města. Návrh využívá striktně existující napojení na komunikaci I/27. Pro zlepšení přístupnosti území z dálnice je navržen nový jednosměrný sjezd z trasy I/27, který zajišťuje krátkou vazbu do těžiště komerční zóny v jižní části území.
Hodnocení poroty – Autoři návrhu celkem přesně a výstižně charakterizují stav území, jak z hlediska urbánního tak krajinného, a nedoporučují zástavbu území. Konkrétní návrh řešení však tyto výchozí premisy nerespektuje, vytváří rozsáhlou plošnou zástavbu, kterou popisuje velmi tradičním způsobem, zejména základním funkčním vymezením ploch, tradičním pojetím dopravy a technické infrastruktury a krajiny. Nesprávný základní urbánní koncept kompozičních os sever-jih autoři sami nerespektují, konkrétní návrh neodpovídá charakteru a členění území, jeho morfologii a dosavadnímu vývoji souvisejícího osídlení. Tento handicap neřeší ani ideový návrh etap a variant. řešení dopravy i krajiny je schematické, pojem krajiny je v zásadě ztotožněn s územním systémem ekologické stability.

---

Návrh č. 3 – Masák a partner

Z autorské zprávy – předkládaný návrh je více než urbanistickou studií návrhem managementu území. Více než regulací je nástinem možností postupu. Více než akceptováním běžného chápání zavedených hodnot je přehodnocením základních vztahů v území. Charakteristické pro tento návrh je důrazné členění na dvě časové etapy, pro nejbližší časový úsek a vzdálenější budoucnost. První, časově bližší etapa, musí řešit pouze dnes vznikající tlaky, a to regulací shrnutou do těchto bodů:
• řešení tlaku na obchodní využití okolí dálnice, které je šancí a o které Plzeň nechce přijít, • řešení zcelistvování stávajících sídel v území (Radobyčice, Litice), jejichž hrany jsou nejednoznačné a nečisté, • řešení problematického území „kamenící“ zahrádkářské kolonie za severní hranicí území, • vybudování územní rezervy pro území samo i jeho významné vazby. Druhá etapa vychází z toho, že dnes nejsou jasně známy potřeby a dynamičnost vývoje v území. Cílem návrhu je ukázat možné nástroje managementu území, které musí být hluboce rozpracovány. Nástroje jsou vždy trojího druhu: regulativy, pobídky a vymezení veřejně prospěšných staveb. Za předpokladu, že dojde k realizaci obou výše uvedených základních etap, návrh řeší území následujícím způsobem: I. etapa – v prostoru mezi dálnicí a silnicí spojující Litice a Radobyčice je umístěna zóna určená především pro logistiku, případně komerci. Litice a Radobyčice jsou přirozeně dobudovány, dochází k logickému ucelení hranic obou sídel. Regulace výstavby v chatové oblasti Výsluní na severním okraji území je řešena pomocí speciální stavební uzávěry. II. etapa – severně od komunikace spojující Litice a Rado- byčice je vymezen pás území, ležící mezi stávající komunikací I/27 a nově navrženou tramvajovou tratí. Tento prostor je vhodný pro umístění komerce, technoparku, výstaviště, kongresového centra, akvaparku apod. Východně od severojižní větve tramvaje se nachází území vymezené pro školství, sport a volný čas. Podél zrekonstruované a částečně přeložené komunikace z Litic do Radobyčic je lokalizována nová, převážně obytná výstavba. Z hlediska dopravního řešení je výrazným novým prvkem rozšíření křižovatky komunikace I/27 s dálnicí D5 o sjezd do komerční zóny. Při řešení městské hromadné dopravy je hlavní ideou návrhu postupné vytvoření okružní tramvajové trasy, ze které by bylo napojeno i řešené území Jižního města.
Hodnocení poroty – Autoři tohoto návrhu patří k nejdůslednějším zastáncům názoru na nevhodnost zástavby řešeného území. Byť navrhují určitý způsob uspořádání území ve variantách a etapách, neustále zdůrazňují, že potenciál města (velmi rozsáhlý a nevyužitý) je novou výstavbou ohrožen. Pro případnou zástavbu navrhují spíše pravidla pro rozhodování, postup spíše jednotlivými dílčími kroky v určitém (předem definovaném) rámci, přičemž každé jednotlivé rozhodnutí musí být „rektifikováno“, mělo by založit a upevnit struktury s tím, že by tato „rektifikace“ měla bránit samovolnému neorganickému vývoji bez řádu. V celkovém řešení v pokročilých fázích vývoje zástavby sami zcela svá původní východiska nerespektují, zejména je to patrno z návrhu rozvoje Radobyčic a poněkud komplikovaného utváření krajiny. Návrh uvažuje pro prostor Výsluní speciální stavební uzávěru, což by mělo umožnit jeho výhledovou transformaci. Významným prvkem návrhu je zapojení řešeného prostoru do systému tramvajových tratí, rozvojový potenciál této infrastrukturální investice ale není dostatečně využit pro rozvoj obytné zástavby.

---

Návrh č. 4 – Architektonická kancelář Burian-Křivinka

Z autorské zprávy – Návrh vychází z předpokladu, že Jižní město je příležitostí pro vyřešení a situování aktivit, které mají velkou prostorovou a dopravní náročnost a jejich lokalizace v jiných částech města je velmi obtížná a problematická. Celé území Jižního města dělí na severní a jižní část silnice spojující Litice a Radobyčice. Severní část je i díky svojí poloze vhodná spíše pro městské funkce, jižní v blízkosti dálnice spíše pro logistické a výrobní areály. Jádrem řešeného území se stává nová městská třída, bulvár procházející v severojižním směru řešeným územím, přivádějící do území městskou hromadnou dopravu a propojující základní dopravní uzly v území. Nová výstavba půdorysně respektuje základní blokové schéma, její prostorové vyjádření však není nutně sevřenou blokovou strukturou. Funkční využití severní části území je smíšené, s převahou především administrativních a administrativně výzkumných provozů, rezidenčního bydlení, příležitostného ubytování. Hlavní společenský prostor této nové části je centrální park, který tvoří nástupní prostor do celoměstských sportovních a společenských aktivit. Celý areál má dostatečné rezervní zelené plochy, které postupně přecházejí v rekreační lesopark, oddělující tuto aktivní městskou část od rezidenčního rodinného bydlení. Jižní část řešeného území je věnována převážně výrobním a logistickým funkcím. Tyto aktivity odděluje od ostatních funkčních ploch pás ochranné zeleně nebo plochy smíšených funkcí. Dopravně je celé území směřováno ke kapacitnímu přivaděči I/27. Přetěžování stávající komunikace z Radobyčic do Doudlevec zabrání okružní třída, která většinu obsluhy rezidenční zástavby převádí k přivaděči. Stávající silnice mezi Liticemi a Radobyčicemi má nové trasování. Městská hromadná doprava je navržena ve dvou úrovních – přímo do centra řešeného území je zavedena tramvaj prodloužením z Klatovské třídy, ostatní části území budou obslouženy autobusovými linkami.
Hodnocení poroty – Obdobně jako ostatní soutěžící konstatuje i tento tým ve svém návrhu, že zástavba tohoto území je neúčelná. Doporučuje území nezastavovat a soustředit úsilí na dostavbu vnitřních území města Plzně. Protože však soutěž požaduje odpověď na způsob využití tohoto území a z důvodu jeho mimořádně dobré dopravní dostupnosti, navrhují autoři relativně ucelený koncept s víceméně uzavřenou strukturou zástavby (poněkud připomínající koncept Zlína). Centrální park, jakožto základní lineárně orientovaný prostor („Ringstrasse“?!), který navozuje dojem ucelené městské struktury, však nenavazuje zcela organicky ani na město Plzeň, ani na sousední osídlení Radobyčic a Litic. Řešení krajiny je schematické bez výraznějšího vztahu k morfologii i dosavadnímu uspořádání.