Cena Petra Parléře 2013 - 1. místo

Zdroj
Kamil Mrva Architects
Vložil
Tisková zpráva
10.05.2013 14:15
1. cena - Cena Petra Parléře (110 000 Kč)
Téma: Sokolov – Revitalizace náměstí Budovatelů a ulice 5. května
Autoři: Ing.arch. Martin Rosa, Ing.arch. Kamil Mrva
Náměstí Budovatelů je významným veřejným prostorem města Sokolov. Na rozdíl od Starého náměstí, které je vymezeno několika málo historickými budovami, jež přežily rozsáhlé asanace v období po druhé světové válce, vzniklo náměstí Budovatelů v padesátých a šedesátých letech minulého století. Jeho dominantou se stal Hornický dům, v těchto místech již od dvacátých let stojící vznešená budova postavená dle návrhu architekta Rudolfa Welse. Budovatelské nadšení před ním dalo vzniknout prostoru, který byl koncipován pro masové manifestace na podporu socialismu a nese všechny negativní znaky podobně zamýšlených ploch – především obrovskou rozlohu a nelidské měřítko, jehož snahou bylo potlačit v člověku jeho identitu coby individuálního jedince. Snaha o alespoň částečnou humanizaci tohoto prostoru v následujících desetiletích do něj vnesla jen další problémy – náhradou původních travnatých ploch po stranách náměstí za rabata s přerostlou zelení, sestávající ve velké míře z pro městské prostředí nevhodných jehličnanů, došlo jen k dalším komunikačním a pohledovým bariérám. Atmosféře prostoru neprospěly ani drobné zásahy z poslední doby: instalace světelné informační tabule, druhé informační tabule se zvonkohrou do bezprostřední blízkosti Hornického domu či unifikovaný objekt veřejných toalet. Náměstí Budovatelů dnes možná ožívá ve výjimečných chvílích při konání společenských a kulturních akcí, nicméně coby místo pro všednodenní život zdaleka nefunguje.
Přitom je zde cítit obrovský potenciál k tomu, aby vše bylo jinak. Ať již na samotném náměstí, nebo v jeho bezprostředním okolí, se nachází řada důležitých veřejných budov. Kromě již zmíněného Hornického domu, jenž dnes plní kulturní roli, je zde úřad práce, obchodní centrum Ural, městský úřad, budova soudu či několik škol. Nedaleko jsou rovněž sportoviště nebo Husovy sady se sokolovským zámkem. Každodenně těmito místy prochází obrovské množství lidí, kteří zde však mají pramálo motivace k tomu, co tvoří základ plnohodnotného městského života – setkávání se, k náhodným kontaktům, zastavení se, pozorování, odpočinku či jiným formám aktivit a relaxace.
Proto bylo naším hlavním cílem navrhnout takové řešení, které by do prostoru vneslo člověku příjemné měřítko a atmosféru odlišnou od té stávající. Naše úvahy lze shrnout do několika stručných principů:
Naše řešení stavíme na stávajícím rastru, který prostupuje celým prostorem náměstí a navazující ulice 5. května. Jiným materiálovým řešením, kombinujícím několik příbuzných odstínů šedých dlaždic, však potlačujeme jeho přílišný kontrast. Rastr by měl být v prostoru zřejmý spíše podvědomě než zcela literárně.
Po stranách náměstí, kde se nachází domy s komerčním parterem, rozšiřujeme chodníky tak, aby byly příjemné pro chůzi i zastavení se. U schodiště před Hornickým domem obdobně rozšiřujeme mezipodestu, díky čemuž vznikne trvalá plocha, kterou bude možno využívat při řadě kulturních a společenských událostí jako přirozené pódium.
Decentně odlišujeme prostor samotného náměstí od ulice 5. května pomocí několika odstínů dlažby, aniž bychom však narušovali prostorovou jednotu celku. Toto řešení zároveň poukazuje na historickou podobu těchto míst z doby několika desetiletí mezi vybudováním Hornického domu a vznikem náměstí, kdy zde byla ulice Langsstrasse (dnešní 5. května) a drobné zahrádky v prostoru dnešního náměstí.
Důležitým krokem je nové řešení dopravy. Domníváme se, že je třeba vyloučit dopravu či dokonce parkování z prostoru bezprostředně před Hornickým domem. Zároveň však nehodláme dopravu či parkování vyloučit zcela z celého prostoru náměstí. Proto navrhujeme dvě jednosměrné komunikace po jeho stranách, navazující na ulici Odboje a východní část ulice 5. května. Kvůli otevření výjezdu z ulice 5. května do ulice Jednoty bude třeba posunout stávající autobusovou zastávku (pravděpodobně před vchod do úřadu práce). Nemyslíme si, že by bylo nutné další zvyšování počtu parkovacích míst nad navržených cca 80 stání, neboť v příjemně dostupné pěší vzdálenosti (300–500 m) vidíme několik potenciálně vhodných parkovišť (ulice Pionýru, cíp zbytkové zeleně mezi ulicí Nábřežní a kruhovým objezdem atd.).
Místo nynějších problematických rabat s přerostlou zelení navrhujeme celkové vyčištění prostoru a výsadbu stromů, které nebudou bránit v prostupnosti náměstí a zároveň budou hrát kompoziční roli, opticky a pocitově zmenší prostor náměstí a umožní vzniknout intimnějšímu prostoru s mlatovým povrchem v jeho jihovýchodní části. Listnaté stromy navíc podpoří podvědomé vnímání plynutí času v celém prostoru, neboť vyjádří střídání ročních období či vnímání fenoménů počasí lépe než stávající jehličnany.
Do jihozápadního prostoru náměstí navrhujeme umístit nový víceúčelový objekt, jehož součástí by byla kavárna či cukrárna v přízemí, kterou by bylo možno otevřít a tak přímo propojit s okolním veřejným prostorem. Tento objekt vytvoří menší protipól Hornického domu, s nímž však bude v souladu svou vnitřní náplní – oba domy by měly plnit kulturní roli, byť mírně odlišného charakteru.
Dalších několik drobných objektů – umělecké dílo, vodní prvek, osvětlovací tělesa atd. – navrhujeme a umisťujeme v souladu s celkovým řešením.
Tyto principy jsou detailně ilustrovány v grafické části našeho návrhu.
Domníváme se, že naše řešení by bylo zásadním přínosem ve fungování nejen samotného prostoru náměstí Budovatelů a ulice 5. května, ale i blízkého či širokého okolí. A jako takové by bezesporu naplnilo všechny požadavky zadavatele.
Vzniklo by tak místo pro plnohodnotný sváteční a především i každodenní život ve městě.
0 komentářů
přidat komentář

Související články