Schulz

Josef Schulz

*11. 4. 1840 - Praha, Česká republika
15. 7. 1917 - Praha, Česká republika
Hlavní obrázek
Biografie
Studium architektury na pražské polytechnice a v letech 1861-65 na Akademii výtvarných umění ve Vídni. V letech 1865-68 asistentem Josefa Zítka na české polytechnice v Praze, poté podniká velkou studijní cestu po Itálii v l. 1868-70. Od roku 1870 má samostatný projektový ateliér v Praze. Současně od roku 1874 učí na zlatnické škole. Od roku 1878 je profesorem architektury na české technice v Praze. Je aktivním členem Spolku architektů a inženýrů. Po dokončení Rudolfina je vyznamenán řádem Františka Josefa, jmenován dvorním radou a členem České akademie věd. V roce 1911 odchází do důchodu a angažuje se jako člen kuratoria Uměleckoprůmyslového muzea. Umírá 15. 7. 1917 v Praze, pohřben na vyšehradském hřbitově [15G].
Josef Schulz patřil k nejznámějším architektům české novorenesance. Byl bezprostředním spolupracovníkem a pokračovatelem J. Zítka při stavbě Rudolfina a dokončení Národního divadla po požáru. Své stěžejní dílo - Národní muzeum - postavil podle vzoru vídeňských muzeí a pařížského Louvru jako skutečně reprezentační (i když nepříliš funkční) národní monument. Své dílo završil stavbou Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Byl všestranným architektem a designérem, i když vedle Zítkova génia poněkud schematickým a méně původním. Jeho hlavní stavby, na nichž spolupracovali i slavní sochaři a malíři tzv. generace Národního divadla, jsou však zejména v interiérech chloubou české architektury. Jako vynikající pedagog ovlivnil tvorbu celé generace svých žáků.
Ing.arch. Kamil Dvořák, DrSc.
Hlavní díla
•    náhrobek Jindřicha Fügnera na Olšanských hřbitovech (1866),
    •    nájemné bytové domy č. 6 a 8 v Náplavní ul. v Praze (1868, 1880),
    •    rekonstrukce sgrafitových fasád Schwarzenberského paláce, čp. 185 na Hradčanském nám. v Praze (1871),
    •    bytový dům ve Zlatnické ul. v Praze (1873),
    •    býv. radnice v Praze-Smíchově, Štefánikova třída, přestavěná ze soukromého domu (1874),
    •    nájemné bytové domy na Janáčkově nábřeží v Praze: nárožní čp. 126 s portálovými karyatidami od J. V. Myslbeka a dům sousední (po 1874),
    •    dům Společenstva kameníků a zedníků na Kozím nám., čp. 915 v Praze (1875-79, s A. Wiehlem),
    •    restaurování gotického kostela sv. Štěpána v Kouřimi (1876- 77),
    •    spolupráce na návrhu Rudolfina v Praze (1876-84, hlavní autor J. Zítek, sochy Šimek, Schnirch aj.),
    •    dům Na košíku čp. 801, v ul. Ve Smečkách, roh Václavského nám. v Praze (1880),
    •    restaurování průčelí zámku v Horšovském Týně (kolem 1880),
    •    dostavba Národního divadla v Praze po požáru, úprava hlediště a interiérů, rozšíření divadla o tzv. Prozatímní divadlo a Polákův dům (1881-83),
    •    Národní muzeum na Václavském nám. v Praze (1884 získal 1. cenu v soutěži, realizace 1885-91, výzdoba Ženíšek, Brožík, Hynais, Myslbek, Schnirch, Sucharda, Šaloun, Štursa, Popp, Wagner, Maudr aj.),
    •    nájemné bytové domy tzv. Jechenthalovy čp. 542 a 541 na krátkém Malostranském nábř. v Praze (1887-88),
    •    terasovitá zahrada Gröbeovy vily, Havlíčkovy sady čp. 58 v Praze-Vinohradech (1887-88, sochař B. Schnirch),
    •    úprava pozdně renesančního zámku ve Vrchlabí (1890),
    •    novogotická hrobka hrabat Buquoyů na hřbitově v Nových Hradech v jižních Čechách (1890-92, mozaika M. Švabinský),
    •    úprava kostela v Uherském Hradišti,
    •    novorenesanční honosná přestavba valdštejnského zámku Stránov u Mladé Boleslavi (1890-94),
    •    úpravy Buquoyského paláce čp. 486, dnes francouzské velvyslanectví na Velkopřevorském nám. na Malé Straně v Praze (1896),
    •    Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze (1897-1901, sochy Popp, Schnirch aj.),
    •    novogotický kostel P. Marie v Maršově v Krkonoších (1899),
    •    úpravy interiérů v Praze: Valdštejnský palác, Lannův palác aj.
Řada odborných článků do českých i německých časopisů.