Salmové nevzdávají boj o majetek a čekají na další rozhodnutí ÚS

Brno – Salmové trvají na tom, že poslední držitel rodového majetku na Blanensku Hugo Salm za protektorátu strádal a že podpořil odboj proti nacistům. Nyní rodina čeká na rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) o další z řady stížností. Chce dosáhnout obnovy řízení a uznání toho, že Salm si po válce uchoval československé občanství, což je klíč k restitučnímu nároku. Vyjádření Marie Salm-Reifferscheidt-Raitzové, dcery Huga Salma, dnes ČTK poskytl mediální zástupce Josef Koukolíček.

Salm v roce 1946 získal od Okresního národního výboru v Boskovicích prozatímní osvědčení o státním občanství. Definitivně občanství vyřešeno nebylo, protože Salm zemřel. Ministerstvo vnitra v roce 2002 a poté znovu v roce 2006 osvědčení zpětně odebralo. Restituce se tak zastavily. Jde o 6000 hektarů pozemků, lesů a zámek v Rájci nad Svitavou.

Podle Salmovy dcery ministerstvo nemělo důvod pokračovat v řízení započatém po druhé světové válce. "Mělo ho místo toho zastavit, a umožnit tak pokračování restituce. Místo toho jsme nadále svědky zpochybňování protinacistických činů knížete Huga Salma během druhé světové války ze strany státních úředníků," uvedla Salmová.

Národní výbor se podle rodiny opíral o dvě kritéria - Hugo Salm proti nacistům bojoval a trpěl pod nacistickým terorem. "Ministerstvo vnitra se ale po více než šesti dekádách usmyslelo jinak. I přes to, že na lůžko upoutaný a vážně nemocný Hugo Salm za protektorátu ukrýval na svém zámku v Rájci nad Svitavou partyzána, nepovažuje vnitro tento hrdinský čin za 'boj' v pravém slova smyslu," uvedla dcera.

Podle Salmové se ministerstvo iracionálně vypořádalo i s podmínkou strádání pod nadvládou okupačních sil. "Nacistická nucená správa nad majetkem rodu Salmů podle něj též nedosahuje intenzity 'trpění'. Navzdory tomu, že se nad panstvím neustále vznášela hrozba konfiskace ve prospěch vůdce SS Heinricha Himmlera," uvedla dcera.

Stížnost, kterou ÚS obdržel loni, míří proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Ten ve shodě s Městským soudem v Praze nepovolil obnovu řízení. Oba správní soudy se v řízení o obnově podrobně zabývaly dokumenty a dalšími důkazy, jejichž prostřednictvím chtěli potomci dokládat Salmovy postoje a osudy za války. Podle starších rozhodnutí se neprokázalo, že by se Salm aktivně účastnil boje za osvobození nebo že by trpěl pod nacistickým terorem. Ke změně náhledu nepřispěly ani nové dokumenty.

V roce 1939 se Salm přihlásil v dotazníku k německé národní příslušnosti. Jeho potomci tvrdí, že jednal pod tlakem okolností spojených s okupací, nikoliv o svobodné vůli. Proto podle potomků nikdy nepozbyl československé občanství. Někteří historici naopak poukazují na Salmovy kontakty s nacisty.

Soudní spory Salmů řešil v minulosti ÚS opakovaně. V roce 2005 vyhověl stížnosti potomků ve sporu o občanství. Šlo však jen o dílčí úspěch. Vnitro i poté prozatímní občanství znovu odebralo. Podle Salmové "nemůže v právním státě být, že rozhodnutí Ústavního soudu nejsou respektována".