První památky z ČR byly na seznam UNESCO zapsány před 30 lety

Publisher
ČTK
11.12.2022 20:15
Czech Republic

Prague

Praha - Česko má v současnosti na prestižním seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO 16 památek a na a seznamu nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO osm zápisů. Od zápisu prvních z nich, historických center Prahy, Českého Krumlova a Telče, uplyne 13. prosince 30 let.


Přehled českých zápisů na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO:

1) Historické jádro Českého Krumlova (zapsáno 1992) - město pocházející z 13. století nese gotické, renesanční i barokní prvky, je příkladem středověkého sídla, jehož architektonické dědictví zůstalo netknuté téměř pět století.

2) Historické jádro Prahy (1992) - světově unikátní soubor městských staveb, kde se prolínají architektonické slohy od románského přes gotiku, renesanci, baroko až po kubismus nebo funkcionalismus. V roce 2010 byl zápis rozšířen o středočeský Průhonický park, unikátní přírodně-krajinářské dílo.

3) Historické jádro Telče (1992) - ceněné je především zachovalé renesanční náměstí s podloubím a pozdně gotický zámek.

4) Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou (1994) - vrcholné dílo stavitele Jana Blažeje Santiniho z 18. století, v němž se prolíná baroko s gotikou.

5) Historické jádro Kutné Hory s chrámem svaté Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci (1995) - výjimečná středověká urbanistická struktura s množstvím dochovaných soukromých domů. Sedlecká katedrála je jedním z prvních příkladů obnovy starší poničené gotické stavby ve stylu barokní gotiky.

6) Lednicko-valtický areál (1996) - v areálu o rozloze 283 km2 se snoubí barokní architektura s lednickým a valtickým gotickým zámkem a krajinné úpravy vycházející z anglických parků.

7) Jihočeská ves Holašovice (1998) - komplex 23 památkově chráněných usedlostí s celkem 120 budovami, typické jsou štíty se štukovým dekorem ve stylu takzvaného jihočeského (selského nebo lidového) baroka. Příklad mimořádně zachované tradiční vesnice.

8) Komplex Arcibiskupského zámku a Květné a Podzámecké zahrady v Kroměříži (1998) - areál zámku a jeho zahrad je výjimečně uchovanou ukázkou barokního zámeckého sídla.

9) Renesanční zámecký areál v Litomyšli (1999) - zámek italského stylu ze 16. století, který byl o dvě století později doplněn pozdně barokními prvky, je unikátním příkladem šlechtického sídla.

10) Barokní čestný sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci (2000) - 35 metrů vysoký morový sloup z let 1716 až 1754 tvoří největší seskupení barokních soch v jedné skulptuře ve střední Evropě.

11) Brněnská funkcionalistická vila Tugendhat (2001) - vila bývá označována za stavbu, která určila nová měřítka moderního bydlení a která patří k základním dílům světové moderní architektury. Vilu vyprojektoval v roce 1928 významný německý architekt Ludwig Mies van der Rohe pro brněnského továrníka Fritze Tugendhata.

12) Židovská čtvrť a areál benediktinského kláštera s bazilikou svatého Prokopa v Třebíči (2003) - židovská čtvrť je jednou z urbanisticky nejzachovalejších v Evropě, přežily dvě synagogy, 123 budov a židovský hřbitov. Bazilika byla postavena kolem poloviny 13. století v přechodném románsko-gotickém slohu a patří ke skvostům středověkého stavitelství

13) Hornická kulturní krajina Erzgebirge/Krušnohoří (2019; s německým Saskem) - Krušnohorský region podává jedinečné svědectví o vlivu české a saské těžby rud pro rozvoj důlních a dalších souvisejících technologií. Od renesance až do 20. století byly Krušné hory centrem, odkud se šířily hornické inovace do celého světa.

14) Kladrubský hřebčín (2019) - Nejstarší velký hřebčín na světě, založený v druhé polovině 16. století. V roce 1918 převzal hřebčín stát, jeho novým účelem se stala produkce plemenných hřebců. V ČR jsou koně často k vidění při různých slavnostech, využívá je jízdní policie, vynikají i v závodech spřežení a klasické drezuře.

15) Západočeská lázeňská města (2021; společná nominace Belgie, ČR, Francie, Itálie, Německa, Rakouska a Velké Británie) - UNESCO zapsalo 11 lázeňských měst Evropy, mezi nimi Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně, kvůli výjimečné architektuře a fenoménu lázeňských pobytů včetně procedur a balneologických postupů. Kromě západočeského lázeňského trojúhelníku bylo zapsáno dalších osm lázeňských měst - Baden-Baden, Bad Ems a Bad Kissingen v Německu, Spa v Belgii, Vichy ve Francii, Montecatini Terme v Itálii, Baden u Vídně v Rakousku a City of Bath ve Velké Británii.

16) Jizerskohorské bučiny (2021; rozšíření dosavadního zápisu starých bukových lesů a pralesů původně z 12 evropských zemí od Pyrenejí po Černé moře; kromě lesů v Jizerských horách bylo přidáno dalších osm lokalit bezpodmínečně a dalších šest s podmínkami) - Jizerskohorské bučiny zabírají plochu zhruba 27 kilometrů čtverečních na severním úbočí Jizerských hor od Oldřichova v Hájích po Lázně Libverda. Území je pozoruhodné smíšenými a bukovými lesy na strmých svazích s unikátní geomorfologií.

České zápisy na seznamu nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO (zvyky, tradice nebo kulturní události):

1) Verbuňk (zapsán 2005) - Tradiční slovácký tanec, jehož počátky spadají do 18. století a jsou spojeny s odvodem branců do armády (odtud název).

2) Masopustní průvody s maskami na Hlinecku (2010) - Spolehlivé doklady o podobě zvyku na Hlinecku pocházejí z první poloviny 19. století, podoba masek předávaných z otce na syna je ale podle etnografů nejspíše starší. Kořeny slavností, které měly zajistit dobrou úrodu, plodnost a také vítaly blížící se jaro, pak sahají ještě do předkřesťanských dob.

3) Sokolnictví (2010; kromě ČR se týká deseti dalších zemí) - Tradiční způsob lovu za pomoci vycvičených dravých ptáků, který se podařilo v posledním půlstoletí opět vzkřísit. Sokolnictví se zrodilo ve druhém tisíciletí před naším letopočtem na Blízkém východě, odkud se rozšířilo na východ i západ. Na území dnešní ČR jej přinesli v první polovině pátého století Hunové, lov pomocí ptáků pak zažíval rozmach zejména od 14. do 16. století.

4) Jízda králů (2011) - patří k nejznámějším folklorním zvykům v ČR, její tradici v současnosti udržují v pěti obcích či městech na Uherskohradišťsku a Hodonínsku; každoročně se koná pouze ve Vlčnově. Psané záznamy se datují až do roku 1808, obyčej je ale podle všeho ještě starší.

5) České loutkářství (2016; společně se Slovenskem) - loutkové divadlo je fenomén, jehož tradice sahá do druhé poloviny 18. století, loutkářství se výrazně rozšířilo za národního obrození. ČR má nejstarší loutkářskou katedru na vysoké škole založenou v roce 1952. Loutkářskou tradici pomáhá udržet i řada festivalů.

6) Modrotisk (2018; společná nominace Rakouska, Německa, Maďarska, Slovenska a ČR) - unikátní metoda takzvaného negativního tisknutí má na území dnešní České republiky dlouhou tradici. V 19. století byla modrotiskařská dílna téměř v každém malém městečku, v současnosti jsou v ČR v provozu dílny v Olešnici a ve Strážnici.

7) Výroba vánočních ozdob z foukaných skleněných perel (2020) - Vánoční ozdoby z dutých skleněných perliček vyrábějí v Poniklé na Semilsku přes 100 let. Firma Rautis je dnes jediným výrobcem na světě. Nominace tradiční krkonošské výroby vánočních ozdob uspěla napodruhé, v roce 2018 ji výbor nepřijal. Výrobce skleněných ozdob funguje na stejném místě od roku 1902.

8) Vorařství (2022; společná nominace ČR, Lotyšska, Německa, Rakouska, Španělska a Polska) - Představuje tradiční znalosti a dovednosti spojené se stavbou vorů a jejich plavením po řekách. I když voroplavba jako komerční doprava v souvislosti se stavbou přehrad zanikla, tradice spojené s ní jsou stále živé a předávané mladším generacím. Jde nejenom o řemeslné postupy při stavbě voru, ale i o znalosti spojené s jeho navigací a o specifickou kulturu s touto tradicí spojenou, osobité zvyky a vorařskou slovesnost otisknutou do plaveckých písní a plaveckého slangu. Vorařství mělo v Čechách dlouholetou tradici, první zmínky o voroplavbě na Vltavě se datují do 11. století.
0 comments
add comment

Related articles