Poslední ztracené křeslo T.G.M. v exkluzivní aukci Sýpky

Plečnik, Loos a nábytek z Pražského hradu jdou do dražby.

Source
Barbora Řiháková, Galerie Sýpka
Publisher
Tisková zpráva
10.02.2016 20:55
Josip Plečnik
Adolf Loos

Poslední ztracené křeslo z pracovny prezidenta Masaryka půjde do dražby spolu s nábytkem od Adolfa Loose. Dlouho hledaný exemplář křesla navrženého architektem Josipem Plečnikem a skříň z bílé ložnice Liny Loos bude dražit Aukční Dům Sýpka 28. 2. 2016 ve 13:30 hod.
Dlouhá léta pohřešovaný, třetí exemplář křesla prezidenta Masaryka, konečně spatří světlo světa. Křeslo navrhl pro prezidenta Tomáše Garriguea Masaryka ve dvacátých letech 20. století slovinský architekt Josip Plečnik (1872-1957), který byl povolán k rekonstrukci Pražského hradu.
Že se jedná o ztracené křeslo, potvrdil i historik architektury Ing. arch. Zdeněk Lukeš, který sleduje Plečnikovu práci napříč mnoha publikacemi: „Jde skutečně o dílo Jožeho Plečnika, tzv. presidentské křeslo z pracovny T. G. Masaryka, které bylo konkrétně navrženo k jeho pracovnímu stolu v jeho bytě.“J. Plečnik zde pracoval v letech 1921-1934 a nese typické znaky Plečnikovy tvorby s klasicizujícími prvky.“
V inventární knize mobiliáře Pražského hradu z r. 1928 byly evidovány tři křesla navržená Josipem Plečnikem. Když byl však v r. 1979 nábytek z hradu rozprodán, dvě křesla odkoupily Klenoty Praha za cenu 80 korun. Zbývající křeslo bylo v 90. letech prohlášeno kulturní památkou. Dohledání značení křesla v Archivu Pražského hradu rovněž potvrdilo, že křeslo bylo původně součástí inventáře Pražského hradu.Z pracovny Pražského hradu se v únorové aukci objeví ještě jeden kousek, a to výjimečně krásný intarzovaný psací stůl, s jemnými geometrickými a kolorovanými motivy ovoce. Stůl subtilní konstrukce pocházející z 19. století byl veden ve Správě domácnosti Hradu a dále v Lánech. V r. 1964 byl smluvně předán Národnímu shromáždění.
Mimořádnou nabídku aukce tvoří i Šatní skříň pro Linu Loos navržená proslulým Adolfem Loosem (1870–1933). Pravost skříně se zajímavou historií potvrdila Mgr. Maria Szadkowská, kurátorka Müllerovy vily, která popisuje historii šatní skříně následovně: „Po rozvodu s Adolfem Loosem byl pravděpodobně jejím posledním požadavkem návrh a realizace vybavení jejího nového obydlí. Zřejmě na přání Liny Loos aranžuje místnost určenou pro ložnici v podobném duchu, jako v jejich společném bytě. Zde se architekt snažil o vytvoření smyslně působícího prostředí, navržené v souladu s Loosovým principem čistoty a jednoduchosti tvaru.“
Párová křesla, rovněž podle návrhu Adolfa Loose, z mořeného dřeva s matovanou úpravou a rotangovým výpletem architekt Loos používal ve svých interiérech v letech 1927–1930, (např. v interiéru obývacího pokoje Müllerovy vily v Praze (1929–1930) a také v interiéru rodinného domu Jana Brummela v Plzni (1928 – 1929).
0 comments
add comment