Obnova dialogu historických objektů a krajiny

Město Cheb hostilo ve dnech 21. – 23. září účastníky mezinárodního odborného sympozia Architektonické dědictví krajiny, pořádaného pod záštitou místopředsedy Senátu Petra Pitharta v reprezentativních prostorách chebského Západočeského divadla. Třídenní sympozium bylo zaměřeno zejména na problematiku obnovy dialogu historických objektů a krajiny. První dva dny byly věnovány odborným přednáškám, třetí den se uskutečnila návštěva české i německé části Krajinné výstavy bez hranic Cheb – Marktredwitz.


Vystoupení účastníků byla rozčleněna do čtyř bloků. V prvním z nich, nazvaném Ochrana historické zeleně a kulturní krajiny z pohledu památkové péče, vystoupili s podnětnými příspěvky mimo jiné zástupci Národního památkového ústavu. Ing. arch. Věra Kučová hovořila o možnostech ochrany kulturní krajiny v České republice, o současné právní úpravě na úseku památkové péče, ochrany přírody, stavebního zákona a územního plánování. Ing. arch. Miloš Solař se pak zabýval památkovou hodnotou kulturní krajiny.
Další část přednášek na téma Problematické dědictví proměny sudetské krajiny uvedl Prof. Ing. arch. Miroslav Baše příspěvkem Proměny kulturní krajiny v Sudetech po roce 1945 – obecně evropské a specificky sudetské příčiny tohoto procesu. O německých zkušenostech s ohrožením kulturní krajiny hovořil Hans Herrmann Wöbse, který se zamýšlel nad tím, jaké jsou důvody tuto krajinu zachraňovat a jakým způsobem byla či je historická kulturní krajina zachraňována v Německu. První den sympozia zakončilo večerní společenské setkání účastníků konference v prostorách Krajského muzea Cheb, které bylo stejně jako Západočeské divadlo spolupořadatelem této mezinárodní akce.
Druhý den zahájil blok s názvem Drobná architektura západočeského regionu v krajině, v němž zazněl příspěvek PhDr. Jaromíra Boháče ze Státního okresního archivu Cheb Podivné Chebsko a vystoupení zástupců Atelieru 69 Revitalizace Poohří – způsob a vize obnovy prostředí a Park Egrensis – znovunalezení atraktivity krajiny. Také v posledním souboru přenášek na téma Možnosti pro obnovu urbánní krajiny a osvětu veřejnosti do budoucna bylo možné vyslechnout zajímavé příspěvky. O implementaci Evropské úmluvy o krajině v ČR například hovořila Ing. Martina Pásková z Ministerstva životního prostředí ČR, Proměny zahrad Pražského hradu po roce 1918 zase přiblížil Ing. arch. Zdeněk Lukeš. Dvoudenní teoretická část sympozia vyvrcholila přijetím Memoranda, obsahujícího podnětné návrhy a výzvy k péči o krajinu jako důležité součásti kulturního a historického dědictví.
(Cheb 21-23.9.2006)

Účastníci sympozia děkují městu Cheb za uspořádání akce věnované tak důležitému tématu, jako je architektonické dědictví krajiny. Oceňují, že koncepce sympozia překročila úzce oborový pohled a akcentovala komplexní chápání problému.

Účastníci sympozia se shodli na tomto memorandu:

1. Krajina je velmi důležitou částí životního prostředí, představuje kulturní kapitál a je potenciálním zdrojem významných hmotných hodnot. Péče o krajinu a její kulturně historické hodnoty je důležitým veřejným zájmem, a je proto třeba jí věnovat odpovídající pozornost. Požadujeme, aby jí tuto pozornost věnovala i politická reprezentace a aby byly vytvářeny potřebné předpoklady pro její zachování.
2. Základním předpokladem péče o krajinu a její kulturní dědictví je rozpoznání a pojmenování hodnot, které jsou pro společnost cenné, a je žádoucí usilovat o jejich zachování.
3. Pro zachování kvalit krajiny je velmi podstatné vzdělání. Vzdělání, výchově a propagaci myšlenek péče o kulturní krajinu je třeba věnovat mnohem větší pozornost než dosud. Připomínáme zejména význam a odpovědnost vysokých škol, které připravují odborníky působící v oborech dotýkajících se životního prostředí a architektonického dědictví krajiny.
4. Péče o kulturní krajinu se týká stejně tak ochrany přírody, jako i památkové péče. Je proto žádoucí, aby oba obory při péči o krajinu úzce spolupracovaly. Zároveň je potřeba zapojit další obory a rezorty. V tomto smyslu se obracíme na vládu České republiky s výzvou, aby podporovala platformy koordinující péči o kulturní krajinu České republiky ve všech souvislostech a zároveň se se stejnou výzvou obracíme na jednotlivá ministerstva, aby totéž učinila ve svých rezortech. Ministerstvo životního prostředí žádáme, aby iniciativně vykonávalo koordinační činnost v implementaci Evropské úmluvy o krajině. Ministerstvo školství žádáme, aby tuto problematiku zohlednilo v tématech vzdělávacích programů.
5. Jedním z důležitých nástrojů uchování kvalit krajiny je územní plánování. Je potřeba přizpůsobit standardy a praxi územního plánování potřebám péče o krajinu a jejího architektonické dědictví. Morální odpovědnost obecních a krajských samospráv za zachování kulturního odkazu krajiny je při zadávání a schvalování územní dokumentace nezastupitelná.
6. Při péči o kulturní krajinu je žádoucí mezinárodní, regionální i přeshraniční spolupráce. To je zvlášť potřebné v oblastech bývalých Sudet.
7. Smyslem péče o krajinu je uchování existujících hodnot důležitých pro společnost a vytváření příznivého a podnětného prostředí pro občany. Účast občanů je proto při péči o kulturní krajinu nezbytným předpokladem úspěchu. Účastníci sympozia požadují, aby byly vytvářeny nástroje vtahující veřejnost do procesu péče o krajinu a aby odborné instituce všech zainteresovaných oborů při ochraně krajiny spolupracovaly s veřejností mnohem intenzivněji než dosud. Úloha občanů a občanských sdružení je při péči o krajinu nezastupitelná.
8. Ekonomické hledisko je jedním z velmi důležitých předpokladů zachování kvalit kulturní krajiny. Z tohoto důvodu je vhodné podporovat takové formy cestovního ruchu a všech ostatních podnikatelských aktivit, které mohou pomoci péči o krajinu a její architektonické dědictví, aniž by vedly k jejich ochuzení.
9. Kulturní krajina je místo k životu. Je proto důležité vytvářet předpoklady, aby lidé krajinu neopouštěli. Bez podpory životních podmínek v malých obcích a vytváření pracovních příležitostí se bude krajina nadále vylidňovat.
10. Požadujeme, aby vznikly dotační tituly zaměřené na péči o architektonické dědictví krajiny a aby vláda ČR vytvořila systémové nástroje usnadňující čerpat pro tuto potřebu prostředky z fondů Evropské unie. Část těchto prostředků by měla být věnována dokumentaci a projektové přípravě. Soukromé vlastníky, kteří se snaží uchovat architektonické dědictví krajiny, je třeba podpořit efektivnějším způsobem než dosud.

Další informace naleznete na stránkách www.arch-det-kraj.cz.