Nových sedm divů světa vychází knižně

Praha - Nových sedm divů světa, které přibyly k těm známým přes dva tisíce let, má svou knižní podobu. Titul Nové nejkrásnější divy světa zahrnuje texty a fotografie nových světových pamětihodností, ale i další kandidáty, kteří v anketě soutěžili, a připojuje sedm divů České republiky, jak je vybrali čtenáři jednoho z českých deníků. Knihu vydalo nakladatelství XYZ, editorkou je Lucie Bártová.
    Výsledky ankety o  sedm nových divů, ve které hlasovalo na 100 milionů lidí z celého světa prostřednictvím internetu a mobilních telefonů, byly vyhlášeny letos 7. července v Lisabonu.
    Anketu zorganizovala nadace New7Wonders Foundation, kterou před šesti lety založil švýcarsko-kanadský filmař a cestovatel Bernard Weber. Ten slíbil, že polovina výtěžku poslouží k obnově světového kulturního dědictví včetně soch Buddhy v Afghánistánu, které byly zničeny za vlády fundamentalistického hnutí Taliban.
    Mezi novými sedmi divy světa jsou Velká čínská zeď, jordánské skalní město Petra, socha Krista Spasitele v  Brazílii, pevnost Inků Machu Picchu v Peru, město Mayů Chichén Itzá na mexickém Yucatánu, Koloseum v Římě a indické mauzoleum Tádžmahal.
    Do užší nominace se dostalo 21 světových monumentů. Velkými adepty na místo v novém seznamu byl i kambodžský chrám Angkor Vat nebo japonský chrám Kijomizu. Na seznamu byly i moderní stavby jako pařížská Eiffelova věž, newyorská Socha svobody či budova opery v australském Sydney.
    O výběr českých sedmi divů se před dvěma lety pokusil zpravodajský server idnes.cz. Anketa se setkala se značným ohlasem, hlasovaly desítky tisíc lidí. Nakonec byla za div ČR označena přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně. Mezi sedm divů se dostal také vysílač s  hotelem na Ještědu, Pražský hrad, Karlštejn, zámek Hluboká, Český Krumlov a Karlův most.
    Původní seznam sedmi divů sestavil ve 2. století před naším letopočtem zřejmě helénský filozof Filón Byzantský. Z jím označených nejpodivuhodnějších památek se dodnes dochovala pouze nejstarší z nich - egyptské pyramidy v Gíze.
    Existence babylonských visutých Semiramidiných zahrad nebyla nikdy úplně prokázána, Artemidin chrám v Efesu a sochu Feidiova Dia v Olympii zničil požár a zbývající tři stavby - maják na ostrově Faru u  Alexandrie, Rhodský kolos a mauzoleum v maloasijském Halikarnássu - podlehly zemětřesením.
    S Weberovým projektem již od počátku nesouhlasí Výbor pro světové kulturní a přírodní dědictví UNESCO, podle kterého má jeho vlastní seznam unikátních světových památek jen málo společného s lidovou anketou. S  postojem UNESCO se ztotožnil i Egypt. Nelíbilo se mu, že pyramidy v Gíze jakožto jediné památky z původního seznamu musely o místo mezi vyvolenými znovu soutěžit a nebyly mezi divy světa zařazeny automaticky.