Na jihlavský dům pro legionáře z 20. let prý přispěl i Masaryk

"Aby obyvatelé toho komplexu nemuseli chodit zbytečně do města, aby to bydlení bylo pohodlné," řekla Pacherová k vybavení domu. O stavbě Legiodomu rozhodla v roce 1923 Československá obec legionářská, která měla na Jihlavsku 1500 členů. Řešila tím nedostatečné prostory pro svou činnost i problémy plynoucí z poválečné bytové krize.

Šlo o stavbu s rozpočtem 2,6 milionu korun. Prezident Masaryk ji ohodnotil jako prospěšný počin v oblasti hospodářské i sociální, uvedla Pacherová. Dům navrhl architekt Jaroslav Dufka v architektonickém slohu vytvořeném uměle po válce, jemuž se říká rondokubismus nebo český národní sloh. Ve stejném slohu je postavena pražská Legiobanka nebo krematorium v Pardubicích.

Jihlavský Legiodům zabírající skoro 7000 metrů čtverečních rostl postupně. "V červnu 1926 byla celá stavba dokončena," řekla Pacherová. V kompexu byly i stáje pro koně se sýpkou, lednice, v níž se asi uchovával led pro místní restauraci, později i jednoduchá benzinová pumpa. "Byly tu obchody s mlékem a potravinami a svého času prý i lékárna," uvedla Pacherová.

Během let se v areálu uskutečnila řada přestaveb, dodnes slouží jako bytový dům. V provozu zůstala restaurace. V rozlehlém kině, které je už léta zavřené, je prodejna nábytku.

Akce spojené se Dnem architektury v Jihlavě pořádal ateliér UNArchitekti. Na prohlídku Legiodomu přišlo asi 200 lidí. Jindy nepřístupné zajímavé stavby bylo možné na Vysočině o víkendu navštívit i v Třebíči, Krucemburku či Petrkově.