MZV podpořilo kolaudaci Temelína, rakouský protest odmítlo

Praha - Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) považuje kolaudaci Jaderné elektrárny Temelín za řádný akt v souladu s platným právním řádem České republiky. Odmítlo tak dnešní protestní dopis rakouského velvyslanectví, v němž si Rakušané například stěžovali, že o kolaudaci nedostali oficiální vyrozumění předem. Rakouské parlamentní strany se dnes shodly, že by Vídeň měla na Česko podat mezinárodní žalobu kvůli porušení bezpečnostních závazků zakotvených v bilaterální dohodě z Melku. Proti rozhodnutí o kolaudaci se odvolala některá občanská sdružení.
    Temelín byl po téměř šesti letech provozu zkolaudován v pátek a rozhodnutí nabylo v pondělí právní moci. Podle MZV tomuto očekávanému kroku předcházela dlouholetá expertní spolupráce za stálého dohledu Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). V souvislosti s  protestním dopisem ministerstvo uvedlo, že "v rámci melkského procesu už obě strany konstatovaly, že jeho cíle byly naplněny." Rakouská strana byla podle mluvčí ministerstva o provedení kolaudace ústně informována na úterním zasedání pracovní skupiny pro jadernou energetiku.
    Kolaudací se možná bude zabývat rakouský parlament na své příští schůzi 29. listopadu. Se společným prosazením rezoluce vyzývající rakouskou vládu k jednání o Temelínu s Prahou souhlasí i vládní lidová strana (ÖVP), která dosud s podporou podobné iniciativy váhala. Zelení vyzvali dosluhujícího kancléře Wolfganga Schüssela (ÖVP) k  okamžité cestě do Prahy. Návrh příslušné parlamentní deklarace například obsahuje požadavek, aby byly předloženy důkazy o splnění všech bezpečnostních vylepšení, k nimž se Česká republika zavázala v mezinárodních dohodách. Návrh rovněž počítá s možností podat žalobu na Prahu v případě, že Česko příslušné potvrzení včas nepředloží.
    Podle experta na mezinárodní právo z linecké univerzity Franze Leidenmühlera je ale zahájení procesu proti Česku velmi nepravděpodobné. Smlouva z Melku totiž neobsahuje klausuli o závazném postupu v  případě nastalého sporu, ani zmínku o příslušnosti soudu. Jelikož s procesem musí souhlasit obě strany, mohlo by podle něj Česko žalobu jednoduše ignorovat.
    Proti kolaudaci v Česku protestuje sdružení Jihočeské matky, k němuž se později připojilo i občanské sdružení V havarijní zóně jaderné elektrárny Temelín. "Podaly jsme na krajském úřadu Jihočeského kraje žádost o doručení kolaudačního rozhodnutí i odvolání proti tomuto rozhodnutí," uvedla předsedkyně Jihočeských matek Monika Machová Wittingerová.
    Podle jihočeského hejtmana Jana Zahradníka je ale rozhodnutí ministerstva jasné a sdružení už do procesu nemůže zasahovat. "Nevládní organizace, které se chtěly účastnit a usilovaly o to být účastníky toho řízení, a mít tím pádem i právo k tomu se odvolávat, byly rozhodnutím ministerstva pro místní rozvoj jako účastníci řízení vyloučeni," řekl hejtman. Jediný účastník řízení, společnost ČEZ, se vzdal práva na odvolání.
    Podle ministerstva průmyslu a obchodu kolaudace elektrárny z hlediska budoucího využití jaderné energetiky v tuzemsku nic neznamená. Dosavadní provoz elektrárny navíc podle MPO poskytl celou řadu zkušeností, které mohou být v případě nezbytné potřeby využity u nových technologií.
    Kolaudace Temelína začala před dvěma roky. Rozhodnutí nejprve pro první blok vydal krajský úřad koncem minulého roku. Proti němu se k ministerstvu pro místní rozvoj odvolala tři občanská sdružení. Podle ministerstva bylo ale jejich odvolání neodůvodněné, neboť neměly být účastníky řízení.
    Podle atomového zákona elektrárna ukončila zkušební provoz na podzim 2004, když obdržela od SÚJB povolení přejít na plný režim. Dokument povoluje provoz Temelína na deset let od spuštění štěpné reakce. U prvního bloku to znamená do roku 2010 a u druhého do roku 2012. Poté bude muset ČEZ získat nové povolení.
    Investiční záměr na výstavbu jaderného zdroje v Temelíně, který počítal se stavbou čtyř bloků, byl vydán v únoru 1979, výstavba provozních objektů začala o osm let později. V roce 1990 byly z rozhodnutí vlády pozastaveny práce na plánovaném třetím a čtvrtém bloku. První blok elektrárny byl připojen k síti v prosinci 2000, druhý o dva roky později. Každý z bloků Temelína má instalovaný výkon 1000 megawattů.