Jak kulantně, oooopatrně vyjádřeno ....
Stejně je to podivuhodný pohled na praporečníky různých skupinek blekotajících nesmysly o provinciálnosti / progresivnosti, o vhodnosti, či nevhodnosti, tektonice, tradici etc - politiky míchající kalnou mediální tekutinu kolem knihovny v domnění, že vydělají nějaké to procento preferencí... a všichni svorně ignorují od začátku vznášené námitky proti procesním pochybením poroty a obcházení závazných podmínek ...
hezky to dokladuje schopnost .. nebo spíš neschopnost kriticky, střízlivě myslet u většiny zúčastněných ...
No jo, kdyby podobnym zpusobem probehla soutez treba na samohybne houfnice na MNO, byl by kolem toho tanec jako blazen. Resp. ony tak probihaji a je to neustale kritizovano...
Kdo z Vás vždy splní investorův požadavek v soutěži byť je to evidentní a absurdni nesmysl. Kdo z Vas se kdy odvažil s rizikem vyjadřit svůj OPRAVDOVY názor ve svem navrhovaném domě. Kdo? Jsou tací, kteří to činí, s rizikem ztráty zakázky. Jsou takoví, ale je jich málo. A těm ostatním občas teče máslo po hlavě, vytlučené z mléka ivestorské kravičky. A nebývá polotučné.
Prospělo by Vám si soutžní podmínky nejenom přečíst, ale pokusit se je pochpit. Ony totiž vůbec nesmyslné nejsou, pouze je někdo /kdo je netvořil/ takto interpretuje. Vzpomínám si na soutěž v Litomyšli, kde bylo předepsáno parkoviště pro 22 vozů za závěrem kostela. Nedali jsme ho tam, protože to byla blbost. Tím jsme porušili závaznou podmínku a dostali pouze mimořádnou odměnu. Autoři tam posléze parkoviště nedali...Jednáte-li podobným způsobem, tak toho nelitujte a současně nepodezírejte ostatní, že nedělají totéž. V opačném případě doporučuji bryndák.....
Pane Hradečný, chcete mi říct, že striktní požadavek NK na umístění národního konzervačního fondu do nadzemí nebyl nesmyslný? (doufám, že chápete to, že tohle povídání není o Vaší osobě.. není to osobní útok mířený na Vás...jen lehce nadnesené povídání o etice a to zatím jen z jedné strany problému). S přáním všeho dobrého. *EN*
Anonymní autor (pod přezdívkou ententyky ) se pustil do kritiky etiky architektů. Takový problém asi existuje, ale asi se vyskytuje především u zakázek pro soukromého investora. U veřejné soutěže na významnou veřejnou stavbu nemají architekti žádný prostor pro neetický přístup.
Ten, kdo musí dbát na základní etická pravidla je vyhlašovatel veřejné soutěže. Když se rozhodnu uspořádat veřejnou soutěž, je mou základní povinností postarat se o to, aby byli všichni soutěžící hodnoceni stejným metrem. To se u soutěže na Národní knihovnu jednoduše nestalo. Pak se není co divit, že architekti protestují. Je to jejich profesní povinnost.
Slovo "nesmyslný" si v žádném případě nemůžeme interpretovat jako "nezávazný", tudíž tu tím prosím neomlouvejte nikoho za to, že tak učinil ať už to bylo zamýšleno v dobrém úmyslu nebo jakkoliv jinak. Stejně tak by kdokoliv jiný mohl přijít s návrhem umístěným někde úplně jinde s odůvodněním, že vybraná parcela byla "nesmyslná" z hlediska potřeb NK, což byl pravděpodobně i důvod, proč se do soutěže nezapojili někteří architekti. Tady si myslím, že se stala první závažná chyba celé soutěže - ve volbě místa.
Pokud vezmeme v úvahu Mistrovu touhu postavit něco v Praze a zbožné přání Ježka, aby v Praze stálo něco od Kaplického, tak to místo bylo vybráno opravdu promyšleně. Neb není v Praze viditelnější volné plochy vůkol...
Pane kolego, opravdu si ten stavební program přečtěte. Umístění fondů nad zemí nepovažuji za nesmyslné, ale zkuste mě přesvědčit o opaku. Už jsem to na několika místech psal, tyk se nechci opakovat, takže jen stručně - máte hierarchizovanou strukturu tří fondů: 1) národní konzervační 2) univerzální 3) studijní. Každý z nich má jinou hodnotu, jiný počet svazků, vyžaduje odlišné podmínky uskladnění a manipulace, každý má jiný režim přístupu čtenářů a zabezpečení. Národní konzervační fond můžu umístit do podzemí pouze v případě, že tam umístím také studovnu a související zaměstnanecká pracoviště. Ne že by to nešlo, ale logiku vidím v tom, co napsali knihovníci do programu. Tak nevím.....
Pokud jde o etiku, nedělám si o architektech žádné iluze - uzmout zakázku bez konfrontace je přece paráda, ne? Neznamená to ovšem, že se s takovým stavem smířím.
Návrh pro správce serveru: Debatě by velmi prospělo, kdyby se za zveřejňovanými názory tak často neskrývali anonymové (přezdívka=anonym). Z úkrytu odvážně vykřikují různé hlášky, ale touha porozumět hloubce problému, touha najít společné stanovisko při posuzování (kontrole) veřejných mechanismů nebo touha udělat si hodnotový pořádek při veřejných událostech (např. stavba Národní knihovny) mi tady chybí. Jestli ji cítím, tak tehdy, když je pod názorem podepsaný autor svým vlastním jménem. (Kdo se bojí, nesmí do lesa.)
Dávno před internetem lidé používali pseudonymy a masky. Na tom není nic zavrženíhodného. Pokud je debata prosta sprosťáren, o což se stará schvalovací filtr, není potřeba uvádět "pravé" jméno - v uvozovkách, protože není problém podepsat se "jako" pravým jménem... chtěl byste snad ověřovat totožnost pomocí OP??
Já bych se přímého hodnocení pana Ježka (popř. pana architekta Kaplického) vyvaroval. Ať už jsou jejich zájmy jakékoliv, veškeré naše názory by se dostaly do roviny spekulací a to není řešení. Myslím, že pokud bychom se měli něčím vážně zabývat, tak je to úplný počátek myšlenky postavit novou Národní knihovnu. Tam se vyskytla spousta omylů, které se pak promítly do toho, co se děje dnes. Podle mně je největším dnešním problémem vyřešení otázky regulérnosti soutěže, ne diskuze o tom, jestli by se Kaplického návrh měl nebo neměl přesouvat někam jinam. Do té doby je zcestné jednat o vítězném projektu. Pokud by se dokázalo, že soutěž proběhla neregulérním způsobem, měla by být anulována. Pokud by tomu bylo naopak, teprve potom by se měly začít vést diskuze ohledně Kaplického návrhu, ačkoliv podle mého názoru byla tato varianta silně neetická, když už se tu o etice bavíme.
Také jsem překvapen ze založení expertních skupin,které mají bádat,ale o čem.Soutěž byla zbabraná a neregulérní-takže by snad stačila expertní skupina právníků-pokud by tito kouzelníci rozhodli,že je vše OK,tak by mohla být vedena pouze další dizkuze o nutnosti vymístění NK z Klementina s vyhodnocením finanční náročnosti títo akce "kulový blesk"a především dizkuze o prostoru Letné-jeho budoucím rozvoji a s tím hodnoceno umístění NK tam,což mělo být provedeno před soutěží a nemělo se spoléhat na zapíchnutý prst páně Ježkovo.
Připojuji se k hlasům, které tvrdí, že na počátku byl špatný výběr místa a největší problém je neregulérnost soutěže a trvání na jejích výsledcích. Ovšem dále mě pohoršuje vše co se kolem toho děje. Ptám se, kdo jmenoval "neutrální nezávislé komise", když například v té hlavní sedmičlené jsou čtyři přímo provázaní s pořádáním, porotováním a vítězným návrhem. To se bude pěkně hlasovat! Dále se ptám, jak je možné, že protestům účastníků soutěže, komory atd. je věnována nulová pozornost? Jak je možné, že o otevřeném dopise pánů Stempla, Roubíka, Okamury a Pištěka ministrovi kultury, parlamentu a předsedovi vlády je v tisku a v TV věnována nulová pozornost, zatímco, když paní Chramostová udělá vrásky, tak je to všade? Čí je to zájem? Je skutečně právní povědomí a uplatňování práva v této zemi na tak zoufalé úrovni?
Taky jsem v šoku,snad Jakub Giegler to má v Čechách projektovat.Myslím,že není čas na jakékoliv "nezávislé komise",snad na tu právnickou,která by už konečně měla vysvětlit jak je to s porušením podmínek.Stanovisko UIA je jasné-podmínky byly porušeny-"porota nepřihlédla k některým závazným podmínkám soutěže.....Všichni se shodli,že tato podmínka podmínila základní koncepci návrhu mnoha účastníků...".Ježek jenom mlží a že UIA se nezmiňuje o tom co dál,je jenom znakem vyčerpanosti této organizace,které platíme poplatek za členství.Bez uzavření této základní otázky nemá cenu cokoliv řešit-protože předpokládám,že soutěžící kolegové s tímto prohlášením UIA musí uspět u soudu.A co Jirko Komora?,připouští,aby byla etika,o které má tolik interních předpisů mohla na našem území dostat takovou facku.Vím,že protestovala u UIA,ale jako člen Komory bych rád přispěl ze svých příspěvků na souzení těch,kteří budou mít na to v atmosféře,kterou vyvolali hoši,kteří spolu mluví odvahu.
anebo: to není poprvé, kdy se porušilo zadání (a výsledkem byla geniální stavba)
SOUTĚŽ
V noci 31. ledna 1963 vyhořela na Ještědu chata s ubytovnou a rozhlednou. Vznikla v letech 1903-1907 podle projektu libereckého stavitele Ernsta Schäffera a ve své době byla považována za jednu z nejmodernějších horských chat v tehdejší monarchii. Není divu, že si ji místní oblíbili a po požáru začali uvažovat o její obnově. Na tuto situaci zareagovali velice rychle rovněž projektanti z libereckého střediska krajského Stavoprojektu a od 1. do 25. února vypracovali návrhy, z nichž se jich do užší soutěže dostalo šestnáct. Vedoucí pracovníci místního střediska pak vytvořili porotu, která poměrně odvážně zvolila Hubáčkův projekt. Ten svým pojetím paradoxně porušil zadání - hotelu s restaurací a samostatně stojící vysílač - a umístil televizní vysílač přímo do budovy.
ROTAČNÍ HYPERBOLOID
„Při jeho projektování jsem vycházel z toho, že dvě budovy, jak Ještěd ve svých pracích navrhovali jiní architekti, jsou naprostým nesmyslem. A vytvořil jsem tohle. Teď, když už jsem starý, si kolikrát říkám, že něco takového jsem mohl vymyslet jen z mladické nerozvážnosti. Nyní bych se asi do něčeho podobného bál pustit …Je dobrý. Kdybych měl někdy myslet na to, že snad spadne, nevzal bych raději tužku do ruky a nic nekreslil.“
Kromě toho, že vysílač je svým tvarem vlastně přirozeným pokračováním siluety hory, reaguje také dobře svou podobou na funkce stavby a dobu. Tvar rotačního hyperboloidu se zdál být výhodný z mnoha praktických důvodů, neboť dobře odolává extrémním klimatickým a povětrnostním podmínkám. To, že architekt sloučil vše do jediné stavby, bylo vzhledem k malé ploše na vrcholu hory také výhodou. A navíc byl tento projekt nejlevnější.
MAŠINISMUS VERSUS ROMANTIKA
Deset dní po ukončení soutěže byly v hale liberecké Státní spořitelny vystaveny všechny soutěžní projekty. Veřejnost projevila živý zájem, ale většina lidí by raději viděla na Ještědu něco tradičního, co by mělo blízko k původní stavbě z počátku století. Karel Hubáček pak svůj vítězný projekt obhajoval ve dvou článcích v libereckém týdeníku Vpřed.
„Ostatně mne by vůbec netěšilo, kdyby s mým návrhem všichni jednoznačně souhlasili. Znamenalo by to, že můj návrh není pokrokovým, ale pouhou bilancí současnosti. A my přece chceme postavit pěknou věc, aby se za nás nemusely příští generace stydět.“
„Dosavadní silueta Ještědu s budovou hotelu vžila se natolik, že se stala součástí kopce…Vytvořilo se v nás konzervativní stanovisko, které nám zabraňuje rozpomenout se na dobu, kdy, za jakých podmínek se Ještěd stavěl a za jakých idejí vznikl… Naše představa je tak bilancí minulosti, která nás nenapadne, kdyby nám například dali vybrat mezi automobilem z roku výroby 1920 a 1963. Místo romantiky zvolíme bez váhání novou estetickou formu vozu s přednostmi technické vyspělosti, a přece byl ten vůz z roku 1920 na svoji dobu esteticky a technicky kvalitně řešen… Čím to, že tady nejsme konzervativní? Požadujeme pro své přímé potřeby nové tvary, nové barvy, nové funkce, prostě technicky náročnější výrobky. Od staveb jsme nějak zapomněli vyžadovat totéž, novou estetickou formu, vysokou techniku, odpovídající funkci, a tím novou krásu…Nemáme dostatek příkladů novodobých staveb, a tedy i představ o jejich výhodách, tvarech a technice.
konec citace, zdroj e-architekt.cz
Prošla jsem katalog všech 355 soutěžních návrhů. Až na dvě výjimky, které nebyly k dispozici, jsem vyhledala portfolia a podrobněji rozpracované studie účastníků druhého kola. Zajímalo mě, jestli se mezi ostatními návrhy najde takový, který bude lepší, zajímavější, elegantnější než návrh kaplického.
Nenašel se (což ovšem neznamená, že by se mi ostatní návrhy nelíbily, včetně návrhu HŠH architekti) žádný lepší, než ten Kaplického - ovšem, z mého subjektivního pohledu. A to nejen proto, že na první pohled dokonalý tvar zrnka by po realizaci zaznamenal značných změn a už by nejspíš nevypadal jako říční kamínek.
Další věc, která mě trošičku zaráží, je odvaha (nejen pánů z HŠH) některých týmů, které zatím realizovaly spíše menší projekty a nemají ani zkušenosti ani zázemí pro to, aby zvládly stavbu velkého objemu, vyžadující takové množství technických detailů, jako tomu u knihovny bezpochyby je.
AD Ing. arch. Martišek: schválně se, prosím, podívejte na jeho realizace. Některé jsou vysloveně odpudivé (svou průměrností, omíláním tisíckrát ověřených pojetí, za která ve své době sklízeli jejich původní autoři výtky právě takovýchto zapšklých Martišků, ovšem před mnoha mnoha lety, takže dnes může pan odborník šlapat po dobře prošlapaném chodníčku.
Jeho články jsou poněkud demagogické - jeho pokus s balónkem nejenže nevyšel, ale i jeho "odbornická recenze", která pořád jaksi "neodborně" uvažuje o studii jako o schválené definitivní verzi projektu včetně zpracování jeho nákladů a délky té či které rampy, jaksi neodpovídají skutečnosti. O tom, že jeho jediným cílem je nejspíše urvat svých patnáct minut slávy a přiživit se na kolegovi s poněkud větší odvahou (který trval na svém pojetí léta, místo aby zvolil pohodlnější cestu jistoty průměrnosti a servility vůči investorům). Poznámka Miška o tom, že je Martišek architekt třetí kategorie, je imho docela trefná.
Jestli Ježek soutěž zmrvil či ne, není problémem Jana Kaplického ani Future Systems. Jejich studie je kvalitní, z mého subjektivního pohledu nejlepší z prezentovaných prací, na rozdíl od těch ostatních prací počítá tak trochu i s moderními nároky na budovy (uživatelsky příjemná, koncepcí spíše ekologická, otevřená lidem, otvírající cestu ke knize zcela přirozeně). Představa očička knihovny svítícího nad horizontem Letné při pohledu ať už z nedalekého Karlova mostu nebo z okna našeho malostranského bytu je vtipná a krásná zároveň. Nechejte prosím promluvit zdravý rozum, sedřete z Ježka kalhoty v soudních řízeních, ale probůh! podpořte skvělou architekturu, podpořte knihovnu v centru města (kam patří), na rozdíl od národního stadionu... Kaplického knihovna může otevřít dvířka skutečně modernímu pojetí architektury - tedy i vaší tvůrčí svobodě.
Prošla jsem katalog všech 355 soutěžních návrhů. Až na dvě výjimky, které nebyly k dispozici, jsem vyhledala portfolia a podrobněji rozpracované studie účastníků druhého kola. Zajímalo mě, jestli se mezi ostatními návrhy najde takový, který bude lepší, zajímavější, elegantnější než návrh kaplického.
Nenašel se (což ovšem neznamená, že by se mi ostatní návrhy nelíbily, včetně návrhu HŠH architekti) žádný lepší, než ten Kaplického - ovšem, z mého subjektivního pohledu. A to nejen proto, že na první pohled dokonalý tvar zrnka by po realizaci zaznamenal značných změn a už by nejspíš nevypadal jako říční kamínek.
Další věc, která mě trošičku zaráží, je odvaha (nejen pánů z HŠH) některých týmů, které zatím realizovaly spíše menší projekty a nemají ani zkušenosti ani zázemí pro to, aby zvládly stavbu velkého objemu, vyžadující takové množství technických detailů, jako tomu u knihovny bezpochyby je.
AD Ing. arch. Martišek: schválně se, prosím, podívejte na jeho realizace. Některé jsou vysloveně odpudivé (svou průměrností, omíláním tisíckrát ověřených pojetí, za která ve své době sklízeli jejich původní autoři výtky právě takovýchto zapšklých Martišků, ovšem před mnoha mnoha lety, takže dnes může pan odborník šlapat po dobře prošlapaném chodníčku.
Jeho články jsou poněkud demagogické - jeho pokus s balónkem nejenže nevyšel, ale i jeho "odbornická recenze", která pořád jaksi "neodborně" uvažuje o studii jako o schválené definitivní verzi projektu včetně zpracování jeho nákladů a délky té či které rampy, jaksi neodpovídají skutečnosti. O tom, že jeho jediným cílem je nejspíše urvat svých patnáct minut slávy a přiživit se na kolegovi s poněkud větší odvahou (který trval na svém pojetí léta, místo aby zvolil pohodlnější cestu jistoty průměrnosti a servility vůči investorům). Poznámka Miška o tom, že je Martišek architekt třetí kategorie, je imho docela trefná.
Jestli Ježek soutěž zmrvil či ne, není problémem Jana Kaplického ani Future Systems. Jejich studie je kvalitní, z mého subjektivního pohledu nejlepší z prezentovaných prací, na rozdíl od těch ostatních prací počítá tak trochu i s moderními nároky na budovy (uživatelsky příjemná, koncepcí spíše ekologická, otevřená lidem, otvírající cestu ke knize zcela přirozeně). Představa očička knihovny svítícího nad horizontem Letné při pohledu ať už z nedalekého Karlova mostu nebo z okna našeho malostranského bytu je vtipná a krásná zároveň. Nechejte prosím promluvit zdravý rozum, sedřete z Ježka kalhoty v soudních řízeních, ale probůh! podpořte skvělou architekturu, podpořte knihovnu v centru města (kam patří), na rozdíl od národního stadionu... Kaplického knihovna může otevřít dvířka skutečně modernímu pojetí architektury - tedy i vaší tvůrčí svobodě.
Je zřejmé,že i ostatní návrhy by vypadaly jinak,pokud by při dotazech soutěžících připustila porota a NK,že část fondů závazně soutěžními podmínkami určená nad zem-může být pod zemí.To nakonec konstatuje ve svém šalamounském verdiktu i UIA s tím,že ....."tato podmínka ovlivnila základní koncepci mnoha účastníků".Jinak obdivuji Vaši odvahu posoudit,kdo má a nemá zkušenosti a zázemí pro to aby zvládl stavbu tak velkého objemu.I pan Kaplický by se eventuelně musel spojit a již to signalizoval s některým českým atelierem-ujišťuji Vás,že tato cesta je možná i pro ostatní teamy.Jinak s Vámi musím souhlasit,podpořím knihovnu v centru a to ve zrekonstruovaném a dostavěném Klementinu.
budulínek
| 27.10.07 05:35
díky paní Palčová za příspěvek, který naprosto přesně odpovídá i mému subjektivnímu názoru / na druhou stranu mne opravdu znepokuje ono kouzlení s odhadem předpokládané investice na realizaci vítězného návrhu (2-3-4-5...mld) / tím se dostávám k názoru pana architekta Línka, který zde naznačuje možnost využití zrekonstruovaného Klementina --- pokud by tomu tak bylo a tato varianta by byla reálná a v konečném součtu investičně efektivnější, znamenalo by to že se na Letné v podobě "chobotnice" chystá neuvěřitelná megalomanie... / cožpak probůh neexistuje nějaká studie, která by jednoznačně potvrzovala oprávněnost výstavby nové knihovny ?
Jistě nějaké studie oprávněnosti výstavby by měly být a jistě jsou,ale právě ekonomické údaje lezoucí z pana Ježka a způsob zpracování podmínek,kdy experti NK si ve světě nevšimli robotického systému přesouvání knih mě vedou k závěru,že stejně nekvalitní může být úvaha o ekonomii nové výstavby-dokonce je možno fabulovat,že pokud jde o širší záměr zabývající se využitím Klementina umístěného vhodně na Královské cestě pro komerční účely je možné takové ekonomické úvahy upravit tak ,aby byly v první fázi schůdné-až stavba začne tak je již pozdě.Ty signalizované investice 2-3-4-5 mld cosi naznačují a čím více bude realita stavby na dohled tak se budou navyšovat,tak aby mohl říci pan Ježek-já jsem to říkal.
Vždy´t technická knihovna v Dejvicích má nyní náklad 3mld a jde jistě o zařízení nižšího stupně.
1.Paní Palčová, jste přesvědčena o genialitě návrhu Jana Kaplického, prosím, já Vám to neberu. Za podpásové však považuji Vaše poznámky na adresu architekta Martiška. Můžete jeho návrhy považovat za negeniální či průměrné, ale vyjadřujte se spíše o jeho anylýze návrhu Kaplického. Byl jsem svědkem její prezentace na tématickém odpolední ve Veletržním paláci a domnívám se, že byla velmi precizní, podrobná a na jmenovaném návrhu nalezla opravdu hodně vad. Hlavně urbanistických a technických. Snad lepší než se snažit svého odpůrce znemožnit, je vypravocat oponenturu na jednotlivé připomínky a vyvrátit, že nemá pravdu. Poukazovat na vlastní tvorbu kritika je trochu ubohé. Všeobecně platí, že například vynikající teoretici v oblasti umění většinou nejsou schopni napsat vlastní román, knihu, namalovat obraz.......
2. Honzo Línku, ptáš se co komora. Komora stále zastává názor, potvrzený již i UIA, že porota překročila závazné podmínky soutěže a tím ovlivnila její výsledek. Je to především právní problém, jak sám zde ve svých příspěvcích konstatuješ. Tento názor zástupci komory prezentují kde se dá. Dalibor Borák je neustále atakován dotazy různých novinářů; já sám jsem byl po tiskové konferenci v Mánesu osloven 3 TV stanicemi a Českým rozhlasem, všem jsem poskytl krátký rozhovor, ze kterého se objevila jedna věta vytržená z kontextu na Nově a Primě. Jinak v novinách či v ČTnikde nic. Je to jako začarovaný zámek. o právních souvislostech nikdo nechce mluvit! Petice a demonstrace na podporu Kaplického jsou všade.
Magistrát jmenuje odborné komise, u kterých je opravdu velmi předvidatelný výsledek. Skepse a zmar!
Možná pane Merger, když budete v Komoře přistupovat ke knihovně jako že je třeba ji postavit a ne jí zabránit, že vystoupíte z Vašeho začarovaného kruhu.
Pane Víchu, v komoře nikdo neposuzuje, zda je nutné knihovnu postavit, či jí nestavět. Toto je věcí Národní knihovny, Ministerstev kultury a financí a vlády. Ti musí rozodnout, že potřebujeme novou budovu Národní knihovny. Rozhodně ne komora. Komora je samosprávnou profesní organizací, která byla stanovena zákonem a která má mimo jiné hájit zájmy profese. V tomto případě zastává názor, že vypsání, průběh a vyhodnocení mezinárodní soutěže neproběhlo v souladu s vypsanými závaznými soutěžními podmínkami a mnoho účastníků bylo uvedeno v omyl a pravděpodobně poškozeno. Názor, že byly porušeny soutěžní podmínky potvrdila i ve svém závěrečném stanovisku i UIA a její prezident Gaetan Siew. Ostatně v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes tuto sobotu přiznává i ředitel Národní knihovny Ježek, že vítězný návrh "neodpovídá původnímu zadání". Takže komora usiluje o to, že pokud byla učiněna chyba, aby byla napravena. Takže ostatní postranní úmysly, které jsou jí podkládány obdivovateli návrhu Kaplického, jsou opravdu nepodložené. Zajímavé je, že tyto názory, hájící dle jejich názoru vynikající dílo, jsou vyslovovány lidmi, kteří nesoutěžili a tudíž nebyli poškozeni. Jsem přesvědčený o tom, že kdyby jim někdo šlápl na kuří oko, že budou sami velmi hlasitě křičet. Kromě toho jsem přesvědčený, že celý průběh soutěže těžce poškodí vypisování dalších architektonických soutěží, protože architekti po této zkušenosti se jim budou vyhýbat.
A začarovaný kruh vidím v postoji médií (a části veřejnosti), které podstatné argumenty ignorují a neustále se věnují statistikám a diskusím typu líbí x nelíbí.
Pane Víchu a Vy jste přesvědčen,že je třeba stavět novou NK za nyní již za 3-5mld-co Vás k tomu vede.Možná,že kdyby byla seriozní analyza problému v kontextu s finančními možnostmi státní kasy,tak bychom našli jiné řešení a vysloupili z našeho začarovaného kruhu.
Pane Merger v diskuzi s p. Línkem pod "Vítězný projekt NK ČR" jsem vyjádřil svůj názor na závaznost podmínek, tak už se k tomu nechci zdlouhavě vracet, pokud vám půjde jen o proceduru, tak to pro veřejnost nebude příliš zajímavé. Otázka skutečně stojí stavět/nestavět? pokud stavět tak kde a za kolik?
Já od začátku vůbec nejsem přesvědčený, že se má stavět na Letné, ale vim, že Kaplického návrh zohledňoval nejvíc lokalitu navzdory zadání. Seriozní analýzu bych považoval za naprostou samozřejmost a ze státní kasy by se na kulturu mělo dávat podstatně větší procento.
Pane Víchu, je to přesně naopak. Podstatná (alespoň pro nás, projektující architekty) je ta "procedura".
Pokud jde o práci komory v tomto případě, donutila UIA přiznat porušení závazné podmínky soutěže, a to je diplomatický úspěch. Nic na tom nemění ani mlžení kolem dokola. A věřím, že příště bude delegát UIA věnovat mnohem větší pozornost dodržení formálních podmínek.
Odhad nákladů okolo 5mld se mi zdá na spodní hranici, ve srovnání např. se Sazka Arenou bude knihovna asi komplikovanější. Doufám, že rekord v nárůstu nákladů nepřekoná, i když kdo ví ...
Jenže si myslim že nějakou takovu stavbu knihovna potřebuje, přeci jen češi v tomhle směru nemaj žádnou takovou budovu a to je dost škoda a myslím že je to pravdy, jak někdo psal když se udělá nová budova knihovny, tak žačne chodit více lidí do té knihovny
Oni Češi nemají taky kam ubytovat spoust starých ,nemocných a jinak postižených lidí-vím o čem mluvím,projektuji pro ně dlouhá léta.Jistěže je třeba věnovat prostředky i na knihovny,divadla atd.,ale musí být velmi přesně směrovány a potřeba těchto stánků vědy a kultury musí být v této situaci velmi vážena,aby šlo skutečně o účelné investice.Nesmí se stát dojnou krávou pro jisté skupiny lidí.Právě případ NK a plánované rekonstrukce Klementina pro podivné účely nesloužící univerzitě ve mě vzbuzují velmi smíšené pocity.Jinak náklady na soutež viz......www.nkp.cz/files/soutez ucet.pdf .......v Klementinu se již zřejmě pod taktovkou pana Ježka koncepčně přestavuje a zřejmě nechtějí zůčastnění ,aby se o tom moc vědělo-ještě těsně po skončení soutěže byla v referencích Konstruktivy Branko přestavba Jezuitské tiskárny v Klementinu dle projektu arch.Bílka,která probíhala,nyní ať hledám jak hledám,ze všech referencí zmizela.Proč asi?
Add new comment
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Stejně je to podivuhodný pohled na praporečníky různých skupinek blekotajících nesmysly o provinciálnosti / progresivnosti, o vhodnosti, či nevhodnosti, tektonice, tradici etc - politiky míchající kalnou mediální tekutinu kolem knihovny v domnění, že vydělají nějaké to procento preferencí... a všichni svorně ignorují od začátku vznášené námitky proti procesním pochybením poroty a obcházení závazných podmínek ...
hezky to dokladuje schopnost .. nebo spíš neschopnost kriticky, střízlivě myslet u většiny zúčastněných ...
Ale jinak Oamu Okamuro - dík
Ten, kdo musí dbát na základní etická pravidla je vyhlašovatel veřejné soutěže. Když se rozhodnu uspořádat veřejnou soutěž, je mou základní povinností postarat se o to, aby byli všichni soutěžící hodnoceni stejným metrem. To se u soutěže na Národní knihovnu jednoduše nestalo. Pak se není co divit, že architekti protestují. Je to jejich profesní povinnost.
Pokud jde o etiku, nedělám si o architektech žádné iluze - uzmout zakázku bez konfrontace je přece paráda, ne? Neznamená to ovšem, že se s takovým stavem smířím.
SOUTĚŽ
V noci 31. ledna 1963 vyhořela na Ještědu chata s ubytovnou a rozhlednou. Vznikla v letech 1903-1907 podle projektu libereckého stavitele Ernsta Schäffera a ve své době byla považována za jednu z nejmodernějších horských chat v tehdejší monarchii. Není divu, že si ji místní oblíbili a po požáru začali uvažovat o její obnově. Na tuto situaci zareagovali velice rychle rovněž projektanti z libereckého střediska krajského Stavoprojektu a od 1. do 25. února vypracovali návrhy, z nichž se jich do užší soutěže dostalo šestnáct. Vedoucí pracovníci místního střediska pak vytvořili porotu, která poměrně odvážně zvolila Hubáčkův projekt. Ten svým pojetím paradoxně porušil zadání - hotelu s restaurací a samostatně stojící vysílač - a umístil televizní vysílač přímo do budovy.
ROTAČNÍ HYPERBOLOID
„Při jeho projektování jsem vycházel z toho, že dvě budovy, jak Ještěd ve svých pracích navrhovali jiní architekti, jsou naprostým nesmyslem. A vytvořil jsem tohle. Teď, když už jsem starý, si kolikrát říkám, že něco takového jsem mohl vymyslet jen z mladické nerozvážnosti. Nyní bych se asi do něčeho podobného bál pustit …Je dobrý. Kdybych měl někdy myslet na to, že snad spadne, nevzal bych raději tužku do ruky a nic nekreslil.“
Kromě toho, že vysílač je svým tvarem vlastně přirozeným pokračováním siluety hory, reaguje také dobře svou podobou na funkce stavby a dobu. Tvar rotačního hyperboloidu se zdál být výhodný z mnoha praktických důvodů, neboť dobře odolává extrémním klimatickým a povětrnostním podmínkám. To, že architekt sloučil vše do jediné stavby, bylo vzhledem k malé ploše na vrcholu hory také výhodou. A navíc byl tento projekt nejlevnější.
MAŠINISMUS VERSUS ROMANTIKA
Deset dní po ukončení soutěže byly v hale liberecké Státní spořitelny vystaveny všechny soutěžní projekty. Veřejnost projevila živý zájem, ale většina lidí by raději viděla na Ještědu něco tradičního, co by mělo blízko k původní stavbě z počátku století. Karel Hubáček pak svůj vítězný projekt obhajoval ve dvou článcích v libereckém týdeníku Vpřed.
„Ostatně mne by vůbec netěšilo, kdyby s mým návrhem všichni jednoznačně souhlasili. Znamenalo by to, že můj návrh není pokrokovým, ale pouhou bilancí současnosti. A my přece chceme postavit pěknou věc, aby se za nás nemusely příští generace stydět.“
„Dosavadní silueta Ještědu s budovou hotelu vžila se natolik, že se stala součástí kopce…Vytvořilo se v nás konzervativní stanovisko, které nám zabraňuje rozpomenout se na dobu, kdy, za jakých podmínek se Ještěd stavěl a za jakých idejí vznikl… Naše představa je tak bilancí minulosti, která nás nenapadne, kdyby nám například dali vybrat mezi automobilem z roku výroby 1920 a 1963. Místo romantiky zvolíme bez váhání novou estetickou formu vozu s přednostmi technické vyspělosti, a přece byl ten vůz z roku 1920 na svoji dobu esteticky a technicky kvalitně řešen… Čím to, že tady nejsme konzervativní? Požadujeme pro své přímé potřeby nové tvary, nové barvy, nové funkce, prostě technicky náročnější výrobky. Od staveb jsme nějak zapomněli vyžadovat totéž, novou estetickou formu, vysokou techniku, odpovídající funkci, a tím novou krásu…Nemáme dostatek příkladů novodobých staveb, a tedy i představ o jejich výhodách, tvarech a technice.
konec citace, zdroj e-architekt.cz
Prošla jsem katalog všech 355 soutěžních návrhů. Až na dvě výjimky, které nebyly k dispozici, jsem vyhledala portfolia a podrobněji rozpracované studie účastníků druhého kola. Zajímalo mě, jestli se mezi ostatními návrhy najde takový, který bude lepší, zajímavější, elegantnější než návrh kaplického.
Nenašel se (což ovšem neznamená, že by se mi ostatní návrhy nelíbily, včetně návrhu HŠH architekti) žádný lepší, než ten Kaplického - ovšem, z mého subjektivního pohledu. A to nejen proto, že na první pohled dokonalý tvar zrnka by po realizaci zaznamenal značných změn a už by nejspíš nevypadal jako říční kamínek.
Další věc, která mě trošičku zaráží, je odvaha (nejen pánů z HŠH) některých týmů, které zatím realizovaly spíše menší projekty a nemají ani zkušenosti ani zázemí pro to, aby zvládly stavbu velkého objemu, vyžadující takové množství technických detailů, jako tomu u knihovny bezpochyby je.
AD Ing. arch. Martišek: schválně se, prosím, podívejte na jeho realizace. Některé jsou vysloveně odpudivé (svou průměrností, omíláním tisíckrát ověřených pojetí, za která ve své době sklízeli jejich původní autoři výtky právě takovýchto zapšklých Martišků, ovšem před mnoha mnoha lety, takže dnes může pan odborník šlapat po dobře prošlapaném chodníčku.
Jeho články jsou poněkud demagogické - jeho pokus s balónkem nejenže nevyšel, ale i jeho "odbornická recenze", která pořád jaksi "neodborně" uvažuje o studii jako o schválené definitivní verzi projektu včetně zpracování jeho nákladů a délky té či které rampy, jaksi neodpovídají skutečnosti. O tom, že jeho jediným cílem je nejspíše urvat svých patnáct minut slávy a přiživit se na kolegovi s poněkud větší odvahou (který trval na svém pojetí léta, místo aby zvolil pohodlnější cestu jistoty průměrnosti a servility vůči investorům). Poznámka Miška o tom, že je Martišek architekt třetí kategorie, je imho docela trefná.
Jestli Ježek soutěž zmrvil či ne, není problémem Jana Kaplického ani Future Systems. Jejich studie je kvalitní, z mého subjektivního pohledu nejlepší z prezentovaných prací, na rozdíl od těch ostatních prací počítá tak trochu i s moderními nároky na budovy (uživatelsky příjemná, koncepcí spíše ekologická, otevřená lidem, otvírající cestu ke knize zcela přirozeně). Představa očička knihovny svítícího nad horizontem Letné při pohledu ať už z nedalekého Karlova mostu nebo z okna našeho malostranského bytu je vtipná a krásná zároveň. Nechejte prosím promluvit zdravý rozum, sedřete z Ježka kalhoty v soudních řízeních, ale probůh! podpořte skvělou architekturu, podpořte knihovnu v centru města (kam patří), na rozdíl od národního stadionu... Kaplického knihovna může otevřít dvířka skutečně modernímu pojetí architektury - tedy i vaší tvůrčí svobodě.
Nenašel se (což ovšem neznamená, že by se mi ostatní návrhy nelíbily, včetně návrhu HŠH architekti) žádný lepší, než ten Kaplického - ovšem, z mého subjektivního pohledu. A to nejen proto, že na první pohled dokonalý tvar zrnka by po realizaci zaznamenal značných změn a už by nejspíš nevypadal jako říční kamínek.
Další věc, která mě trošičku zaráží, je odvaha (nejen pánů z HŠH) některých týmů, které zatím realizovaly spíše menší projekty a nemají ani zkušenosti ani zázemí pro to, aby zvládly stavbu velkého objemu, vyžadující takové množství technických detailů, jako tomu u knihovny bezpochyby je.
AD Ing. arch. Martišek: schválně se, prosím, podívejte na jeho realizace. Některé jsou vysloveně odpudivé (svou průměrností, omíláním tisíckrát ověřených pojetí, za která ve své době sklízeli jejich původní autoři výtky právě takovýchto zapšklých Martišků, ovšem před mnoha mnoha lety, takže dnes může pan odborník šlapat po dobře prošlapaném chodníčku.
Jeho články jsou poněkud demagogické - jeho pokus s balónkem nejenže nevyšel, ale i jeho "odbornická recenze", která pořád jaksi "neodborně" uvažuje o studii jako o schválené definitivní verzi projektu včetně zpracování jeho nákladů a délky té či které rampy, jaksi neodpovídají skutečnosti. O tom, že jeho jediným cílem je nejspíše urvat svých patnáct minut slávy a přiživit se na kolegovi s poněkud větší odvahou (který trval na svém pojetí léta, místo aby zvolil pohodlnější cestu jistoty průměrnosti a servility vůči investorům). Poznámka Miška o tom, že je Martišek architekt třetí kategorie, je imho docela trefná.
Jestli Ježek soutěž zmrvil či ne, není problémem Jana Kaplického ani Future Systems. Jejich studie je kvalitní, z mého subjektivního pohledu nejlepší z prezentovaných prací, na rozdíl od těch ostatních prací počítá tak trochu i s moderními nároky na budovy (uživatelsky příjemná, koncepcí spíše ekologická, otevřená lidem, otvírající cestu ke knize zcela přirozeně). Představa očička knihovny svítícího nad horizontem Letné při pohledu ať už z nedalekého Karlova mostu nebo z okna našeho malostranského bytu je vtipná a krásná zároveň. Nechejte prosím promluvit zdravý rozum, sedřete z Ježka kalhoty v soudních řízeních, ale probůh! podpořte skvělou architekturu, podpořte knihovnu v centru města (kam patří), na rozdíl od národního stadionu... Kaplického knihovna může otevřít dvířka skutečně modernímu pojetí architektury - tedy i vaší tvůrčí svobodě.
Vždy´t technická knihovna v Dejvicích má nyní náklad 3mld a jde jistě o zařízení nižšího stupně.
2. Honzo Línku, ptáš se co komora. Komora stále zastává názor, potvrzený již i UIA, že porota překročila závazné podmínky soutěže a tím ovlivnila její výsledek. Je to především právní problém, jak sám zde ve svých příspěvcích konstatuješ. Tento názor zástupci komory prezentují kde se dá. Dalibor Borák je neustále atakován dotazy různých novinářů; já sám jsem byl po tiskové konferenci v Mánesu osloven 3 TV stanicemi a Českým rozhlasem, všem jsem poskytl krátký rozhovor, ze kterého se objevila jedna věta vytržená z kontextu na Nově a Primě. Jinak v novinách či v ČTnikde nic. Je to jako začarovaný zámek. o právních souvislostech nikdo nechce mluvit! Petice a demonstrace na podporu Kaplického jsou všade.
Magistrát jmenuje odborné komise, u kterých je opravdu velmi předvidatelný výsledek. Skepse a zmar!
A začarovaný kruh vidím v postoji médií (a části veřejnosti), které podstatné argumenty ignorují a neustále se věnují statistikám a diskusím typu líbí x nelíbí.
Já od začátku vůbec nejsem přesvědčený, že se má stavět na Letné, ale vim, že Kaplického návrh zohledňoval nejvíc lokalitu navzdory zadání. Seriozní analýzu bych považoval za naprostou samozřejmost a ze státní kasy by se na kulturu mělo dávat podstatně větší procento.
Pokud jde o práci komory v tomto případě, donutila UIA přiznat porušení závazné podmínky soutěže, a to je diplomatický úspěch. Nic na tom nemění ani mlžení kolem dokola. A věřím, že příště bude delegát UIA věnovat mnohem větší pozornost dodržení formálních podmínek.
Odhad nákladů okolo 5mld se mi zdá na spodní hranici, ve srovnání např. se Sazka Arenou bude knihovna asi komplikovanější. Doufám, že rekord v nárůstu nákladů nepřekoná, i když kdo ví ...
http://en.wikipedia.org/wiki/Scottish_Parliament_Building#Ti meline_of_cost_increases