Koleje v Podolí z 50. let jsou památkou, Nová scéna čeká

Praha - Ministerstvo kultury ani po téměř roce a půl od podání návrhu nezahájilo řízení o prohlášení některých staveb z druhé poloviny 20. století za kulturní památky. Jsou mezi nimi i domy vzniklé při dostavbě Národního divadla včetně Nové scény. "Nejprve je nutné dokončit řízení již zahájená. Ministerstvo vede velké množství řízení o stavbách z různých historických období zároveň," sdělila na dotaz ČTK mluvčí ministerstva kultury Michaela Lagronová. Loni se památkou staly vysokoškolské koleje v Praze Podolí z 50. let.

Budovy druhé poloviny 20. století, které odborníci doporučují jako hodnotné, tvoří podle ní jen výsek spektra, jímž se pracovníci ministerstva zabývají. Nelze jednu skupinu staveb upřednostňovat před jinými, doplnila.

V případě budovy Nové scény a blízkého objektu Themos bude verdikt o tom, zda budou památkami či nikoli, důležitý. Národní divadlo chystá rekonstrukci obou staveb. Mluvčí ND Tomáš Staněk ČTK řekl, že divadlo má hotovou ideovou studii a opravy by mohly začít koncem roku 2022.

Soubor staveb, mezi nimiž byly z pražských domů třeba i bývalý Mezinárodní svaz studentstva v Pařížské ulici, Urologická klinika VFN a 1. LF UK v Praze 2, Strojimport, hotel Intercontinental, Centrotex, planetárium, krematorium v Motole, studentské koleje v Podolí či Větrník, navrhli v říjnu roku 2018 prohlásit historikové architektury z ČVUT. Ministerstvo odmítlo zahájit řízení jako nedůvodné v případě budovy svazu studentstva, loni ale prohlásilo památkou koleje ČVUT v Podolí, které patří k projevům stylu sorela a vznikly v roce 1953.

"V případě budovy krematoria Motol či nádraží v Ostravě - Vítkovicích řízení stále běží," uvedla mluvčí. "Nejde zdaleka o úplný výčet. Řízení o prohlášení budov za kulturní památku je složité správní řízení, v mnoha případech s poměrně velkým počtem účastníků, kteří mnohdy využívají všech procesních možností k tomu, aby věc za kulturní památku prohlášena nebyla. Proto nelze délku řízení předjímat," připomněla.

Příkladem zdlouhavého řízení je obchodní dům Kotva, kde vlastník podal rozklad proti prvoinstančnímu rozhodnutí a ministerstvo rozhodovalo o prohlášení této stavby vícekrát, než rozhodnutí nabylo právní moci.

Ze staveb reprezentujících architekturu druhé poloviny 20. století ministerstvo v minulosti prohlásilo za památky v Praze obchodní dům Máj, budovu bývalého Federálního shromáždění, Ústav makromolekulární chemie, Pavilon Expo, Hotelový dům nebo Hotel Internacional. V dalších městech pak Hotel Continental (Brno), domy ve stylu sorela v Ostravě či Ostrově nad Ohří, Kulturní dům města Ostravy, Koldům (Litvínov, České Budějovice), plavecký bazén (České Budějovice), železniční budovy (Duchcov, Cheb).

Historikové Klára Brůhová a Petr Vorlík z ČVUT ale na webu Poválečná architektura uvádějí, že ministerstvo také některé stavby neprohlásilo za památku, což mohlo vést k jejich demolici, případně výrazné přestavbě. Mezi těmi je třeba Hotel Praha v Dejvicích nebo soubor budov Transgas. V některých případech ministerstvo již dříve udělenou památkovou ochranu ruší.

Brůhová kritizuje i to, že ministerstvo o zahájených či zamítnutých řízeních nikterak neinformuje; nezveřejňuje samo ani výsledky řízení o prohlášení za kulturní památku, dozvědí se to jen účastníci řízení.