Jihomoravský kraj zveřejnil čtyři varianty Zásad územního rozvoje

Brno - Zpracovatelé Zásad územního rozvoje (ZÚR) Jihomoravského kraje dnes představili starostům okresu Brno-venkov své čtyři pracovní varianty. Nyní mají možnost se k nim vyjádřit tak, aby v lednu bylo možné představit konečné verze těchto variant, řekl hejtmanův náměstek Antonín Tesařík (KDU-ČSL). Zásady vymezují mimo jiné koridory pro dopravní a energetické trasy. Kraj bude postupně seznamovat s tímto materiálem i starosty dalších obcí regionu.
    Nejvyšší správní soud předchozí Zásady územního rozvoje zrušil před více než dvěma lety kvůli tomu, že nebyly dostatečně posouzené vlivy dopravních staveb na životní prostředí a veřejné zdraví. Současné zásady zpracovává Urbanistické středisko Brno a Atelier T-plan.
    První varianta je základní a předpokládá spíše menší investice a žádné zásadní novostavby. Kalkuluje s dobudování brněnského velkého městského okruhu, zkapacitněním dálnice kolem Brna a s drobnými stavbami na silnicích I/43 a I/53. Zahrnuje obchvat Znojma a Mikulova a dvoupruhový obchvat Břeclavi. "Jde spíše o etapový scénář než cílovou koncepci. Podle modelu dopravního zatížení by v roce 2035 došlo k přetížení sítí a kolapsu," uvedly Vanda Ciznerová a Marie Wichsová za zpracovatele. Podle Tesaříka počítají dopravní modely se zvýšením dopravy o 40% za 20 let.
    Druhá varianta vychází z podnětů ekologů, kteří se postavili proti prosazovaným variantám některých silničních tahů. Vychází z předpokladu, že doprava se nemá zatahovat do metropolitní oblasti kolem Brna, ale do okrajových území. Nepočítá tedy s R52 od Pohořelic na Mikulov, ale s napojením Rakouska přes Břeclav. Další napojení na Vídeň od Prahy počítá se silnicí I/38 a velkým obchvatem Znojma. Silnice R43 by podle této varianty vedla Boskovickou brázdou, tedy dále od Brna na západ. "Tato varianta vyhovuje tranzitní dopravě, jenže 80% se koncentruje do metropolitní oblasti," tvrdí zpracovatelé.
    Scénář třetí varianty považují zpracovatelé za nejefektivnější z hlediska dopravy. Budoucí dálnice R43 by vedla přes Bystrc, dálnice na Vídeň přes Mikulov, Pomoravím by vedla R55. Návrh počítá i s takzvanou jihozápadní tangentou, která by spojila dálnici R522 s dálnicí D1, kde by se napojila R43. Jenže mimo jiné právě kvůli bystrcké variantě a jihozápadní tangentě se ozvaly dotčené obce a díky nim soud ZÚR zrušil.
    "Zákon říká, že nelze dalšími stavbami zhoršovat hluk a znečištění tam, kde už jsou limity překračovány. A to se týká přesně nás a blízkého okolí," řekl již dříve ČTK starosta Ostopovic Jan Symon.
    Poslední varianta opět počítá s R43 v Boskovické brázdě, R55 by vedla více východněji, ne v souběhu se železnicí. Obě poslední varianty také počítají s takzvanou jižní tangentou, která spojí mezi Rajhradem a Chrlicemi D2 a R52.
    Kraj zadá ještě řadu studií, které budou zkoumat možnost vedení vybraných tras a jejich dopad na životní prostředí. Kraj chce schválit dokument v roce 2016. U těch staveb, kde se nepodaří určit konkrétní trasu, chce využít možnosti územní rezervy v územních plánech obcí.