V italské Carraře se těžba mramoru dědí z otce na syna

Publisher
ČTK
24.04.2010 11:25
Carrara (Itálie) - V mramorových lomech v Carraře, na úbočí hor tyčících se nad mořem na severu Toskánska, lze spatřit muže, kteří si předávají své umění z generace na generaci.
    "Mám 24 zaměstnanců, pouze muže. Je to těžké a nebezpečné povolání, v lomu nenajdete žádnou ženu," říká podle agentury AFP koncesionář jednoho z lomů, padesátiletý Franco Petacchi. Jeho dědeček byl capo cava, tedy šéf těžby v jednom lomu, otec koncesionářem a Franco pokračuje v jejich stopách.
    "Podívejte se na tu sochu u vstupu do lomu, to je můj strýc, zemřel při nehodě," říká.
    V uzavřeném světě těžby slavného bílého carrarského mramoru je jen málo těch, kdo nemají ve své rodině oběti, ačkoli bezpečnostní normy byly postupně značně posíleny.
    "Nemůžeme pracovat, když je příliš zima, ani když je příliš vedro, když prší nebo je silný vítr. Za rok tak odpracujeme 160 až 170 dní," říká Petacchi.
    Dvaapadesátiletý Alvise Lazzareschi při neštěstí v lomu ztratil bratra. Pochází z rodiny toskánské šlechty a jeho předkové se věnovali těžbě mramoru pět století.
    "Těžba mramoru je v Itálii jedinou aktivitou, kde nejsou nejen ženy, ale také žádní cizinci," zdůrazňuje Alvise.
    "Není na to žádná škola, kde byste se tomuhle povolání naučili. Přejímáte ho jako dítě, když se otec vrací domů a proklíná skálu, že praskla na nesprávném místě," vysvětluje Alvise.
    Na rozdíl od zpracování mramoru, které prožívá v oblasti Carrary špatné roky, je na tom jeho těžba dobře. Drží se na asi jednom milionu tun ze čtyř až pěti milionů tun vytěženého materiálu ročně.
    I přes tato úctyhodná čísla Lazzareschi klidně tvrdí, že dříve přijde konec světa, než se carrarský mramor vyčerpá.
    Tato surovina však nepřináší štěstí všem, i  když z ní má radnice v daních a koncesionářských poplatcích na 15 milionů eur (390 milionů korun) ročně.
    "Denně městem projíždí na 1000 kamionů až do přístavu a obyvatelé jsou nespokojeni," říká expert v oboru Antonio Chiappini. Upřesňuje, že se chystá stavba nové silnice, která se vyhne centru.
    Zpracování slavného carrarského mramoru, jednoho ze symbolů italského luxusu, však těžce zasáhla krize a konkurence takových zemí, jako jsou Čína nebo Brazílie. To donutilo mnohé řemeslníky zavřít dílny.
    "Zpracování mramoru a dalších materiálů, jako je žula, prochází těžkou krizí. Čína, ale také Indie a Brazílie, investovaly do nástrojů na zpracování mramoru a žuly a nyní si svou produkci zpracovávají sami a neposílají ji jako dříve do Carrary," říká Roberto Dell'Amico, majitel dílny v Carraře, kterou otevřel jeho otec před 45 lety.
    "Před 20 nebo 30 lety se velká část světové produkce mramoru či žuly zpracovávala v Carraře, ale dnes tomu tak už není," pokračuje Roberto, jehož dílna snížila v posledních deseti letech počet dělníků z 18 na 13.
    Export finálních produktů z mramoru klesl loni ve srovnání s rokem 2008 o 16 procent a žuly o 27 procent. Podle odborů přišlo v posledních letech o  práci v sektoru 2000 lidí.
    Brazílie, velký producent žuly, si dnes své bloky zpracovává sama, za výhodnější ceny, a vyváží je přímo například do Spojených států.
    "Musíme exportovat naši dovednost. Nikdy nemůžeme Číňany překonat v množství, ale můžeme jim konkurovat ve způsobu zpracování díky našim řemeslníkům, kteří materiál často opracovávají ručně," soudí Dell'Amico.
0 comments
add comment