Labskému údolí v Drážďanech hrozí vyškrtnutí z památek UNESCO

Drážďany/Vilnius - Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) dala vážnou výstrahu německým Drážďanům, že vyškrtne ze seznamu světového kulturního a přírodního dědictví nábřeží Labe v prostoru města, pokud městské orgány nadále budou prosazovat kontroverzní výstavbu nového mostu v chráněné oblasti. Úterním usnesením konference UNESCO, která probíhá tento týden v litevském Vilniusu, totiž bylo údolní nábřeží Labe v Drážďanech zařazeno na "červený" seznam ohrožených kulturně-přírodních památek světového významu.
Podle odborníků by most narušil barokní siluetu města, nedávno pracně obnovenou opětným vybudováním známého kostela Panny Marie (Frauenkirche), zničeného za druhé světové války. Drážďanské orgány nyní mají do obdobné konference UNESCO v příštím roce čas navrhnout takové řešení pro spoj mezi oběma břehy řeky, který by požadavky úrovně světového kulturního dědictví uspokojil. Pokud by naopak město postavilo sporný most u Lesního zámečku tak, jak to prosazovalo dosud, byly by labské nivy zřejmě již v roce 2007 ze seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO vyškrtnuty. Šlo by o historicky první případ vyškrtnutí z tohoto prestižního seznamu, který zahrnuje v současnosti 812 lokalit.
Naproti tomu západoněmecký Kolín nad Rýnem zaznamenal úspěch, když jeho proslulá gotická katedrála byla ve stejný den z "červeného" seznamu ohrožených památek UNESCO vyškrtnuta, a statut památky světového významu jí tak zůstal zachován. Dostala se na seznam ohrožených v roce 2004 poté, co město naplánovalo výstavbu několika mrakodrapů, mezi nimiž by se katedrála v siluetě města doslova "utopila". Radní Kolína však na nynější konferenci do Vilniusu přivezli hned tři návrhy řešení, jak zachovat dominantní postavení významné památky ze 13. století a panoramatu města, včetně snížení maximální výšky čtyř nových objektů ze 100 na zhruba 60 metrů.
"Rozhodnutí komise UNESCO o Drážďanech je jednoznačné. Bylo by záhodno brát jej vážně," řekl agentuře DPA šéf německé delegace na vilniuské konferenci Walter Hirche. Všeobecně se očekává, že Drážďany najdou řešení, které by odborníky UNESCO uspokojilo.
"Zařazení na červený seznam ohrožených památek UNESCO má obdobnou funkci jako žlutá karta ve fotbale: nepřestanete-li zlobit, půjdete z hřiště," charakterizovala situaci DPA. K zapsání na seznam ohrožených míst může vést kromě záměrného ničení a nekontrolované urbanizace také nezvládnutý turistický ruch, průmyslové znečištění, přírodní katastrofy nebo válka, jako tomu bylo v roce 1991 v případě Dubrovníku. Ten byl po sedmileté obnově z "červeného" seznamu opět vyškrtnut.
Konference má řešit také návrh polské strany, aby nechvalně proslulý vyhlazovací tábor v Osvětimi napříště nesl oficiální označení "bývalý nacistický německý koncentrační tábor Osvětim-Březinka". Polsko tím chce zdůraznit, že nemá nic společného s vybudováním a provozem této neblahé instituce, v níž bylo za druhé světové války zavražděno na 1,5 milionu lidí, především Židů. S postupným vymíráním pamětníků války totiž dosavadní běžné označování "koncentrační tábor Osvětim v (dnešním) Polsku" nebo dokonce "polský koncentrační tábor Osvětim" navozoval u mladších lidí dojem, že byl vybudován Poláky, a mizelo z povědomí jeho spojení s německým nacismem.
Konference, která v litevské metropoli potrvá až do neděle, má rozhodnout i o případném rozšíření stávající listiny světového dědictví. Účastní se jí přes 800 delegátů z celého světa. Z více než 800 položek, které již jsou na seznamu světového kulturního dědictví, má Česko 12 památek.