Fasády pokryté rostlinami v létě ochlazují a v zimě udržují teplo

Publisher
ČTK
10.07.2021 08:15
Stefano Boeri Architetti: Bosco Verticale, Milan (2009-14)

Tel Aviv - Fasády pokryté zelení mohou v létě až o několik stupňů Celsia snížit teploty v interiéru, zatímco v zimě je mírně zvyšují. Vyplývá to z izraelské studie, která je první svého druhu, píše zpravodajský list The Times of Israel.


Studie výzkumníků Bar Ilanovy univerzity zkoumala dopad takzvaných "vertikálních lesů" tvořených keři a popínavými rostlinami pěstovanými z balkonových květináčů a živých "zelených stěn" z menších rostlin. V obou případech zeleň budovy ochladila o zhruba dva stupně, ale zelené stěny rtuť teploměru snižovaly o něco více. Zároveň se ukázalo, že oba typy zelené pokrývky stejně účinně brání úniku tepla z interiéru v zimních měsících.

Je známo, že rostliny pročišťují vzduch, absorbují oxid uhličitý, jsou zdrojem potravy a poskytují ochranu před nepřízní počasí. Kromě toho ale také snižují okolní teplotu procesem evapotranspirace, při němž do atmosféry uvolňují vodu v reakci na teplejší a sušší vzduch, podobně jako lidský organismus ochlazuje pot. Rostliny umístěné podél nebo přímo na zdi zároveň fungují jako izolace, čímž pomáhají udržet stabilní teplotu.

Architekti a urbanisté v mnoha částech světa již využívají zelené střechy a stěny jako přírodní řešení městských tepelných ostrovů, kdy městská zástavba vykazuje znatelně vyšší teploty než okolí vzhledem k tomu, že v ní převažují materiály, které absorbují teplo, tedy například cihly, beton a asfalt, a chybí dostatek zeleně.

Zelené stěny v Izraeli nejsou příliš obvyklé. Výjimkou je ústředí společnosti Check Point Software Technologies v Tel Avivu, kde 2500 metrů čtverečních fasády pokrývají rostliny.

Studii, kterou vedli profesor z Bar Ilanovy univerzity Itamar Lensky a doktorandka Noa Zuckermanová, dopad zelených ploch zkoumala na třech totožných budovách univerzitního kampusu u Tel Avivu. Fasády dvou budov pokrývaly rostliny - v jednom případě formou zelené stěny, ve druhém vertikálního lesa. Třetí budova sloužila jako kontrolní, takže její zdi zůstaly holé. Výzkumníci také zkoumali teplotu na cestě mezi budovami, které pokrývala zeleň, což srovnávali s teplotou na cestě mezi holými fasádami. Dohromady se v rámci studie zazelenalo 800 čtverečních metrů fasád.

Zuckermanová po dobu 18 měsíců sledovala změny vlhkosti a teplot v budovách a na cestách mezi nimi. Zároveň shromaždovala data o pocitových teplotách u studentů a akademiků, kteří se v objektech a mezi nimi pohybovali.

Závěry byly představeny na každoroční vědecké a environmentální konferenci, jež se uskutečnila on-line. Teplota uvnitř budovy s vertikálním lesem byla podle nich v létě o 1,9 stupně Celsia nižší než v kontrolní budově, zatímco v budově se zelenou stěnou byla teplota proti kontrolní budově nižší o 2,41 stupně Celsia. V obou případech bylo měření provedeno co nejblíže k zelených plochám. V zimě byla teplota interiéru v budovách s vertikálními lesy a zelenými stěnami zhruba o dva stupně Celsia vyšší než v kontrolní stavbě.

V létě byla venkovní teplota na cestě u budovy s holou fasádou o jeden stupeň Celsia vyšší než na cestě mezi fasádami pokrytými rostlinami. Naopak v zimě byla teplota na cestě mezi rostlinami o stupeň vyšší než u kontrolní budovy.

K nejznatelnějšímu ochlazování v letních měsících podle výzkumníků stabilně docházelo brzy ráno po zalití rostlin. Měření vlhkosti zároveň potvrdilo, že čím bylo větší horko a sucho, tím víc rostliny snižovaly teplotu.

Lensky uvedl, že snížení teploty o jeden stupeň může obyvatelům domu ušetřit až pět procent výdajů za elektřinu. Ačkoliv zelené stěny by v tomto směru přinesly větší úspory a patrně lépe izolují, jejich údržba je dražší a u výškových budov mnohdy vyžaduje speciální vybavení.

Podle Lenského jde o první studii, která plně prozkoumala dopad živých rostlin na budovách na okolní teplotu. Předchozí studie se podle něj buď zakládaly na teoretických modelech, nebo byly z různých důvodů problematické, například měly příliš malý vzorek, postrádaly srovnání s kontrolním objektem, trvaly příliš krátce či při nich byly špatně umístěny senzory a nebraly v potaz teplotu, kterou pociťují lidé na ulici.

Projekt, který financuje ministerstvo vědy a který se koná pod taktovkou Centra pro chytrá města na Bar Ilanově univerzitě, pokračuje a jeho účastníci doufají, že přinese ještě užitečnější poznatky. Akademici se například budou soustředit na další aspekty rostlinných fasád, včetně nákladů, jejich schopnosti absorbovat oxid uhličitý a jejich dopadu na zdraví veřejnosti. Projekt je součástí spolupráce s čínskou Nan-ťingskou univerzitou, která bude studovat účinek zelené střechy v prostředí s výrazně vyšší vlhkostí.

Minulý měsíc výzkumníci v Singapuru, který je světovým lídrem co se týče zelených stěn a střech, zveřejnili studii, podle níž stěny pokryté rostlinami snižují stres obyvatel měst.
0 comments
add comment

Related articles