Plzeňský architektonický manuál (PAM): Stezky po architektuře 1914–1948

Po sedmi letech, které uplynuly od první výstavy projektu PAM v tehdy čerstvě otevřené kulturní zóně DEPO2015, se Plzeňský architektonický manuál připomene místní veřejnosti výstavou ve veřejném prostoru před Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje ve Smetanových sadech v Plzni. Expozice na velkoformátových panelech představí 18 stezek pokrývajících architekturu a stavební kulturu města v letech 1914–1948 a doplní je dílčí sondou do množství veřejných prostranství a architektů zařazených do on-line databáze projektu. Výstava potrvá do 8. března 2022.

název: Plzeňský architektonický manuál (PAM): Stezky po architektuře 1914–1948
trvání : 18. 2. – 8. 3. 2022
vernisáž: 17. 2. 2022 od 17 hod.
místo: Smetanovy sady před Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje, Plzeň
kurátor: Petr Klíma
pořádající organizace: Pěstuj prostor, z. s.
web: pam.plzne.cz

Projekt Plzeňský architektonický manuál (PAM) od roku 2014 mapuje architekturu a stavební kulturu města v obdobích přibližně vymezených lety 1914–1948 a 1948–1989. Záměrem projektu, inspirovaného úspěšným Brněnským architektonickým manuálem (BAM), je představit veřejnosti plzeňskou architekturu v jejím přirozeném prostředí, „vystavit“ ji v ulicích a na veřejných prostranstvích města. Proto jsou jednotlivé stavby v on-line databázi, dostupné na adrese pam.plzne.cz, zařazeny do stezek, které procházejí většinou městských částí a významných lokalit.
„Plzeňskou architekturu let 1914–1948 v současnosti pokrývá 18 stezek. Kromě budov a částí města chceme v projektu přiblížit také architekty, stavitele a veřejná prostranství, a to nejen prostřednictvím on-line databáze, ale také audionahrávek a tištěných publikací. To vše v české, anglické a postupně i německé verzi,“ uvádí kurátor výstavy z pořádajícího spolku Petr Klíma.
Databáze architektury tohoto období obsahuje stovky objektů a souborů staveb představených kromě textů i několika tisíci současných fotografií, reprodukcí původních výkresů a dalších archiválií. Všechny budovy doprovází rovněž datace, adresa, GPS souřadnice a informace o nejbližších zastávkách MHD. Databáze zahrnuje více než 100 architektů a stavitelů a také 50 veřejných prostranství, z nichž některé kromě nezbytných textů dokumentují i autorské kresby. Nedílnou součástí webového rozhraní projektu je i interaktivní mapa Plzně.
Přestože podstatná část staveb, architektů i stavitelů činných v letech 1914–1948 je již na webu alespoň v základní podobě publikována, práce na doplňování databáze – zejména u stezek C10–C18 – nekončí. To platí především pro jednotlivé objekty a jejich autory, autoři ale nevylučují ani doplnění celých stezek. „V rámci výstavy věnujeme každé ze stezek jeden panel s krátkým úvodním textem a současnými fotografiemi několika vybraných staveb. Na zbývajících dvou panelech prezentujeme obdobný vzorek architektů, kteří významně ovlivnili tvář meziválečné Plzně, a půltucet veřejných prostranství,“ přibližuje obsah výstavy Petr Klíma.
Tomu, aby veřejnost vnímala architektonické a urbanistické hodnoty města, kromě databáze a dalších výstupů projektu PAM napomáhají také komentované procházky, které se každoročně konají od jara do podzimu (často v rámci festivalu Industry Open, Slavností svobody, Evropského dne sousedů či Oslav vzniku republiky) a zpravidla sledují trasy jednotlivých stezek. „Právě zprostředkování zkušenosti s architekturou vystavenou in situ, architekturou o sobě, ostatně zůstává hlavním cílem projektu,“ dodává Petr Klíma. Výstava se koná s významným finančním příspěvkem Ministerstva kultury ČR a s podporou statutárního města Plzně.