changing the face – Nová scéna Národního divadla

Po sedmnácti letech se letos v lednu vrátila pod správu Národního divadla budova Nové scény. Někdejší státní zakázka prvořadého významu, budovaná ve složitých společenských souvislostech finišovala po vleklých přípravných fázích a po změně stavebního programu, jenž se na poslední chvíli zásadně rozšířil o divadelní sál, v navýsost krátkém termínu. Když Karel Prager úkol řešený do té doby ústavem SÚRPMO v roce 1981 přebíral, byly již dvě další budovy komplexu prakticky dokončeny a na místě budoucí Nové scény se tyčil rozestavěný nosný skelet umístěný v  urbanistickém řešení Pavla Kupky. Do slavnostního otevření pevně ohraničeného stým výročím znovuotevření Národního divadla zbývaly dva roky...
Právě dominantní fasáda, již počátkem osmdesátých letech Prager řešil ve spolupráci se sklářskými výtvarníky Stanislavem Libenským a Jaroslavou Brychtovou, se stala tématem ideové architektonické soutěže changing the face, kterou vyhlásila společnost DuPont v září roku 2009.
Podle vedení Národního divadla měla přispět k otevření diskuse o budoucí podobě scény. Jak se ale ukázalo, řada soutěžících (především autoři návrhů oceněných 2. a 3. cenou) hodnotu Pragerova řešení ctila, a tak lze věřit, že se i majitel objektu s jeho kvalitami postupně sžije a dokáže je ocenit. Postupný obrat tímto směrem signalizovaly i některé z  příspěvků zástupců Národního divadla, jež zazněly na přednáškovém a diskusním večeru uspořádaném v den vyhlášení výsledků soutěže 23. března. Jak během pozdější debaty zmínil Richard Biegl, v případě ochrany staveb jde totiž mnohdy o zápas s časem. Pro jejich záchranu není nutné snad ani tolik ochranu institucionalizovat jako především domům porozumět. Po vyčerpávající a tempem i obsahem strhující přednášce Richarda Biegla, jenž podrobně vylíčil urbanistické souvislosti místa v  kontextu soutěží pořádaných od počátku 20. století, představila Radomíra Sedláková dílo Karla Pragera a především pak samotný objekt pořádající instituce. V navazující diskusi prozradil Pavel Kupka, autor urbanistické koncepce a architektonického řešení administrativní a restaurační budovy, že si Pragera nesmírně vážil a záviděl mu jeho sílu a tvrdohlavost – do doby než převzal projekt Nové scény. Jak dodal: „Je důležité úkol odmítnout, stejně jako ho udělat.“ Radomíra Sedláková se pozastavila nad opakovaným spojováním Karla Pragera s komunistickou stranou. Zažitý mýtus se pokusila vyvrátit připomínkou Pragerovy vojenské služby u pomocných technických praporů i mládí stráveného pod křídly Skauta. Vykreslila jej jako pracovitého člověka zatíženého na realizované architektonické dílo, autora 34 patentovaných řešení, tvůrce, o němž se za jeho angažmá v  nezáviském Svazu architektů (kolem let 1968 – 1969) nesmělo později v  tisku z politických důvodů psát. Rostislav Švácha varoval před vulgárním sociologismem, úzce propujujícím dobu a dílo. Připoměl také, že malý zájem veřejnosti i médií nesený jeho vlnou o poválečnou architekturu přispěl například ke zboření Hubáčkova obchodního domu Ještěd v Liberci. Závěrem Švácha konstatoval, že by na fasádu Nové scény „raději nesahal“ a že jej prezentované projekty „zas tolik neoslovily“.
Následovala noční komentovaná prohlídka objektu, která skončila v potemnělém hereckém klubu krátce před půlnocí.
Veřejnost má možnost odevzdané soutěžní návrhy vidět na piazzettě Národního divadla, kde venkovní výstava potrvá do 21. dubna 2010.

---

Průběh a výsledky soutěže — Soutěž byla vyhlášena v září 2009 jako veřejná a otevřená, mohli se jí zúčastnit architekti a studenti architektury z celé České republiky bez ohledu na věk nebo zaměření. Podmínkou soutěže bylo využití fasádních systémů společnosti DuPont. Odevzdáno bylo celkem 40 soutěžních návrhů.

Porota — Michal Froněk / Olgoj Chorchoj, Štěpán Kubišta / Nová scéna Národního divadla, Zdeněk Lukeš / historik architektury, Jean-Christophe Masnada / L'atelier d'architecture King Kong, Bordeaux, Włodzimierz Soboń / DuPont Building Innovations.


1. cena
Mag. Arch. Jiří Matura

Hodnocení poroty — Návrh vytváří kompaktní hmotu a fasádu pokrývá pravidelným rastrem. Fasáda je dynamicky tvarovaná s odlehčenou střední částí. Promyšleným a důstojným způsobem uzavírá Národní třídu před historickou budovou Národního divadla.

Autorská zpráva — Můj návrh je adaptací fasády šedesátých let, složené z rastrových elementů, pokud šedesátá léta přinesla masovou produkci, a tedy možnosti repetetivního uspořádání stejných elementů (fasáda NS), pak posunem do 21. století je otevření možností „customised production“ tedy seriové výroby, kdy každý element je pouze lehce odlišný od toho druhého. Současné výrobní procesy takovou výrobu umožňují, stejně jako materiál Corian, který je vhodný jak k frézování, tak i laserovému řezání apod.
Skládáním těchto diferenciovaných komponentů, vyrobených z plochých desek corian, vzniká dynamicky působící fasáda, která plynule přechází z transparentní části (foyer, kanceláře, apod.) k části uzavřené, za níž se nachází sál. Fasáda tedy není již skleněná, ale přesto je transparentnější, a to v tom smyslu, že dokáže zprostředkovávat vnějšímu pozorovateli dění uvnitř budovy. A to je (a bylo v době klasických fasád) funkcí a smyslem fasády budovy.
Vzhledem k charakteru a náplni budovy (současné divadlo a tanec) jsou pak fasádní panely na části obsahující uzavřený blok sálu doplněny o LED panely umožňující mediální zobrazení na fasádě.
Závěrem bych rád uvedl, že si současné podoby NOVÉ SCÉNY vážím, nejen proto, že je jedním z lepších zástupců architektury určité doby, ale hlavně proto, že při daném objemu stavby, dokáže stávající skleněná fasáda (plastická část) působit poměrně odhmotněnou hloubkou.


2. cena
Mimosa architekti /Ing. arch. Petr Moráček, Ing. arch. Pavel Matyska, Ing. arch. Jana Zoubková

Hodnocení poroty — Řešení je příkladem vtipného využití soudobých materiálů. Architektonicky sjednocuje obě části budovy. Řešení je dynamické, což je zvýrazněno smršťováním a nafukováním jednotlivých elementů − polštářů. Budova evokuje živý organismus, což vyjadřuje funkci stavby. Technické řešení by však muselo být dokonale vyřešeno, neboť navrhovaný materiál je polopropustný.

Autorská zpráva — Budovu nové scény ND je nutné rekonstruovat způsobem, který bude odpovídat funkci a významu tohoto objektu. Řešení opláštění je nedílnou, ale zdaleka ne jedinou částí rekonstrukce. Soutěž vypsanou společností DuPont vnímáme jako vhodný způsob, jak iniciovat debatu o nové podobě Nové scény.
Jak vnímá Novou scénu veřejnost? Zajímá ji? Nebo dříve provokativní budova, hostící progresivní repertoár ND, už nevzbuzuje žádné emoce?
Cílem návrhu je přitáhnout k objektu pozornost veřejnosti, propagovat činnost ND, představit možnosti a dopady komplexní přestavby Nové scény. K tomuto účelu je použito „architektonického happeningu“ – dočasné fasády, která z objektu Nové scény v krátkém časovém intervalu vytvoří „magnet“ společenského dění, díky němuž se z ND a jeho okolí stane místo setkání, z ND téma, o kterém se hovoří, z budovy Nové scény rovnocenný partner sousední neorenesanční budovy ND.
Atraktivita navrhované fasády spočívá v její interaktivitě, které je dosahováno projekcí a tvarovou proměnlivostí fasády.
Projekce je využita pro představení repertoáru ND, pro možný online přenos představení, pro zapojení veřejnosti do vytváření podoby fasády například formou projekce klipů vznikajících v reálném čase v okolí ND, rozhodováním o vývoji promítaného příběhu (princip kinoautomatu), pro představení vize přestavby Nové scény, pro videoartové performance apod.
Tvarová proměnlivost fasády vytváří ze statického objemu Nové scény dynamický, živý prvek veřejného prostoru. Dynamika a proměnlivost je soudobou protiváhou neměnnosti hlavní budovy ND.
Ideji „architektonického happeningu“ odpovídá ne-náročnost řešení, instalace bez stavebního zásahu do stávající budovy.
Fasáda je tvořena fólií DuPont™ Tyvek®, kterou je obalen stávající objekt Nové scény. Nosný systém je tvořen lany, která objekt obepínají a přichycují tak tyvekový obal ke stávající fasádě. Obal je obepínacími lany členěn na segmenty – „polštáře“.
Tvar polštářů je vytvářen přetlakem, řízené kolísání tlaku umožňuje změny tvaru jednotlivých polštářů, a tím i celé fasády.


3. cena
COLL COLL /Ing. arch. Vítězslav Danda

Hodnocení poroty — Autorský záměr zdůrazňuje hodnotu stávající Pragerovy budovy a symbolicky kolem ní vytváří rám, aniž by zasáhl do vlastních prvků adorované stavby. Vtipné je umístění výtahu v této konstrukci. Jedná se o vyhraněný názor, ale bezesporu legitimní. Symbol rámu lze chápat i jako divadelní portál, čímž je zdůrazněna funkce budovy.

Autorská zpráva — Fasáda nové scény národního divadla je krásná! Umělecké dílo tandemu Prager – Libenský polarizuje společnost mezi nadšené obdivovatele a zaryté odpůrce. Už sama názorová radikálnost obou táborů svědčí o kvalitě díla. Je možné přesvědčit odpůrce a nevyhraněné, že se dívají na skvost české kultury? Navrhujeme fasádu symbolicky zarámovat a formálně sdělit kolemjdoucím, že se dívají na něco krásného.
Rám je řešený jako samostatná příhradová konstrukce opláštěná semitransparentním bílým corianem.
Horní část rámu slouží jako vyhlídkový koridor přístupný dvěma výtahy v bočních dutých sloupech - jeden vozí návštěvníky pouze nahoru, druhý pouze dolů.
Rám je umístěný až na samotném okraji chodníku a záměrně na sebe poutá pozornost v průhledech Národní třídou. Rám může být také pouze dočasná stavba, kterou lze poté, co si Pražané Novou scénu zamilují, přemístit před jinou kontroverzní budovu.