Smuteční obřadní síň v Blansku

Smuteční obřadní síň v Blansku
Autor: Ivan Ruller
Výtvarné řešení katafalku:Jánuš Kubíček
Adresa: Dvorská 17, Blansko, Česká republika
Realizace:1972-74


Dějiny
Objednávka jednostupňové projektové dokumentace na výstavbu smuteční obřadní síně v Blansku byla u Krajské organizace pro technický rozvoj v místním hospodářství a místním stavebnictví (KORT) Brno učiněna Odborem výstavby MNV v Blansku v září 1969. Územní rozhodnutí pro zpracování projektové dokumentace bylo na základě projednaného a schváleného projektového úkolu Odborem výstavby MNV v Blansku vydáno 7. ledna 1971. Rozhodnutí o přípustnosti stavby bylo na základě projektové dokumentace, vypracované Ing. Vysočanem (vedoucí projektant) a Ing. Holkem (zodpovědný projektant) z projekční složky KORT Brno, vydáno 8. března 1972. Následně byla zahájena stavba, která trvala do první poloviny roku 1974. 16. července 1974 došlo k převzetí dokončené stavby Odborem plánovacím a finančním MNV v Blansku. Uživatelem novostavby se stal Oblastní podnik komunálních služeb Blansko. O necelý měsíc později, 9. srpna 1974 bylo Odborem výstavby MNV v Blansku vydáno Rozhodnutí o uvedení smuteční obřadní síně do trvalého užívání s platností od 15. srpna 1974. 16. srpna 1974 pak byla novostavba předána veřejnosti.
Zároveň došlo v průběhu výstavby k rozsáhlé komunikaci mezi MNV v Blansku a podnikem DÍLO Českého fondu výtvarných umění, oblastním střediskem Brno, v rámci níž byla řešena umělecká výzdoba smuteční obřadní síně. Celkovou koncepci řešení interiéru, včetně movitého vybavení, vypracoval brněnský architekt Ivan Ruller. Na výzdobě se podíleli brněnští malíři a grafici Jánuš Kubíček, Drahomír Hlobil, Jan Šmíd a umělecký sklář Antonín Oth.

Popis

Smuteční obřadní síň se nachází v severní části města Blanska, při vstupu na blanenský hřbitov, v terénu mírně se svažujícím západním směrem. Budovu smuteční obřadní síně tvoří 2 celky: hospodářský a provozní, v němž jsou umístěny provozní místnosti a vlastní obřadní síň.
Stavba nepravidelného půdorysu je dvoupodlažní. V suterénu jsou umístěny garáže, strojovna a úpravna se skladovacími prostory a chladírnou. V přízemí prodejna květin, kanceláře, šatny, manipulační prostory a vlastní obřadní síň s vestibulem a galerií pro hudebníky.
Konstrukční systém spočívá v ocelovém a železobetonovém montovaném skeletu s cihlovým obvodovým pláštěm. Strop tvoří stropní panely PZD 560 a podhledy Hunter Douglas. Krov je tvořen ocelovými příhradovými vazníky a střešní krytina je živičná. Hlavní vstup do budovy z jihu je součástí částečně proskleného vestibulu, tvořeného dvěma ocelohliníkovými prosklenými stěnami. Kubus s vlastní obřadní síní výrazně převyšuje ostatní části budovy. Fasáda této části je ze dvou třetin tvořena režným cihlovým zdivem, zakončeným pásovými okny, nad nimiž je poslední třetina obložena hliníkovými obklady Hunter Douglas. Východní stěna je ve dvou místech vertikálně prolomena ocelohliníkovými prosklenými pásy s jedno- a dvoukřídlovými dveřmi. Ostatní části budovy jsou omítnuty břízolitovou omítkou. Okna v severní, hospodářské části byla vyměněna za plastová. Západní, provozní část je na západní straně opatřena úzkou podlouhlou lodžií zastíněnou žaluzií a na východní straně proskleným vstupem do květinářství. Podlahy v interiéru jsou různého typu: mramorové desky, teraco, travertin, keramická dlažba a PVC. Topení je řešeno pomocí plynových kamen WAF.
Interiér obřadní síně, navržený brněnským architektem Ivanem Rullerem je tvořen kombinací režného cihlového obkladu stěn, černě mořeného dřeva dveří, lavic, a osvětlovacích prvků a šedého mramoru podlahy, řečnického pultu a velkého květináče. Dominuje mu plastika brněnského malíře a grafika Jánuše Kubíčka z leštěné mosazi, umístěná na dveřích a nadedveřním panelu v místě, kde vyjíždí a zajíždí rakev. Malíř a grafik Jan Šmíd spolu s uměleckým sklářem Antonínem Othem vytvořili vitráž z kouřových skel do nadsvětlíku ve východní stěně.
Popis památkové hodnoty
Autenticky dochovaná budova smuteční obřadní síně představuje zástupce místní občanské vybavenosti ze 70. let 20. století. Řešení jejího interiéru je dílem vynikajícího brněnského architekta Ivana Rullera a zahrnuje hodnotná umělecká díla dalších předních brněnských umělců.
9 komentářů
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
... Che!...
šakal
30.07.20 01:52
pokleslá normalizační hrůza
Nedorost Petr
31.07.20 12:04
... No,...
šakal
03.08.20 09:28
Památková ochrana
Vích
03.08.20 10:22
zobrazit všechny komentáře

Více staveb od Ivan Ruller