Serlachius Taide-Sauna
"Atmosféra může vzniknout spojením osobních a emocionálních pocitů z prostoru, avšak toto spojení je reprodukováno objektivním uspořádáním materiálů, prostorovými proporcemi, stářím materiálů, vazbami materiálů a vazbami na místo nebo jiné stavby, rytmem, světlem atd." Gernot Böhme
SERLACHIUS TAIDE-SAUNA (SAUNA UMĚNÍ)
Scénáře dialogu mezi uměním, přírodou a architekturou
Nový prostor sauny umění je chápán jako pokračování emocionální cesty celým muzeem Gösty Serlachiuse. Zážitek návštěvníků muzea je víc než jen akt ad-hoc pozorování uměleckých exponátů. Namísto toho jsou vtaženi do řetězce okamžiků, v nichž se prolíná krajina, umění a architektura. Právě v tomto duchu rozšiřuje nová Art-Sauna tuto zkušenost do nového, jemnějšího a domáčtějšího měřítka.
Místo a cesta
Jedním z hlavních bodů architektonického konceptu bylo splynutí nového prostoru Art-Sauny s topografií. Nové stavby se stávají součástí krajiny. V jižní části parku obklopujícího muzeum, v místě, kde se malá pěšina přibližuje k vodní hladině, vzniká velmi nenápadné rozdvojení, které návštěvníky jemně navede na "polotajné" místo. Právě na tomto rozcestí začíná zážitek z Art-Sauny.
Pěšina dovede návštěvníky na útulné diskrétní zápraží, které je předehrou toho, co se nachází za ním. Celá cesta, v exteriéru i interiéru, je definována neustálou přítomností finské krajiny. Pevná architektura z přírodního a umělého kamene nabízí atraktivní výhledy a funguje jako rámec pro umělecká díla vytvořená speciálně pro tento projekt.
Způsob, jakým se tato stavba začleňuje do okolí, je pečlivě komponován. Opěrné zdi formují vnitřní prostory a současně vytvářejí "terasy". Tyto terasy jsou mediátory mezi světlem, výhledy, uměním a návštěvníky na jejich cestě.
V souladu se zadáním návrh nepoužívá zažité provozní schéma propojení prostoru šaten a sauny. Místo toho návštěvník prochází exteriérem - vestibulem, nádvořím podobným atriu dómu římského chrámu. V tomto případě by chrámem měla být válcová stavba určená k umístění sauny.
Interiér saunového chrámu vytváří svou geometrií intimní atmosféru komunity, pocit sounáležitosti. Interiér je zrealizovaný s delikátními detaily, zejména u dřevěných profilů použitými na lavice, obklady stěn a stropu. Spárořez podtrhuje výhled, který se otevírá směrem k umění a přírodě s jezerem a horizontem jako dokonalým pozadím pro inspirativní obraz. Ústřední velká terasa je vymezená ze tří stran domem respektive přírodními prvky. Svou čtvrtou stranou se otevírá k jezeru.
K terase je připevněn tzv. "Candelův stůl". Toto dílo bylo speciálně navrženo na památku španělského architekta Félixe Candely, který elegantně propojil geometrii a statiku v prostorových strukturách centrálně opřených o jediný bod. Candelův stůl byl vyroben ze stejného materiálu, který pokrývá fasádu budovy - prefabrikované betonové dílce, které abstraktně, prostřednictvím povrchové úpravy, umocňují jednoduchost své struktury.
Vraťme se do interiéru, ústřední společenská hala byla designována s touhou po vytvoření velmi domácké a útulné atmosféry. Tento prostor si zachovává měřítko domova, avšak může být přestavěný i tak, aby v něm bylo možné provozovat nejrůznější aktivity, od uspořádání jednotlivých menších stolů nebo naopak využít jeden dlouhý stůl až pro 30 osob.
Tento prostor je zastřešený ojedinělým systémem čtyř dřevěných kleneb, které dodávají prostoru kontinuitu a amplitudu. Vnitřní prostor obsahuje a plynule propojuje různé funkce (kuchyně-jídelna-salonek). S touto plynulostí kontrastuje velké 8 metrů dlouhé okno, které dokáže horizontálně orámovat krajinu a překvapivým způsobem ji přenést do atmosféry interiéru.
Jídelní část je obklopena kuchyňským koutem, místem s kruhovým stolem pro degustaci vína a posezením u krbu. Vzhledem ke svému umístění vedle terasy poskytuje tento krb dvojí službu tím, že se současně otevírá venkovním aktivitám na terase.
Materiálová logika
Logika a selský rozum použité v návrhu muzea Gösty Serlachiuse byly hnacím motorem i tohoto nového projektu. Muzeum bylo postaveno jeho mistrovská ukázka stavění ze dřeva. Jedná se o lehkou konstrukci spjatou s lesem, ale podepřenou pevným základem z betonu a kamene, který patří k zemi. Nová umělecká sauna patří ideově také k zemi a tato skutečnost ovlivnila její podobu. Vzhledem k tomu dává použití přírodního kamene a strukturovaného umělého kamene na její fasády smysl. Obkladový materiál byl pečlivě zpracován a vyznačuje se jemnou a měkkou strukturou blízkou domáckému prostředí.
SERLACHIUS TAIDE-SAUNA (SAUNA UMĚNÍ)
Scénáře dialogu mezi uměním, přírodou a architekturou
Nový prostor sauny umění je chápán jako pokračování emocionální cesty celým muzeem Gösty Serlachiuse. Zážitek návštěvníků muzea je víc než jen akt ad-hoc pozorování uměleckých exponátů. Namísto toho jsou vtaženi do řetězce okamžiků, v nichž se prolíná krajina, umění a architektura. Právě v tomto duchu rozšiřuje nová Art-Sauna tuto zkušenost do nového, jemnějšího a domáčtějšího měřítka.
Místo a cesta
Jedním z hlavních bodů architektonického konceptu bylo splynutí nového prostoru Art-Sauny s topografií. Nové stavby se stávají součástí krajiny. V jižní části parku obklopujícího muzeum, v místě, kde se malá pěšina přibližuje k vodní hladině, vzniká velmi nenápadné rozdvojení, které návštěvníky jemně navede na "polotajné" místo. Právě na tomto rozcestí začíná zážitek z Art-Sauny.
Pěšina dovede návštěvníky na útulné diskrétní zápraží, které je předehrou toho, co se nachází za ním. Celá cesta, v exteriéru i interiéru, je definována neustálou přítomností finské krajiny. Pevná architektura z přírodního a umělého kamene nabízí atraktivní výhledy a funguje jako rámec pro umělecká díla vytvořená speciálně pro tento projekt.
Způsob, jakým se tato stavba začleňuje do okolí, je pečlivě komponován. Opěrné zdi formují vnitřní prostory a současně vytvářejí "terasy". Tyto terasy jsou mediátory mezi světlem, výhledy, uměním a návštěvníky na jejich cestě.
V souladu se zadáním návrh nepoužívá zažité provozní schéma propojení prostoru šaten a sauny. Místo toho návštěvník prochází exteriérem - vestibulem, nádvořím podobným atriu dómu římského chrámu. V tomto případě by chrámem měla být válcová stavba určená k umístění sauny.
Interiér saunového chrámu vytváří svou geometrií intimní atmosféru komunity, pocit sounáležitosti. Interiér je zrealizovaný s delikátními detaily, zejména u dřevěných profilů použitými na lavice, obklady stěn a stropu. Spárořez podtrhuje výhled, který se otevírá směrem k umění a přírodě s jezerem a horizontem jako dokonalým pozadím pro inspirativní obraz. Ústřední velká terasa je vymezená ze tří stran domem respektive přírodními prvky. Svou čtvrtou stranou se otevírá k jezeru.
K terase je připevněn tzv. "Candelův stůl". Toto dílo bylo speciálně navrženo na památku španělského architekta Félixe Candely, který elegantně propojil geometrii a statiku v prostorových strukturách centrálně opřených o jediný bod. Candelův stůl byl vyroben ze stejného materiálu, který pokrývá fasádu budovy - prefabrikované betonové dílce, které abstraktně, prostřednictvím povrchové úpravy, umocňují jednoduchost své struktury.
Vraťme se do interiéru, ústřední společenská hala byla designována s touhou po vytvoření velmi domácké a útulné atmosféry. Tento prostor si zachovává měřítko domova, avšak může být přestavěný i tak, aby v něm bylo možné provozovat nejrůznější aktivity, od uspořádání jednotlivých menších stolů nebo naopak využít jeden dlouhý stůl až pro 30 osob.
Tento prostor je zastřešený ojedinělým systémem čtyř dřevěných kleneb, které dodávají prostoru kontinuitu a amplitudu. Vnitřní prostor obsahuje a plynule propojuje různé funkce (kuchyně-jídelna-salonek). S touto plynulostí kontrastuje velké 8 metrů dlouhé okno, které dokáže horizontálně orámovat krajinu a překvapivým způsobem ji přenést do atmosféry interiéru.
Jídelní část je obklopena kuchyňským koutem, místem s kruhovým stolem pro degustaci vína a posezením u krbu. Vzhledem ke svému umístění vedle terasy poskytuje tento krb dvojí službu tím, že se současně otevírá venkovním aktivitám na terase.
Materiálová logika
Logika a selský rozum použité v návrhu muzea Gösty Serlachiuse byly hnacím motorem i tohoto nového projektu. Muzeum bylo postaveno jeho mistrovská ukázka stavění ze dřeva. Jedná se o lehkou konstrukci spjatou s lesem, ale podepřenou pevným základem z betonu a kamene, který patří k zemi. Nová umělecká sauna patří ideově také k zemi a tato skutečnost ovlivnila její podobu. Vzhledem k tomu dává použití přírodního kamene a strukturovaného umělého kamene na její fasády smysl. Obkladový materiál byl pečlivě zpracován a vyznačuje se jemnou a měkkou strukturou blízkou domáckému prostředí.
0 komentářů
přidat komentář
