Rekonstrukce vily na Vinohradech

V roce 2019 nás oslovil klient, který koupil vilu na krásné adrese v Praze. Od začátku bylo jasné, že nepůjde o lehký úkol, protože objekt byl ve velmi špatném stavu a klient očekával vysoký standard pro své vlastní bydlení. V tu dobu se začal psát příběh znovuzrození krásného domu, jenž zoufale potřeboval záchranu, ale jen stěží vyhovoval současným nárokům na dispoziční řešení, komfort a technologie.

Dům je součástí unikátní vilové kolonie, kterou v roce 1912 založilo Stavební družstvo pražských novinářů a spisovatelů a dnes se nachází v památkové zóně. Vilu navrhli a postavili architekti Tomáš Pražák a Pavel Moravec, kolaudace proběhla ve 30. letech. Současná rekonstrukce podle Ateliéru Hajný se týkala poloviny dvojdomu.

Dům má přístup jak zespoda z ulice Benešovské, tak shora pěším vstupem z ulice Bratří Čapků. Původní garáž zapuštěná v terénním zlomu nevyhovovala staticky ani velikostně, a proto ji nahradila větší železobetonová konstrukce. Ta zároveň slouží jako opora pro zahradu, která na střechu garáže přechází. Garáž a zahrada jsou pro větší pohodlí propojeny výtahem na úrovni přízemí.

Pro exteriér vily byly typické plochy z betonových cihel, ze kterých je kompletně zrealizována fasáda novostavby garáže. Na samotné vile byly původní cihly ve velmi špatném stavu a jejich obnova byla nereálná. V minulosti byly velké plochy přetřeny nátěrem, který cihly zničil. Po konzultaci s památkáři jsme původní cihly zakryli novou, dvoucentimetrovou vrstvou cihelných pásků řezaných na místě z celých betonových cihel.

Ostatní materiály v exteriéru se rovněž přibližují původnímu vzhledu – ať už jde o hrubou okrovou omítku, nebo o skládanou střešní krytinu z tradičních bobrovek. Okna byla vyrobena nově, s původním dělením tabulí, avšak opatřena izolačními skly. Na jižní fasádě je doplňují kopie původních dřevěných předokenních rolet.

Investorův požadavek na přístavbu místnosti nad původní terasu byl předmětem mnoha diskusí. Výsledné řešení nenápadně doplňuje stávající strukturu, přesto několik detailů napovídá, že jde o novodobý zásah – například vynechání korunní římsy či zapuštěný výstup na střechu nástavby v úrovni podkroví.

Původně vila sloužila jedné rodině, čemuž odpovídalo funkční uspořádání čtyř podlaží. V suterénu se nacházely sklepy, prádelna a sklad uhlí, v přízemí a patře byl byt a v podkroví pouze minimálně využívaná půda. Každé podlaží má užitnou plochu přibližně 120 m².

Přáním investora bylo vytvořit samostatné byty také v suterénu a podkroví. Protože původní krásné dřevěné schodiště propojuje pouze přízemí a patro, vložili jsme do severovýchodního rohu domu nové samostatné schodiště ústící pouze v podkroví.

Suterénní byt je oproti původnímu stavu přisvětlen novým anglickým dvorkem a na něj navazujícími nově vloženými okny. Přístupný je jak přímo z jižní zahrady, tak i po schodišti ze severní zahrady na úrovni přízemí.

Na rozdíl od suterénu a podkroví, kde byly dispoziční změny zásadní, nebylo v přízemí a patře nutné měnit mnoho. Počet i velikost místností zůstaly obdobné, došlo pouze k doplnění koupelen a zázemí.

Obývací pokoj a kuchyně hlavního bytu jsou odděleny příčkou s původními posuvnými dveřmi, navazujícími na skříň s vitrínami. Celá tato sestava byla zachována a prošla důkladnou renovací. Podobně jsme přistoupili k vnitřním dveřím, které sice nebylo možné restaurovat, byly ale vyrobeny přesné kopie.

Vnitřní schodiště hlavního bytu bylo zbaveno dřevomorky, zrenovováno a ponecháno na svém místě u převýšeného okna, které směřuje do zahrady a vnáší do interiéru krásné světlo západního slunce.

Při studiu původního stavu a během odkrývání historických vrstev při bouracích pracích nás fascinovala nutnost propojit staré a nové prvky. Objekt byl v tak špatném stavu, že v interiéru bylo možné zachovat jen minimum – například schodiště a zmíněnou skříň mezi kuchyní a obývacím pokojem. To nám zároveň poskytlo široké možnosti pro citlivé vkládání nových prvků. Veškerý vestavěný nábytek byl navržen naším studiem tak, aby působil moderně a nadčasově, ale s odkazem na historii domu a poctivé řemeslo. Tmavé plochy jsou potažené mořenou dubovou dýhou, zapuštěné úchytky ručně opracované z dubového masivu.

Dialog starého a nového se promítá do mnoha vrstev návrhu – od typu parket a historických okenních profilů s izolačními skly, přes tradiční barvu slonové kosti na vestavěném nábytku až po ukrytí podlahového teplovodního vytápění napojeného na tepelné čerpadlo země-voda. Pod garáží jsou umístěny dva vrty o hloubce 200 metrů.

Nemalou součástí návrhu je výběr volně stojícího nábytku od firmy Modernista, která se specializuje na přesné repliky českého kubistického, funkcionalistického a art decového nábytku. Několik pečlivě vybraných a umístěných kusů doplňuje jiné nadčasové solitéry, například jídelní stůl s mramorovou deskou nebo minimalistickou pohovku v obývacím pokoji.

Cílem nebylo vytvořit skanzen bydlení 30. let, v kontextu nové dispozice by to ani nedávalo smysl. Naopak jsme chtěli původní a současné prvky postavit proti sobě a nechat je vést dialog o nadčasovosti českého i evropského designu.